Vánoční přání

22. prosince 2017 v 18:32




Krásné, krásné, krásné...klidné, spokojené, šťastné, veselé, příjemné, milé, dojemné, bohaté, pohádkové...prostě jaké si přejete. A já s vámi :-)
 

Šest dní do Vánoc....

18. prosince 2017 v 22:22 |  VÁNOCE
To už jsou Vánoce fakt téměř za dveřmi. Dnes dokonce nasněžilo, což vyvolalo skoro dokonalou iluzi Vánoc...Budou přece jen bílé nebo nebudou? Miluju tenhle čas čekání i s trochou nervozity....dětského těšení a víry, že všechna jejich přání budou splněna. Taky bych chtěla, aby se mi moje přání splnila, ale bohužel se svými šedesátiletými zkušenostmi vím, že jen přání nestačí...nebo musí být přáno jinak...
Mám ráda vánoční filmy, dokonce mi v tomhle případě nevadí ani ty vánoční kýče, mám ráda světýlka kam se podíváš, koledy všude kde jsou slyšet, neotravují mě fronty na poště, ani nikde jinde...to prostě k Vánocům patří. Těším se na všechny návštěvy, že jim budu vařit a péct a že se budu radovat z jejich radosti...Miluju Vánoce :-))


Zítra si nadělujeme s kolegyňkami ve školce :-)....Pst - já vám to prozradím: v balíčku jsou ponožky :-))))


Díky za nakouknutí a pokojný finiš...ono ve finále NIC neuteče! :-)

To k Vánocům patří...

12. prosince 2017 v 22:29 |  VÁNOCE
...koledy, dárky, jídlo, stromeček, kapr, setkávání, návštěvy, svařák, cukroví, salát, víno, půlnoční, pohádky...a taky Betlém!
Líbí se mi, že v některých rodinách se to stále tak vede- betlém se v čase Adventu snese z půdy nebo vyndá ze skříně, opráší se figurky a postaví...pasáčci, selky a hospodáři, zvířátka, Josef a Marie a Ježíšek v jesličkách.
Vystřihovala jsem ho jako malá z papíru, později i s vlastními dětmi. Moje maminka je má ještě schované a na Vánoce je vystaví a vzpomíná.
Letos moje kolegyňka ve školce, která vede dětský keramický koužek, přišla s nápadem, že bychom si mohly, my jako učitelky a paní kuchařky a paní uklízečky udělat keramický betlém školkový. Ten pak vystavit na terase, aby si ho mohli i rodiče s dětmi prohlédnout. A každý rok že pak budeme přidělávat figurky. Byla jsem nadšená, neboť keramiku jsem ještě nikdy nezkoušela. "Holky" se pustily do andělů, pasáčků, oveček, tří králů a já žasla, jak jim to krásně šlo. Seděla jsem nad svou hromádkou hlíny a nějak nevěděla jak začít a co s tím...Ale když je dobré vedení, skvělá instruktorka, tak se dílo podaří :-) Udělala jsem Josefa i Marii, a miminko - Ježíška vyrobila moje kolegyňka Míša :-). Takové...vtipné :-) Je jako kuželka :-)
A ve školce na zahradě už se chrubíme svým vlastním betlémem .


A do Vánoc už je jen 12 dní!


Díky za nahlédnutí :-) a posílám moji oblíbenou ...
 


Vánoční přáníčka

8. prosince 2017 v 18:51 |  VÁNOCE
Mám je v obálkách, nadepsaná, zalepená, jen poslat. Podle plánu, v pondělí :-) Některé plány se mi daří plnit, některé, navzdory chytrému diáři plánovacímu a motivačnímu, nikoli. Ani plány, ani motivace. Tak diář na příští rok už bude jen malý a lehký, protože nosit ten těžký Doller ( i když fakt je krásný a fakt mi celkem vyhovoval ) v tašce mě brzy přestalo bavit. A mít ho jen doma na stole, to nesplňuje účel. Léta jsem si dělala diářek vlastní, asi by na něj zase došlo, ale protože jsem si koupila ve Francii krásný, malý a francouzský, ještě letos bude komerční :-) Rozhodně je ale třeba svoje sny a plány nevzdávat, některé jdou sice pomaleji, na některé možná nedojde, ale i snaha se počítá...a když se nic nezkusí, ani se nezjistí, že to nejde. I když...mně se teď líbí písnička od Mirai a soudím, že proto se asi líbí tolika lidem, že je motivační! Slovo nejde neexistuje, a když nemůžeš, přidej víc! ;-)...ono fakt moc věcí skutečně nejde!


Advent je už takovou dobou rozjímání a vzpomínání. Já jsem dnes dala první vánoční dárek. Mamince mého prvního integrovaného autíka. Nebylo to s ním lehké a já jsem pilně denně zapisovala vše, co jsme dělali, co dělal on, jaké to bylo ve školce a na vycházce. Sama jsem si ten dvouletý deník před odevzdáním přečetla a zjistila s odstupem času, jaký jsme udělali spolu kus práce, jaký udělal posun, co se všechno naučil, a jak mě obohatil... jak jsem se naučila vidět svět i jinýma očima, naučil mě pochopení a trpělivosti a laskavosti k druhým. To je dárek zase pro mě. A objetí maminky :-)






Přáníčka jsou inspirovaná Pinterestem a chtěla jsem je dělat už vloni. Leč neměla jsem ty chlupaté kouličky ;-), až letos jsem je viděla v Davoně a vzpomněla si na přáníčka :-) Tenhle typ přáníček mě stejně baví nejvíc...

No a nakonec jednu takovou dojímací...o dětech...protože o nich a pro ně jsou Vánoce nejvíc :-)



Díky za návštěvu :-)...a přeji krásný čas adventní


První adventní

4. prosince 2017 v 14:32 |  VÁNOCE
neděli jsem strávila v Karlových Varech. Už jsem tam nebyla...ani nepamatuju. Vary jsou stále krásnější. Mám je ráda jako Krumlov, i když každé to město je jiné. Ale...ve 12 letech jsem byla ve Varech měsíc v léčebně, to je dlouhá doba. Pamatuju si všechno: kam jsme chodili na prličkové koupele, kam do bezénu, kam pít prameny, kam na vycházky, kde jsem si koupila růžový kalíšek na pití pramenů a kde kravičku s hejbací hlavou - to byl tenkrát hit! A protože to bylo v listopadu, vracela jsem se domů těsně před Vánoci a kravička se mi jevila jako bezvadný dárek pro rodiče :-)). No nevím, asi se povinně radovali :-))
A tak jsem si vzpomínala v Karlových Varech, vyprávěla manželovi veselé příhody z léčebny a při tom jsme si na malém vánočním trhu dali svařák a klobásu a pokračovali přes kolonádu až k hotelu Pupp. Je nádherný. Nádherně vyzdobený.
V Puppu jsme tehdy v rámci léčebného pobytu byli na koncertě - Beethovenově Osudové - ve Slavnostním sále . To víte, to se dvanáctileté holce vryje do paměti! Byla to nebetyčná krása!
Ale jinak jsem samozřejmě v Puppu nikde víc nebyla...a můj muž viděl, jak jsem okouzlená a tak mě vzal do hotelové kavárny na kafičko a dortík...cenově zvící dost dobrého oběda! No, tak jsme to pojali jako první vánoční dárek :-)







Samozřejmě jsme stihli doma rozsvítit i první adventní svíčku a připít si na krásný adventní čas, který tak pěkně začal :-)
A já už jsem si připravila do obálek všechna vánoční přáníčka k odeslání. Krom sněhulákových budou ještě domečková.


Krásný adventní čas i vám a díky za nahlédnutí :-)

Adventní kalendář pro holčičku

1. prosince 2017 v 14:50 |  VÁNOCE
Tak na tohle jsem se těšila celý život :-)
Letos jsou holčičce už tři roky, takže jsem jí konečně udělala adventní kalendář. Udělala jsem ho i klukům, ale už jsou velcí, věci do něj, krom mlsot ( moc na ně nejsou ), byly spíš praktické a tak praktické bylo i balení.
S tím holčičkovským jsem si pohrála víc :-)
Natřela jsem dřevěné ramínkou provensálskou světle fialovou - nebyl to záměr, prostě jsem tu barvu měla, tak jsem jí použila. A pak už se muselo vše ladit do fialova...a kupodivu to šlo.
Koupila jsou obyčejné svačinové sáčky ( 100 ks za 39 Kč ) a potiskala je sněhovými vločkami.
Na sáčky jsem nalepila kulaté samolepky - natřené zbytkem fialové barvy - s čísly. Sem tam jsem sáček mírně ozdobila stužkou nebo vločkou z raznice.
Do sáčků jsem vložila maličkosti - ponožtičky s princeznovskými obrázky, razítka s princeznami ( jojo, i u nás "letí" Elza a Anna ;-) ), samolepky, kytičkové stojánky na fotky, různé zvířátkové figurgy, kinder vajíčka ( tady by se mlsoty jedli, ale rodiče to moc nechtějí ;-) ), voskovky... Sáčky jsem naněkolikrát přehnula a kleštěmi udělala dírku na protažení provázku, a přivázala sáčky na ramínko. Na provázky jsem nalepila vločky a pár fialkových peříček, ještě malou ozdobu přímo na ramínko, mašli a je hotovo. Koukala! A dneska hlásila, že už našla jedničku a vybalila první dárek :-)




Díky za návštěvu a vítejte v prosinci :-)

Vánoce na míru

30. listopadu 2017 v 14:00 |  VÁNOCE
...a ještě písničku ke tvoření, myslím, že jste taky v zápřahu :-)


Kam se ztrácí sněhuláci?

30. listopadu 2017 v 12:28 |  VÁNOCE
Do Davony na razítko!
Začala jsem mít bolení, a když to bolí, to najednou člověk frčí k doktorům! Nehledě na to, že jsem tam už dávno měla být na prevenci... Jenže když nic nebolelo...Teď bolelo, ale naštěstí to dobře dopadlo. Z té radosti jsem se rozběhla do krámečku Davony v Praze, kde jsem ještě nikdy nebyla. Razítko sněhuláka mě okouzlilo hned u vchodu, ale nechávala jsem si čas na rozmyšlenou. Prošla jsem pečlivě všechny regálky, pokochala se papíry ( no, to nešlo odolat...alespoň jednu malou sadičku! ) ...a zase se vrátila k razítku. Boj! Potřebuju ho? Chci ho? Na co mi bude? Ale když se mi tak líbí...No tak jo, koupeno!


Představila jsem si ta vánoční přáníčka se sněhuláky...;-)

Takže to byla skoro povinnost!



...Díky za nahlédnutí :-)


Andělské rojení

29. listopadu 2017 v 13:10 |  VÁNOCE
Jsem noční pták. Sůva. V noci, když je všude ticho a klid, se mi pracuje nejlíp. Pustím si na PC nějaký film, ale teď spíš hudbu a teď úplně nejvíc nějakou vánoční. Klik na "jůtůbko" a už to jede...
Tohle není úplně vánoční muzika ( v originále je od Leonarda Cohena ) , nebo je? ;-)...každopádně je příjemná, hladivá a náladová...a to mám ráda v tenhle čas.


a to se to pak tvoři :-)
Typ na andělíčky jsem našla na Pinterestu a přišli mi tak roztomilí, že jsem se do nich musela pustit. Na předvánočním školkovém večírku dostane každá kolegyňka jednu andělku, i paní kuchařky , i paní uklízečky. Mám jich spoustu :-). Ještě jsem udělala i krabičky...
A víte, že mě napadá ještě mnoho lidí, kterým bych mohla udělat andělíka pro štěstí? Mám dnes volno, tak jdu na to :-))
Krásný den a díky za nakouknutí :-)
PS. Do Vánoc je už jen 25 dní!

Předadventní

28. listopadu 2017 v 1:18 |  VÁNOCE
Původně jsem to popletla a myslela si, že Advent začíná už v neděli 26.listopadu. Ale je to tak, že poslední adventní nedělí je letos neděle štědrodenní. Takže ta první začíná 3.prosince.
Ale to mi nezabránilo tomu vytahat ( a rozsvítit ) všechna okenní a balkónová světýlka, svícny a svícínky, andělíčky a andělky, vyrobit nový adventní věnec...prostě jsem si nazdobila byt dopředu. A pak jsem se dočetla, že je to správně, že je třeba se pozitivně ladit :-)) A to já zase jo, pozitivního ladění není nikdy dost!
Krom domácího zdobení vytvářím i zdobení do školky, takže mám pozitivního ladění dvojmo :-) ó, já se mám! ;-)
Tak jsem dnes půl dne lezla po štaflích a věšela sněhové koule a vločky a hvězdy pod strop ve třídě a v šatně ....a večer byla na vánočním koncertě naší Lidušky - to není dcera, ani neteř, natož vnučka, ale lidová škola umění....takže jsem vánočně načatá jako by už Advent byl.
Takže...posílám jednu plzeňskou koledu...pro pohodu :-) A děkuji, že tu jste :-))










Svatební přání

22. listopadu 2017 v 22:14 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Úkol zněl jasně: chceme darovat peníze, novomanželé jsou cestovatelé.
Tohle byla "zakázka" ( rozuměj - nic za to :-) ) od manžela z práce, pro kolegyni. Přesto mě moc bavila, protože jsem se mohla cestovatelsky odvázat. Udělala jsem přáníčko, obálku na přání , a protože se mi nechtělo dělat klasickou obálku na peníze, udělala jsem na peníze KUFR! Do toho se stejně vejde víc:-). A kufr měl taky největší úspěch! ;-)
Byl z krabičky, kterou jsem polepila, nabarvila, patinovala, dala kování, ozdoby....jojo, ten mě bavil nejvíc:-)...a bylo v něm nakonec....moooooc peněz, na pěknou dovolenou to stačí :-).


PS. A nejvtipnější jsou ti novomanželé...to je obrázek z toaleního papíru, který jsem dostala od kolegyně Oly na prvním scrapsrazu v roce 2008 !

Díky za nakouknutí :-)

Svatební 3

13. listopadu 2017 v 22:53 |  ALBA
Také jste si všimli, že svateb přibývá? Já jsem "stará škola" ;-), ale žiji mezi mladými lidmi a oni se zasnubují a vdávají a žení, chtějí rodiny. Nedávno jsem byla na jedné krásné a netradičně tradiční svatbě a moc se mi tam líbilo. Možná budu dělat jen takový malý vzpomínkový albůmek :-). Ta moje, ta je hoooodně vzpomínková a o to víc mě bavilo tohle album z té původní hrůzy předělat. Kdyby to tak šlo se vším....


Některé tradice jsou zábavné :-), hlavně když ve fotografické euforii fotograf užízne nevěstě hlavu :-)



No, trochu jsem provětrala zásoby kytiček :-), už je tak málo používám... A bez Kety razítek by to snad ani nešlo ;-)...
A taky jsem použila hodně, hodně staré papíry.


Jojo, Kety razítka :-) ( Jasně, že jí dělám reklamu ;-), je to kamarádka ! )


Tohle je nejdojemnější stránka...můj synek nechtěl jít s babičkou, ale chtěl zůstat se svým novým " tatínkem"...Opouštěli jsme děti jen na chvíli, než jsme doma vše připravili. Měli jsme svatební odpoledne ;-) a pak párty s kamarády u nás doma, babička napekla a já navařila, děti si hrály v předsíni a my "pařili" v obýváku...jen nikdo nefotil, takže fotky žádné. Můj sen je, zopakovat svatbu ...teď jsme to po 30 letech nezvládli, tak třeba po 40 letech...nemyslím obřad, ale tu párty, slavit a veselit se :-)) A všechno vyfotit!

Vám díky za nakouknutí :-)

Svatební 2

11. listopadu 2017 v 13:26 |  ALBA

Facebook mě tedy nedostal, ale dostal mě instagram a to jen na fotky. Sleduju tam ty krásné fotky z Francie - z Paříže, z Bretaně, z Normandie..., z Norska a ze Šumavy ( i já fotím sem tam pro Fotíme Šumavu ) a když fotím něco pěkného, už přemýšlím nad instagramovým čtvercovým formátem. Čtverec se mi zalíbil. A tak i mnohé fotky do alb ořezávám na čtverce. A taky jsem kupodivu přišla na chuť zlaté - ale jen ve scrapu :-)


Díky tomu, že bohužel fotky ze svatby máme dost mizerné, nechala jsem je všechny udělat v sépiovém tońování.
Tam to alespoň trochu zanikne ;-)


Ty pomněnky jako dekorace jsou ty skutečné, které jsem měla ve vlasech :-)


Mnohafotkové stránky mě baví i proto, že je to často nutnost. Fotek hodně a žádnou nechci vyčlenit ;-) To ani nejde, protože každá je důležitá. Což se pozná hlavně po mnoha letech!

Díky za podívání :-)


Svatební 1

8. listopadu 2017 v 22:17 |  ALBA
Měla jsem teď takové dlouhé období, kdy mě vytěžovala hodně práce - myslím jako zaměstnání, které mě opravdu baví. Hodně se věnuju naší milované malé vnučce, což mě baví úplně nejvíc :-).
Takže nějaké albumy a albůmky dělám stále, sem tam proložené přáníčky nebo notýsky, dárky jsou prostě třeba každou chvíli. Jen jsem nějak necítila potřebu se ukazovat. Prala se ve mně myšlenka, jestli je to dobré, jestli to není jen o jakémsi chlubení...a že vlastně moje tvoření není ničím objevné, že je to pořád stejné, že jsem hodně ubrala ze zdobení v rámci úspory času...a že vlastně tím pádem není ani čím se "chlubit". Že nepoužívám nové techniky a postupy, že moje stránky nejsou moderní...
Ale na druhou stranu ...musím přiznat, že se mi stýskalo...Po kontaktu, po nějako odezvě, zpětné vazbě..., protože když už nefunguje scrapbook.cz , není ta parta lidí, která si píše, která se komenuje, chváli, oceňuje, rozebírá, která má nápady, myšlenky,...je nějak člověk sám...a prostě je to tak, nápad rodí nápad, a povzbuzení je dobrý motiv do další práce....
Možná taky ta "šedesátka" je takový zlom, kdy člověk hodnotí, rozebírá, srovnává, posuzuje...
Tenhle blog dělám sedmým rokem...ostatní dva moje blogy jsem zrušila, ale o tenhle tedy nechci přijít. Ani o vás! A tak tu jsem...zase s kůží na trhu, stará mladá, stále stejná, chybující a pochybující, nadšená a praštěná a...prostě taková a takový je i můj scrapbook :-)


Co je objevné? ;-) Nemám řezací mašinku, takže stříhám ručně. Musím říct, že mě ty ruční drobnosti baví stejně jako celá stránka.


Co je objevné? ;-) Možná kombinace čb a barevné fotky. Před více než 30ti léty ještě barevné fotky nebyly rozšířené, takže tyhle jsou po létech udělané z diapozitivů, které rozšířené byly. Bylo to levné a když se pak promítaly doma na zeď ( ale zase musela být ta drahá promítačka ) pěkně velké, byl to zážitek :-). Dnes...kde je diapozitivům konec?...Mám obavy, že ztratily barvy a ke koukání nejsou. Musím to prověřit...


Jojo, stříhala jsem :-).
Jinak je vtipné to, že se ve fotofirmě povedlo udělat z některých diáků fotky stranově obrácené :-)
Takhle to vypadá, že čb fotky a barevné fotky jsou z různých míst, ale nejsou...( na barevných všichni píšeme levou rukou :-))) )


Kety razítka musím opět vyzdvihnout, jsou pro mě nezbytná ( skoro ;-) ) , mám je ráda.
A děkuji mým kamarádkám za různé výřezy z jejich šikovných mašinek, čímž mi dělají radost a já si žádnou mašinku nemusím pořizovat ;-), neb nejsem přesvědčena o jejich stoprocentním využití - pro mně!

Děkuji za vaši milou návštěvu :-)

svatba

7. listopadu 2017 v 19:58 |  ALBA
Je to už moc moc moc dlouho, co jsem se ozvala na mém blogu. Nechci se vymlouvat, že jen práce...., ale nějak nevím co.
Pořád hodně fotím, a to hodně znamená, že opravdu hooooodně. A i bez výmluv, čas na to, zpracovat všechny fotky scrapbookově opravdu není. To za prvé. Za druhé, vím, že to opravdu není možné! Takže část fotek, možná v rozporu s mým někdy počátečtním tvrzením, opravdu jen založím do plastových albíček bez komentářů a popisků a pozůstalí ať si s tím prostě poradí.... Na to, abych opravdu všechno dokumentovala fakt nemám čas, pokud chci žít! A to chci!
Scrapboooking sleduji, ale ne tak intenzivně jako dřív, o nových trendech vím, ale už mě nechávají chladnou a stojím zase na začátku, tam, odkud vlastně scrapbook pochází - zpracování odpadu, toho, co bych normálně vyhodila...a tak vystřihuji obrázky z prospektů a schovávám každou účtenku ... A protože jsme akčí rodina, sportujeme, výletujeme, dovolenkujeme, pracujeme, máme spoustu akcí s dětmi, ale i s rodiči, opravdu nevím, kam a co dřív. A to je mi šede, holky, já už se opravdu někdy cítím unaveně :-)
Nicméně...po 30 letech jsem se rozhodla předělat naše svatební album.Tedy...svatební album byl můj první scrapbookový počin před deseti lety...nadšení, hurá, žádné znalosti, žádné zkušenosti....fakt nic ke chlubení, ale všichni jsme nějak začínali... ;-)

Možná bych se s tím před pěti lety čančala víc.... teď už vím, že další verze nebude! Díky :-))))





Díky, jestli jste neztratili trpělivost a občas nakoukli....ještě není konec :-)

Kam dál

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA