Svatební 3

13. listopadu 2017 v 22:53 |  ALBA
Také jste si všimli, že svateb přibývá? Já jsem "stará škola" ;-), ale žiji mezi mladými lidmi a oni se zasnubují a vdávají a žení, chtějí rodiny. Nedávno jsem byla na jedné krásné a netradičně tradiční svatbě a moc se mi tam líbilo. Možná budu dělat jen takový malý vzpomínkový albůmek :-). Ta moje, ta je hoooodně vzpomínková a o to víc mě bavilo tohle album z té původní hrůzy předělat. Kdyby to tak šlo se vším....


Některé tradice jsou zábavné :-), hlavně když ve fotografické euforii fotograf užízne nevěstě hlavu :-)



No, trochu jsem provětrala zásoby kytiček :-), už je tak málo používám... A bez Kety razítek by to snad ani nešlo ;-)...
A taky jsem použila hodně, hodně staré papíry.


Jojo, Kety razítka :-) ( Jasně, že jí dělám reklamu ;-), je to kamarádka ! )


Tohle je nejdojemnější stránka...můj synek nechtěl jít s babičkou, ale chtěl zůstat se svým novým " tatínkem"...Opouštěli jsme děti jen na chvíli, než jsme doma vše připravili. Měli jsme svatební odpoledne ;-) a pak párty s kamarády u nás doma, babička napekla a já navařila, děti si hrály v předsíni a my "pařili" v obýváku...jen nikdo nefotil, takže fotky žádné. Můj sen je, zopakovat svatbu ...teď jsme to po 30 letech nezvládli, tak třeba po 40 letech...nemyslím obřad, ale tu párty, slavit a veselit se :-)) A všechno vyfotit!

Vám díky za nakouknutí :-)
 

Svatební 2

11. listopadu 2017 v 13:26 |  ALBA

Facebook mě tedy nedostal, ale dostal mě instagram a to jen na fotky. Sleduju tam ty krásné fotky z Francie - z Paříže, z Bretaně, z Normandie..., z Norska a ze Šumavy ( i já fotím sem tam pro Fotíme Šumavu ) a když fotím něco pěkného, už přemýšlím nad instagramovým čtvercovým formátem. Čtverec se mi zalíbil. A tak i mnohé fotky do alb ořezávám na čtverce. A taky jsem kupodivu přišla na chuť zlaté - ale jen ve scrapu :-)


Díky tomu, že bohužel fotky ze svatby máme dost mizerné, nechala jsem je všechny udělat v sépiovém tońování.
Tam to alespoň trochu zanikne ;-)


Ty pomněnky jako dekorace jsou ty skutečné, které jsem měla ve vlasech :-)


Mnohafotkové stránky mě baví i proto, že je to často nutnost. Fotek hodně a žádnou nechci vyčlenit ;-) To ani nejde, protože každá je důležitá. Což se pozná hlavně po mnoha letech!

Díky za podívání :-)


Svatební 1

8. listopadu 2017 v 22:17 |  ALBA
Měla jsem teď takové dlouhé období, kdy mě vytěžovala hodně práce - myslím jako zaměstnání, které mě opravdu baví. Hodně se věnuju naší milované malé vnučce, což mě baví úplně nejvíc :-).
Takže nějaké albumy a albůmky dělám stále, sem tam proložené přáníčky nebo notýsky, dárky jsou prostě třeba každou chvíli. Jen jsem nějak necítila potřebu se ukazovat. Prala se ve mně myšlenka, jestli je to dobré, jestli to není jen o jakémsi chlubení...a že vlastně moje tvoření není ničím objevné, že je to pořád stejné, že jsem hodně ubrala ze zdobení v rámci úspory času...a že vlastně tím pádem není ani čím se "chlubit". Že nepoužívám nové techniky a postupy, že moje stránky nejsou moderní...
Ale na druhou stranu ...musím přiznat, že se mi stýskalo...Po kontaktu, po nějako odezvě, zpětné vazbě..., protože když už nefunguje scrapbook.cz , není ta parta lidí, která si píše, která se komenuje, chváli, oceňuje, rozebírá, která má nápady, myšlenky,...je nějak člověk sám...a prostě je to tak, nápad rodí nápad, a povzbuzení je dobrý motiv do další práce....
Možná taky ta "šedesátka" je takový zlom, kdy člověk hodnotí, rozebírá, srovnává, posuzuje...
Tenhle blog dělám sedmým rokem...ostatní dva moje blogy jsem zrušila, ale o tenhle tedy nechci přijít. Ani o vás! A tak tu jsem...zase s kůží na trhu, stará mladá, stále stejná, chybující a pochybující, nadšená a praštěná a...prostě taková a takový je i můj scrapbook :-)


Co je objevné? ;-) Nemám řezací mašinku, takže stříhám ručně. Musím říct, že mě ty ruční drobnosti baví stejně jako celá stránka.


Co je objevné? ;-) Možná kombinace čb a barevné fotky. Před více než 30ti léty ještě barevné fotky nebyly rozšířené, takže tyhle jsou po létech udělané z diapozitivů, které rozšířené byly. Bylo to levné a když se pak promítaly doma na zeď ( ale zase musela být ta drahá promítačka ) pěkně velké, byl to zážitek :-). Dnes...kde je diapozitivům konec?...Mám obavy, že ztratily barvy a ke koukání nejsou. Musím to prověřit...


Jojo, stříhala jsem :-).
Jinak je vtipné to, že se ve fotofirmě povedlo udělat z některých diáků fotky stranově obrácené :-)
Takhle to vypadá, že čb fotky a barevné fotky jsou z různých míst, ale nejsou...( na barevných všichni píšeme levou rukou :-))) )


Kety razítka musím opět vyzdvihnout, jsou pro mě nezbytná ( skoro ;-) ) , mám je ráda.
A děkuji mým kamarádkám za různé výřezy z jejich šikovných mašinek, čímž mi dělají radost a já si žádnou mašinku nemusím pořizovat ;-), neb nejsem přesvědčena o jejich stoprocentním využití - pro mně!

Děkuji za vaši milou návštěvu :-)
 


svatba

7. listopadu 2017 v 19:58 |  ALBA
Je to už moc moc moc dlouho, co jsem se ozvala na mém blogu. Nechci se vymlouvat, že jen práce...., ale nějak nevím co.
Pořád hodně fotím, a to hodně znamená, že opravdu hooooodně. A i bez výmluv, čas na to, zpracovat všechny fotky scrapbookově opravdu není. To za prvé. Za druhé, vím, že to opravdu není možné! Takže část fotek, možná v rozporu s mým někdy počátečtním tvrzením, opravdu jen založím do plastových albíček bez komentářů a popisků a pozůstalí ať si s tím prostě poradí.... Na to, abych opravdu všechno dokumentovala fakt nemám čas, pokud chci žít! A to chci!
Scrapboooking sleduji, ale ne tak intenzivně jako dřív, o nových trendech vím, ale už mě nechávají chladnou a stojím zase na začátku, tam, odkud vlastně scrapbook pochází - zpracování odpadu, toho, co bych normálně vyhodila...a tak vystřihuji obrázky z prospektů a schovávám každou účtenku ... A protože jsme akčí rodina, sportujeme, výletujeme, dovolenkujeme, pracujeme, máme spoustu akcí s dětmi, ale i s rodiči, opravdu nevím, kam a co dřív. A to je mi šede, holky, já už se opravdu někdy cítím unaveně :-)
Nicméně...po 30 letech jsem se rozhodla předělat naše svatební album.Tedy...svatební album byl můj první scrapbookový počin před deseti lety...nadšení, hurá, žádné znalosti, žádné zkušenosti....fakt nic ke chlubení, ale všichni jsme nějak začínali... ;-)

Možná bych se s tím před pěti lety čančala víc.... teď už vím, že další verze nebude! Díky :-))))





Díky, jestli jste neztratili trpělivost a občas nakoukli....ještě není konec :-)

Na adventní trh...

9. prosince 2016 v 22:02 |  NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Nevíte co o druhém adventním víkendu? Jste-li z Prahy a okolí, tak třeba do Novoměstské radnice na adventní trhy s názvem Česká hračka a řemeslo - je to tam milé a pěkné a k vidění a koupení je spousta krásných a originálních hraček a jiných věciček. I já tam budu mít pár notýsků a dárkových visaček.
Trh pokračuje i další dny až do středy a to na nádvoří radnice a bude velmi zajímavý, protože patronát mu dělá samotný Náš Ježíšek .
Protože jsem se o akci dozvěděla na poslední chvíli, bylo pro mě posledních 10 dní dost nabitých - z práce rovnou doma za stůl a "makat". První notýsek mi zabral celý večer, chtěla jsem to vzdát, že to nedám. Ale pak jsem chytla rytmus ;-) a protože mě práce hodně bavila, udělala jsem notesů 20 a k tomu asi 150 visaček. Teď jen, aby se líbily i lidem...










Děkuji za návštěvu a mějte se


Vánoční skřítek

22. listopadu 2016 v 17:56 |  VÁNOCE
Vánoce mě nikdy nenechávají chladnou :-) Miluji je od dětských let a miluji je stále. Pro nás dospělé, pro naše děti a teď už i pro naše vnoučata s pečlivostí a láskou vymýšlím dárky... a také dekorace.
Mám dojem, že letos je všude spousta vánočních skřítků, asi vystřídaly anděly a sobíky... Včera večer jsem si pustila vánoční film ( Noc plná zázraků ) a při něm lepila skřítky. Mám jich 6, pro nás domů i na rozdávání.
Postup výroby skřítků najdete zde a můj pokus je tady :-)


Díky za nakouknutí :-)

Můžou přijít...VÁNOCE

13. listopadu 2016 v 18:39 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Martin přijel na bílém koni...poprášil bíle louky, střechy, stromy...a navodil krásnou atmosféru zimy a Vánoc, byť budou až ( nebo už? ;-) ) za 40 dní! Přáníčka mám hotová, letos hvězdičková.














Díky, jestli tu jste...:-)

Dovolenková "kolečka" do cestovního deníčku

20. srpna 2016 v 0:00 |  NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Nevím, jak tyhlety věcičky jinak nazvat.
Seděla jsem tuhle u stolu, čekala, až mi naběhne internet ( poslední dobou nějak nejde :-( ) a dolepovala cestovní deník. Dovolená sice v nedohlednu, ale kdo je připraven, není zaskočen :-). Dokonce jsem udělala deníčky dva, takže jsem dvakrát připravená :-). Uklízela jsem po sobě papírky, internet pořád ne a ne se rozběhnout a mě najednou nad těmi ostřižky napadlo, že bych je měla ještě využít do deníku. Vždycky mi zbývají nějaké výseky, nápisy, vystříhaná razítka, která jsem při tvoření neupotřebila. To vše dávám do krabičky, jako že "cokdybysetoněkdyhodilo". Vysypala jsem krabičku a začala si skládat ozdůbky na vysekaná kolečka. Jedno, druhé, třetí...
Ovšem nevím, jak je to možné, že když něco vymyslím, nikdy nejsem první. Kouknu na pinterest a je to tam! Tak jsem se pak nechala inspirovat i zde a dodělala dalších x "koleček". Mám pěknou zásobičku :-)


Díky, že jste tu byli a krásný víkend :-)

Přáníčka pro dámy

18. srpna 2016 v 13:01 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Holčičí přáníčka se dělají o chlup lépe. Přece jen je víc možností, barev, technik...Nerada dělám přáníčko jedno, protože i na to jedno si musím vytahat spoustu věcí, papírů, stužek, korálků, kytek, razítek...a tak než jen jedno, radši deset, když už je "vykrámováno" ;-)... A ta zbylá se neztratí - když bude třeba, je kam sáhnout.


...a to ještě není úplně největší tvořivý binec ;-) ....


Tohle veselé přáníčko je hodně inspirované Pinterestem.


A tohle si nakonec vybrali :-)






Díky za nakouknutí a...VŠECHNO NEJLEPŠÍ NEJEN HELENKÁM ! :-)

Přáníčka

17. srpna 2016 v 22:38 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Moc mě potětěšilo, jak se vám líbila svatební přání. Já vím, že je tvoříme pro to, aby se líbila těm, kterým patří...., ale když se líbí obecně, je to bonus, je to stimul k tomu, abychom si věřily a dál tvořily pro radost obdarovaných....a to bez nějakého finančního ohodnocení.
To je pro mě vždycky směšná situace. Někdo si prohlíží alba nebo přáníčka a nadšeně tleská: tím by ses mohla živit! Nemohla, dím. To i ve školce mám mizerně málo, ale je to ještě víc, než bys dal za přáníčko....nebo....dáš 50 korun ? No...já radši pošlu SMS... No a tak to je, nemá cenu se nad tím hroutit :-))
A nebo dělám něco špatně...? ;-)
Tahle přání byla jako gratulace pro muže ke 40 tinám a pro ženu k 50 tinám. Vybrali si dvě....ostatní mám doma pro všpř...no, chleba nejí :-)))









Tak tohle jsou ta pánská...

Díky za nahlédnutí :-)


XXL přání k svatbě

16. srpna 2016 v 10:11 |  PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Dostala jsem "zakázku" - udělat přání ke svatbě, aby se v něm mohl předat finanční dar. No jasně, přáníčko s kapsičkou, to jde. Udělala jsem přání. Pár už je zaběhnutý, s dětmi, takže žádná mladistvá romantika .


Jo, dobrý, ale my bychom chtěli, aby to přání bylo veliké - A4 prosíme.

Takhle velké přání jsem ještě v životě nedělala, ale budiž, je to A4! :-) Vevnitř je klasická DL obálka, taky nazdobená, ale to už jsem nějak zapomněla vyfotit...




Přání mělo úspěch a svatba se vydařila :-)

Díky za nakouknutí a hezký den .

Zámky na Loiře

29. července 2016 v 10:23 |  MINIALBA
Dny prázdnin utíkají samozřejmě mnohem rychleji než dny všední a školní - vlastně školkové. První týden jsem "nicnedělala" s pocitem, že si přece musím odpočinout a užít volno :-) Pak už měly nastat všechny oblíbené činnosti na které není v roce tolik času a prostoru, jako jezdit denně na kole, hodně číst, uplést si svetr, uklidit co se dá ( hlavně pracovnu! ), udělat si pořádek ve fotkách v PC, navštívit ty, které jsem dlouho neviděla, jet někam do neznáma autobusem, totéž vlakem, třeba na výstavu fotografií z Kuby do nedalekého BE, dopsat blogy...a také dohnat scrapbookové resty. No...jak to dopadá na konci července?
Nic moc...
Udělala jsem si pořádek ve fotkách. Na kole jsem byla dvakrát:-(( Navštěvuji rodiče. Pravidelně a stále :-). Nikam jsem nejela, svetr není ani rozpletený, knížku čtu stále jednu...Byla by nasnadě výmluva: není čas! Je! Jen s ním asi neumím hospodařit nebo co...nebo jsem lemra líná...nebo nevím...Ale pár scb restíků jsem přece jen dodělala...třeba golfovou kroniku až do července, PL až do července...a vrcholem všeho je, že jsem konečně udělala mini album Zámky na Loiře, kde jsme byli v roce 2010 a asi tak dlouho mám připravenou titulní stranu :-). Takže hlásím - hotovo! A posílám vzorek :-)
PS: Ale výčitky si nedělám :-)



Přeji všem krásné letní dny a děkuji za nahlédnutí :-)

To nejlepší na konec...

20. července 2016 v 9:24 |  ALBA
Na úplný konec jsem si nechala návštěvu Montmartru. Pokolikáté už ?...Ale já to tady miluju a pokaždé objevím něco nového. Ale stará známá místa mě těší stále...jsou to vzpomínky. Obrázek fotící dívky tady byl už vloni, byla jsem ráda, že jsem ho našla neponičený, protože to jsem celá já :-)


a pak jsem pokračovala...kafíčko, focení, návštěva muzea, kolem domu kde jsme před pěti lety bydleli, oběd...






A pak ještě metrem kousek dál, podívat se do klubu 104, který mi doporučil syn. Jsou tam výstavy, projekce, koncerty, divadla, restaurace, volné prostory na to, aby se tu mladí scházeli, tančili, nacvičovali si svoje výstupy...a teď tu navíc probíhala i výstava filmových plakátů a ta mě nadchla. Hlavně když jsem objevovala filmy, které znám :-)





A to je, moji milí, konec pařížského potování z roku 2015. Letos mě Paříž nečeká...tak se o to víc budu těšit na příští rok :-)

Díky, že nahlížíte :-). Přeji krásné letní dny všem.


Chodím ulicemi

5. května 2016 v 15:01 |  ALBA
Někdy je fajn nic si neplánovat. Jen tak jít rovnou za nosem nebo kam mě nohy povedou ( či metro doveze ;-) ). Ale bez cíle to neumím...takže cíl byl - Lucemburská zahrada ( opakovaně ) , ale dojít jsem tam mohla kdy jsem chtěla, neměla jsem limit, takže jsem se procházela a užívala si kouzla ulic a uliček, známých i neznámých, objevovala, fotila...a pak dostala hlad...Oběd do ruky a s ním si sednout na lavičku v zahradě, to je pro mě největší pohoda.










Muziku na ulici mám moc ráda, to se vždycky zastavím a poslouchám.










Díky za návštěvu :-)

V neděli se nedělá

22. dubna 2016 v 15:20
ani v Paříži :-) Máme "válecí"den, ani nevaříme. Jedeme na oběd do čínské restaurace, kde si člověk nabírá za paušální cenu všeho, co jen sní. Byla jsem pozvaná, takže paušální cenu nevím ;-) a mně čínské jídlo i ve Francii chutná, takže to bylo dobré.
Po obědě jsme my "holky" šly na procházku při řece Marně a i to bylo skvělé...prostě nedělní pohodička :-)





Dostala jsem od Kety novou "kolečkovou" šablonu a tak ji teď všude využívám, moc se mi líbí.


Díky, že jste nakoukli :-) ...a hezký víkend!




Kam dál

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA