Scrapsraz - 27. - 28.2.2009

28. února 2010 v 11:30 |  PELE-MELE
Dlouho připravovaný a dlouho očekávaný den D, vlastně Dva Dny D :-) - nastaly.
Předcházelo jim několik týdnů příprav a dopisování si s Pindruší a Kukikem, rovnání si nápadů, názorů a možností. Když jsme vše porovnaly, vyšly jsme na scrap fórum s konkrétním programem a už jsme jen čekaly, jak to dopadne. Holky se chytly nadšeně a opravdu důkladně.Všechny byly ( po prvotním přihlášení a pak i bohužel odhlášení jsme se ustálily na počtu 22, což ve finále bylo tak akorát) připravené na tvoření, měly připravené svoje předváděčky, obchody, věci do "hrabárny" ( kdo tam dal ty překrásné papíry?) , dárečky do tomboly, napečeno, navařeno... a hlavně, stůl se prohýbal pod tíhou alb.
Takže tady je scrap reportáž.

Čtvrtek 26.2. večer . Mám zabalený kufr, jenž je zaplněn hlavně věcmi na scrapování, dárečky, alby a jedním tričkem, ponožkami a kosmetickou taštičkou. Ještě jsem stačila ušít dvě scrap tašky do tomboly, udělat si triko místo visačky a ráno jsem došívala poslední dootinku. Mělo jich být dvacet, ale to fakt bylo nad moje síly:-(
Vedle taška s napečenými pizzičkami , lahvemi vína na večírek a sada kartonů jako pracovními podložkami.
Dost na to, aby můj muž projevil obavu, jak se čtyři se stejnými zavazadly a Dančiným obchodem vejdeme do auta. Tvrdila jsem, že má Danča dodávku. Neměla:-(

Pátek 27. 2. Ráno vyjíždíme směr Praha. Manžel do práce , já za zábavou:-)) Martina už byla na místě, po chvíli došla Ola ( mezitím jsme s Martinou vybrakovaly Danče část obchodu:-) ) a snažily jsme se všechno nacpat do auta, abychom mohly odjet. Třikrát přeložit, chránit dort, opět přendat, vyndat, a zase nešel kufr zavřít, tak ještě jednou.
Nakonec jsme "dekl" z kufru musely zanechat doma, napakovat až po střechu a hurá- jedeeeem. Ještě dálniční známku a můžeme . Je 13.hodin.
Za Prahou v "mekáči" poobědváme a už míříme na Vysočinu. Intuitivně ( i když bych si jako navigátor mohla připsat zásluhy :-) ) odbočíme správně na Havlíčkův Brod a pak Perknov a najednou vykřiknu: hele, tamhle je hasičské auto, to bude hasičárna!( Postřeh!) Danča stočila okénko a zeptala se u auta stojícího hasiče.
Dobrý den, je to tady Perknov?
Ano, je.
A tohle je hasičárna?
To už jsme se řechtaly jako koně a chudák pan hasič nevěděl, jestli si děláme legraci nebo jsme za bílého dne ve tři odpoledne už namol.
Ubytovali jsme se v penzionku, který je téměř přes ulici a zavolaly Kukikovi. V půl čtvrté přijela
a začaly jsme chystat náš výstavní, přednáškový a tvořivý sál. Místnost, která normálně pojme sto lidí nám sotva stačila. Čtyři "obchody", hrabárna, tombola, občerstvovací stůl a uprostřed stoly pracovní.
V půl páté přišly první účastnice a po nich další a další...veliké vítání, seznamování se, staré tváře i nové tváře, překvapení...i dojetí. Tolik jsem se na některé holčiny těšila, že když jsme se setkaly, moje napětí povolilo v podobě slz. Ale nic, rychle jsem je utřela a šla pomáhat do kuchyně rozdělovat dobroty, nalívat přípitek a vítat se s dalšími. Holky se hned vrhaly na věci k prodeji, na alba, dělaly debatní kroužky, prostě nádherný frmol:-)
Kolem půl sedmé jsme si hromadně připily, tím se oficiálně seznámily a zahájily srazík, poděkovaly si navzájem a zavzpomínaly na ty, které bohužel nemohly přijet, poděkovaly taťkům a babičkám, kteří doma hlídali děti, prostě jako na Oscarech:-)) Následovalo hromadné focení s dortem, který jsme vzápětí naporcovaly a snědly. Mňam:-) Franta mezitím ohřál chilli con carne a začala se podávat večeře. Chutnalo nám náramně.

Zábava , povídání, pojídání všeho, co jsme si navařily a napekly se protáhla dlouho do noci. Hodně dlouho po půlnoci jsme odcházely s Dančou a Olou a Martinou jako poslední, přičemž jsme ještě poklidily, aby ráno nebylo tolik práce. Náš soukromý večírek ještě pokračoval u holek na pokoji až do půl páté ráno- těhotná Dianka s námi vydržela!

Sobota 28.2. Budík v mobilu mi zazvonil v 7 hodin. Rychle , rychle, ve čtvrt na 8 mám sraz
s Pindruší a Markétou. Jdeme do hasičárny připravit snídani a překvapeníčka. Prostřely jsme pracovními podložkami jmenovitě, na ně hrnečky, talířky, ubrousky, a dárečky v podobě "uvítacího balíčku" s věcičkami na scrapování a fungl nové , ještě "teplé" číslo Scrapmanie. Měly jsme
z připravené tabule radost a což pak, když holky přicházely a žasly:-))
Po snídani jsme začaly s programem: Pindruše předvedla, jak se dělá minialbum s kapsami, Kukik poradila jak na korkové album, já jsem ukázala, jak se dělá pidi mini albůmek z čajových sáčků, Danča předvedla embossování a práci s razítky,
Martina mě soukromě naučila, jak si z ubrousků vytvořit krásné papíry za pár kaček:-) a pak Píďalka a Pindruše ukazovaly kouzla s vyřezávacími mašinkami ( Cricut a Silhouette), které měly obrovský úspěch. To nám vydrželo celé dopoledne.
Pak rychlý oběd v penzionu a zpět do práce:-)) Pidruše nám zadala Domácí úkol v podobě naprosto stejných balíčků s materiálem, ze kterého máme vyrobit stránku, přáníčka, albůmek...prostě něco, ale jen a jen z tohoto materiálu, ani o chlup víc. A pak nastala tvořivá činnost, diktát, který nám Pindruše zadávala postupně. Byl to fofr, za hodinu a půl jsme měly sránky hotové. Vyvěsily jsme je do galerie a hodnotily. Cena byla jen jedna, prostě pro tu nejlepší. Pindruše věnovala předplatné Scrapmanie na 5 čísel a já stvořila diplůmek. Na té nejlepší stránce jsme se shodly- Londýn od Oly.
Aby to ale nebylo ostatním líto, přišla Dianka a věnovala ze svého obchodu ještě dvě ceničky za druhé a třetí místo. Druhá byla Čiřikaví ( překvapená!) a na třetí příčce se tísnily stránky čtyři. Muselo proběhnout losování a štěstí se usmálo na Astarte. Asi za odměnu za to, jak dva dny protrpěla v únavě, teplotě, zmožena nějakou počínající chorobou, i když byla statečná a skoro to na ní nebylo poznat.
Ještě veselé losování tomboly. Největší zájem byl o číslo 22, pod kterým se skrýval albůmek od Iti
a všechny jsme si ho přály. Štěstí měla Aktijka a také pak velikánskou radost. I ostatní se radovaly, protože ceničky byly milé , užitečné a příjemné, všechny jsme se snažily přispět něčím hezkým. Dokonce bylo cen více než nás, takže některé si vylosovaly bonusy a měly ceny dvě:-)
Některé holky se pak začaly loučit a odjíždět , my zbylé jsme ještě pojídaly zbytky a chystaly těm odjíždějícím "výslužky"- nebo-li svačinky na cestu:-) a pomalu uklízely a dávaly sálek v hasičárně do původního stavu. Poslední fáze úklidu, vytření a vynesení odpadků, zbyla na Kukikovi.
V šest večer odjíždíme ve stejné sestavě jako jsme přijely. První jsme přijely, poslední odjíždíme. Doufaly jsme , že budeme mít věcí méně ( ubyde krabice s dortem, jídlo...), ale opak byl pravdou. Opět jsme se nemohly vejít:-)
Na dálnici je docela provoz, prší a my se bráníme únavě. V Praze na nás čekají naši drazí a tak jsme pojaly nápad, že je seznámíme a uděláme tečku za krásným půlvíkendem společnou večeří. A to se nám povedlo. Pak už jen poslední loučení...a domů.
Doma jsem jen vybalila kufr a padla za vlast.
Závěr.
Mám být upřímná?
Všechno skvělé, holky báječné, nikdo mě nezklamal, se všemi jsem byla ráda.
Pindruše byla dokonale připravená, Kukik nesmírně obětavá, Markéta tak pracovitá, Katie s mužem super dvojka a jejich dětičky žádná přítěž... a tak by se dalo psát o všech. Všechny jsem ráda viděla a se všemi bych chtěla být déle a víc, víc si povídat, víc jim dát najevo, jak je mi s nimi dobře jako s lidmi, že jsou fakt úžasní.

Tak v září! :-))

Ps. další fotečky jsou v Galerii.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA