Scrapbookové obchody

28. února 2010 v 19:03 |  PELE-MELE
To, co nám doma chybí, tedy doma v naší republice, je pořádný kamenný scrapbookový obchod, kde se dají nakoupit papíry, razítka, razítkovací barvy, všelijaké doplňky, svorky, stužky a další a další potřebné věci . Hlavně se dá všechno prohlédnout, posoudit a porovnat. A osahat. Nakupování přes internet je vždy s rizikem, že barva nebude odpovídat, tvar bude jiný než to vypadalo, vzor bude moc velký, moc malý…atd.

Moje první setkání s takovým obchodem v Besancon bylo úchvatné, i když to nebyl obchod jen pro scrapbook, ale pro všechny kreativní výtvarné činnosti. Ten pařížský byl jen scrapbookový a byl velkolepý. Další obchůdek, který jsem navštívila, byl v Zittau, kreativní, roztomilý, ale pro scrapbook tam toho moc nebylo.

Na druhé straně Německa, blíž k nám, jsem objevila scrapbookový obchod ve městě Landshut. Mým kamarádkám jsem poslala internetový odkaz a větu: zájezdu se nebráním, jen nemám auto…
A stalo se. Jedna vzala auto a nás jako pasažérky a minulé úterý ( srpen 2009) jsme vyjely s tím, že si uděláme výlet, prohlédneme město, dojdeme na hrad, navštívíme krámek…A dopadlo to tak, že jsme se okamžitě vrhly na obchod a strávily v něm několik hodin. Držely jsme se při zemi, abychom nezruinovaly naše účty a tak vybíraly, vracely již vybrané zboží, a stále nacházely nové…
Výkřiky: podívej to razítko, jé ty papíry, kde jsi to našla, jé, ta jsou nádherná...se setkávaly s úsměvy paní prodavačky, která byla nesmírně milá a ochotná. V krámku měla stolek a tam ukazovala různé techniky a když jsme se nad něčím dohodovaly k čemu to slouží, hned přiběhla a vysvětlila.
Celý obchod byl vyzdobený stránkami, přáníčky, albumy a albůmky, takže i po této stránce byl velmi inspirativní. Papíry na stojanech vyladěné do barev jsem měla v úmyslu minout, ale neodolala jsem. Líbily se mi skoro všechny, zvláště, když jsme si je mohly na zemi rozkládat a sestavovat si svoje kolekce. Dokonce jsme dostaly i stoličku, abychom, mrňavky, dosáhly i do horních fochů :-)
. V naprosté euforii jsme tedy nakoupily a nadšeně vyšly do města.
Obešly jsme náměstí, podívaly se do kostela sv.Martina s nejvyšší cihlovou kostelní věží v Německu a v kavárničce pod podloubím daly jsme si kávičku a něco k pití. Jak jsme se rozplývaly nad věcmi v obchodě, najednou jsem si vzpomněla, že jsem si nekoupila to razítko s filmovým okénkem, které jsem ještě chtěla a holky se přidaly, že by si chtěly dokoupit ještě to a to…a už jsme šly na druhé kolo. Další hodina v obchodě a další nákupy, další překročení finančního limitu.
Ale té radosti! Nejlíp to vyjádřila dcera kamarádky. Stojíc před obchodem s taškami plnými razítek, papírů a písmenek a dalších nezbytností prohlásila: Já jsem tak šťastná!

No to za to přece stojí, ne? ;-)

To je jen část mého nákupu, papíry a písmenka jsem nefotila.


PS. Už teď vím, že na podzim musím zase, zapomněla jsem na raznice...;-)
A město si prohlédnout i s hradem.

Děkuji za vaši návštěvu:-)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA