Na adventní trh...

Nevíte co o druhém adventním víkendu? Jste-li z Prahy a okolí, tak třeba do Novoměstské radnice na adventní trhy s názvem Česká hračka a řemeslo - je to tam milé a pěkné a k vidění a koupení je spousta krásných a originálních hraček a jiných věciček. I já tam budu mít pár notýsků a dárkových visaček.
Trh pokračuje i další dny až do středy a to na nádvoří radnice a bude velmi zajímavý, protože patronát mu dělá samotný Náš Ježíšek .
Protože jsem se o akci dozvěděla na poslední chvíli, bylo pro mě posledních 10 dní dost nabitých - z práce rovnou doma za stůl a "makat". První notýsek mi zabral celý večer, chtěla jsem to vzdát, že to nedám. Ale pak jsem chytla rytmus ;-) a protože mě práce hodně bavila, udělala jsem notesů 20 a k tomu asi 150 visaček. Teď jen, aby se líbily i lidem...










Děkuji za návštěvu a mějte se

 

Vánoční skřítek

22. listopadu 2016 v 17:56 |  VÁNOCE
Vánoce mě nikdy nenechávají chladnou :-) Miluji je od dětských let a miluji je stále. Pro nás dospělé, pro naše děti a teď už i pro naše vnoučata s pečlivostí a láskou vymýšlím dárky... a také dekorace.
Mám dojem, že letos je všude spousta vánočních skřítků, asi vystřídaly anděly a sobíky... Včera večer jsem si pustila vánoční film ( Noc plná zázraků ) a při něm lepila skřítky. Mám jich 6, pro nás domů i na rozdávání.
Postup výroby skřítků najdete zde a můj pokus je tady :-)


Díky za nakouknutí :-)

Můžou přijít...VÁNOCE

13. listopadu 2016 v 18:39 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Martin přijel na bílém koni...poprášil bíle louky, střechy, stromy...a navodil krásnou atmosféru zimy a Vánoc, byť budou až ( nebo už? ;-) ) za 40 dní! Přáníčka mám hotová, letos hvězdičková.














Díky, jestli tu jste...:-)
 


Dovolenková "kolečka" do cestovního deníčku

20. srpna 2016 v 0:00 |  NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Nevím, jak tyhlety věcičky jinak nazvat.
Seděla jsem tuhle u stolu, čekala, až mi naběhne internet ( poslední dobou nějak nejde :-( ) a dolepovala cestovní deník. Dovolená sice v nedohlednu, ale kdo je připraven, není zaskočen :-). Dokonce jsem udělala deníčky dva, takže jsem dvakrát připravená :-). Uklízela jsem po sobě papírky, internet pořád ne a ne se rozběhnout a mě najednou nad těmi ostřižky napadlo, že bych je měla ještě využít do deníku. Vždycky mi zbývají nějaké výseky, nápisy, vystříhaná razítka, která jsem při tvoření neupotřebila. To vše dávám do krabičky, jako že "cokdybysetoněkdyhodilo". Vysypala jsem krabičku a začala si skládat ozdůbky na vysekaná kolečka. Jedno, druhé, třetí...
Ovšem nevím, jak je to možné, že když něco vymyslím, nikdy nejsem první. Kouknu na pinterest a je to tam! Tak jsem se pak nechala inspirovat i zde a dodělala dalších x "koleček". Mám pěknou zásobičku :-)


Díky, že jste tu byli a krásný víkend :-)

Přáníčka pro dámy

18. srpna 2016 v 13:01 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Holčičí přáníčka se dělají o chlup lépe. Přece jen je víc možností, barev, technik...Nerada dělám přáníčko jedno, protože i na to jedno si musím vytahat spoustu věcí, papírů, stužek, korálků, kytek, razítek...a tak než jen jedno, radši deset, když už je "vykrámováno" ;-)... A ta zbylá se neztratí - když bude třeba, je kam sáhnout.


...a to ještě není úplně největší tvořivý binec ;-) ....


Tohle veselé přáníčko je hodně inspirované Pinterestem.


A tohle si nakonec vybrali :-)






Díky za nakouknutí a...VŠECHNO NEJLEPŠÍ NEJEN HELENKÁM ! :-)

Přáníčka

17. srpna 2016 v 22:38 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Moc mě potětěšilo, jak se vám líbila svatební přání. Já vím, že je tvoříme pro to, aby se líbila těm, kterým patří...., ale když se líbí obecně, je to bonus, je to stimul k tomu, abychom si věřily a dál tvořily pro radost obdarovaných....a to bez nějakého finančního ohodnocení.
To je pro mě vždycky směšná situace. Někdo si prohlíží alba nebo přáníčka a nadšeně tleská: tím by ses mohla živit! Nemohla, dím. To i ve školce mám mizerně málo, ale je to ještě víc, než bys dal za přáníčko....nebo....dáš 50 korun ? No...já radši pošlu SMS... No a tak to je, nemá cenu se nad tím hroutit :-))
A nebo dělám něco špatně...? ;-)
Tahle přání byla jako gratulace pro muže ke 40 tinám a pro ženu k 50 tinám. Vybrali si dvě....ostatní mám doma pro všpř...no, chleba nejí :-)))









Tak tohle jsou ta pánská...

Díky za nahlédnutí :-)


XXL přání k svatbě

16. srpna 2016 v 10:11 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Dostala jsem "zakázku" - udělat přání ke svatbě, aby se v něm mohl předat finanční dar. No jasně, přáníčko s kapsičkou, to jde. Udělala jsem přání. Pár už je zaběhnutý, s dětmi, takže žádná mladistvá romantika .


Jo, dobrý, ale my bychom chtěli, aby to přání bylo veliké - A4 prosíme.

Takhle velké přání jsem ještě v životě nedělala, ale budiž, je to A4! :-) Vevnitř je klasická DL obálka, taky nazdobená, ale to už jsem nějak zapomněla vyfotit...




Přání mělo úspěch a svatba se vydařila :-)

Díky za nakouknutí a hezký den .

Zámky na Loiře

29. července 2016 v 10:23 |  MINIALBA
Dny prázdnin utíkají samozřejmě mnohem rychleji než dny všední a školní - vlastně školkové. První týden jsem "nicnedělala" s pocitem, že si přece musím odpočinout a užít volno :-) Pak už měly nastat všechny oblíbené činnosti na které není v roce tolik času a prostoru, jako jezdit denně na kole, hodně číst, uplést si svetr, uklidit co se dá ( hlavně pracovnu! ), udělat si pořádek ve fotkách v PC, navštívit ty, které jsem dlouho neviděla, jet někam do neznáma autobusem, totéž vlakem, třeba na výstavu fotografií z Kuby do nedalekého BE, dopsat blogy...a také dohnat scrapbookové resty. No...jak to dopadá na konci července?
Nic moc...
Udělala jsem si pořádek ve fotkách. Na kole jsem byla dvakrát:-(( Navštěvuji rodiče. Pravidelně a stále :-). Nikam jsem nejela, svetr není ani rozpletený, knížku čtu stále jednu...Byla by nasnadě výmluva: není čas! Je! Jen s ním asi neumím hospodařit nebo co...nebo jsem lemra líná...nebo nevím...Ale pár scb restíků jsem přece jen dodělala...třeba golfovou kroniku až do července, PL až do července...a vrcholem všeho je, že jsem konečně udělala mini album Zámky na Loiře, kde jsme byli v roce 2010 a asi tak dlouho mám připravenou titulní stranu :-). Takže hlásím - hotovo! A posílám vzorek :-)
PS: Ale výčitky si nedělám :-)



Přeji všem krásné letní dny a děkuji za nahlédnutí :-)

To nejlepší na konec...

20. července 2016 v 9:24 |  ALBA
Na úplný konec jsem si nechala návštěvu Montmartru. Pokolikáté už ?...Ale já to tady miluju a pokaždé objevím něco nového. Ale stará známá místa mě těší stále...jsou to vzpomínky. Obrázek fotící dívky tady byl už vloni, byla jsem ráda, že jsem ho našla neponičený, protože to jsem celá já :-)


a pak jsem pokračovala...kafíčko, focení, návštěva muzea, kolem domu kde jsme před pěti lety bydleli, oběd...






A pak ještě metrem kousek dál, podívat se do klubu 104, který mi doporučil syn. Jsou tam výstavy, projekce, koncerty, divadla, restaurace, volné prostory na to, aby se tu mladí scházeli, tančili, nacvičovali si svoje výstupy...a teď tu navíc probíhala i výstava filmových plakátů a ta mě nadchla. Hlavně když jsem objevovala filmy, které znám :-)





A to je, moji milí, konec pařížského potování z roku 2015. Letos mě Paříž nečeká...tak se o to víc budu těšit na příští rok :-)

Díky, že nahlížíte :-). Přeji krásné letní dny všem.


Chodím ulicemi

5. května 2016 v 15:01 |  ALBA
Někdy je fajn nic si neplánovat. Jen tak jít rovnou za nosem nebo kam mě nohy povedou ( či metro doveze ;-) ). Ale bez cíle to neumím...takže cíl byl - Lucemburská zahrada ( opakovaně ) , ale dojít jsem tam mohla kdy jsem chtěla, neměla jsem limit, takže jsem se procházela a užívala si kouzla ulic a uliček, známých i neznámých, objevovala, fotila...a pak dostala hlad...Oběd do ruky a s ním si sednout na lavičku v zahradě, to je pro mě největší pohoda.










Muziku na ulici mám moc ráda, to se vždycky zastavím a poslouchám.










Díky za návštěvu :-)

V neděli se nedělá

22. dubna 2016 v 15:20
ani v Paříži :-) Máme "válecí"den, ani nevaříme. Jedeme na oběd do čínské restaurace, kde si člověk nabírá za paušální cenu všeho, co jen sní. Byla jsem pozvaná, takže paušální cenu nevím ;-) a mně čínské jídlo i ve Francii chutná, takže to bylo dobré.
Po obědě jsme my "holky" šly na procházku při řece Marně a i to bylo skvělé...prostě nedělní pohodička :-)





Dostala jsem od Kety novou "kolečkovou" šablonu a tak ji teď všude využívám, moc se mi líbí.


Díky, že jste nakoukli :-) ...a hezký víkend!




Sobota v Giverny

14. dubna 2016 v 9:42 |  ALBA
Podívat se do Giverny jsem si přála už mnoho let, ale nikdy na to zatím nedošlo. Buď jsem si netroufala sama vlakem a nebo to bylo trochu z cesty a my už jsme tam nedojeli. Takže teď jsem iniciovala výlet :-) a vyšlo to. Jedeme do Giverny. Je krásný, teplý, slunečný den a já se moc těším. Protože jdeme na prohlídku Monetova domu a zahrad přes poledne, je docela malá fronta na vstupenky a protože není ještě plná sezóna, není ani přelidněno. I když...vyfotit známý mostík bez lidí prostě nelze!
Vše je nádherné, romantický dům plný obrazů a přenádherná kvetoucí zahrada s vyladěnými záhony květin, i rozkošná romantická spodní zahrada se známým leknínovým jezírkem. Mohla bych tu být celý den, fotit si a nebo vzít do ruky skicák a křídy a malovat...atmosféra a prostředí tady k tomu úplně svádí.










Díky za návštěvu :-)

Jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy...

7. dubna 2016 v 22:22 |  ALBA
Možná to bude znít morbidně, ale já mám hřbitovy, jako místo, docela ráda. Ráda se tam procházím a čtu si jména na pomnících, objevuji zajímavé, krásné i spustlé ( na Dušičky nosím v kapse svíčky a na ty spustlé je dávám... ), líbí se mi světýlka a spousta květin, různé nápadité výzdoby...a samozřejmě klid a takového něco zvláštního, co nutí člověka zvolnit tempo a srovnat si myšlenky. Montparnasský hřbitov je jeden z největších v Paříži, a je takový světlý, přehledný a vzdušný. Vůbec nepůsobí smutně.




Jenže i na hřbitově vyhládne ;-) a posedět si u kafíčka a dobrůtek ( café gourmand ) je ještě příjemnější :-)


V podvečeru je to už jen toulání se známými místy...Le Village Saint Paul...a pak si ještě posedět v zahradách Hotel de Sens...Pohoda :-)






Díky za návštěvu a za doprovod na procházce :-)

Můj život v Neuilly

1. dubna 2016 v 15:16 |  ALBA
- Neuilly sa mére - je francouzský rodinný film z roku 2009. Když si tady lepím, často si na netu pouštím nějakou muziku, ale někdy taky filmy. Abych si sedla před televizi, nic nedělala a jen koukala, to mi přijde ztráta času, ale "koukat" na film při práci, při lepení, mi už nevadí. Víc nekoukám a jen poslouchám, ale někdy se přistihnu, že mě film zaujme víc než lepení :-)
Na výše jmenovaný film ( mimochodem, líbil se mi a v dnešní době je docela dobré ho vidět ) jsem si vzpomněla, když jsem vyšla z parku, ve kterém je budova nadace LV a před očima najednou měla ceduli: Neuilly sur Seine. Ačkoliv jsem měla namířenou rovnou do La Défense, udělala jsem odbočku.


V parku byla pohoda, bez lidí...;-)











La Défense je taková malá "Amerika" v Paříži. I tam jsou místa, kam se ráda vracím a těší mě, když je najdu nezměněná.




Jedním z takových míst je rychlá vietnamská restaurace Veng Hour. Je už 26 let stále na stejném místě v největším a nejnavštěvovanějším pařížském obchodním centru Les Quatre Temps. Ano...je to neuvěřitelné, ale prvně nás sem dovedla kamarádka před 26 lety jako na velikou exotiku. Protože kdo jedl v roce 1990 pravé vietnamské jídlo? Nám se to zalíbilo a kdykoliv jsme byli v Paříži, vždy jsme sem zašli a nebo sem dovedli i naše kamarády. Jídlo se tu dá jíst uvnitř a nebo ho lze vzít i s sebou a udělat si někde venku piknik. Vybírám vždy naslepo, nevím co budu jíst a nikdy, NIKDY! jsem se ještě nesekla,vždy to bylo výborné.

Posilněná dojedu ještě do parku Monceau, kde jsem byla naposledy taky více jak před 20ti lety. Sem jsem šla poprvé na základě knížky od Philippe Hériata - Nezvedené děti. Chtěla jsem vidět místa, o kterých se v knize píše. Ne, není to dívčí románek, ač jsem ji četla jako hodně mladá, ale klasika, příběh o morálním rozkladu staré rodové buržoazie - o dynastii finančníků a bankéřů Boussardelových. Sága je čtyřdílná a tuto část napsal autor jako první ( v roce 1939 ), ačkoliv je potom v pořadí druhá. Za tuto část byl dokonce oceněn cenou Prix Goncourt. Další díly jsou: Boussardelovi, Nezvedené děti, Zlaté mříže , Čas na lásku. ( čerpáno z databazeknih.cz )





Děkuji za návštěvu :-) a přeji krásný víkend.

Na návštěvě u Vuittonů

27. března 2016 v 21:44 |  ALBA
Paříž má od října 2014 novou dominantu. Překrásnou stavbu připomínající loď nebo nějakého brouka, která je nadací - Fondation Louis Vuitton. Můžete si více odborných vět přečíst zde a rozhodně to stojí za to, protože v tom článku najdete i příjemné české stopy :-).
Že se tam chci podívat jsem věděla od chvíle, kdy jsem si přečetla, že budova byla otevřena. Nedá se ani popsat, jaká je to krása.


Plánek jsem použila jako další stránku a zároveň kapsu na úschovu vstupenky.



Po odklopení stránky - plánku mi vznikla ještě další kapsa na ještě další fotky. Fotek mám spoustu, ani jsem je všechny nemohla použít. Ale to prostě nešlo nefotit, když z každé terasy byly jiné výhledy, a sama fantastická architektura nabízela nespočet stále nových a nových pohledů.


Nejkrásnější výhledy jsou na nedalekou moderní čtvrť La Défense.




V podzemních výstavních prostorách právě probíhala výstava ze sbírek moderního umění, fotit se tam samozřejmě nesmělo, snad skoro každé umělecké dílo mělo svého hlídače. Což byla pro mě pochopitelně výzva, takže MÁM několik fotek :-).




Díky, že nahlížíte :-) Hezké Velikonoce :-))

Kam dál

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA