Začátek mého scrapování byl nečekaný, snad i nechtěný, možná překvapivý.
Je to pár let zpátky, když zapátrám v paměti, dostanu se asi k létu 2006. Hledala jsem cosi na internetu, myslím, že to byly korálky, na něco jsem je potřebovala. Zadala jsem do vyhledávače heslo KORÁLKY a světe div se, v záplavě odkazů jsem rozklikla ten první a tam stránky s podivným názvem: SCRAPBOOK. Zírala jsem. Zírala jsem na obrázky s fotografiemi, které byly nádherně nazdobené a vypadaly jako umělecká díla. Listovala jsem sránkami a byla uchvácena. Tohle přece znám! Vždyť podobné takové stránky jsem dělala už před více jak dvaceti roky!
Vždycky jsem hodně fotila, a když se mi narodily děti, o to víc. Dokumentovala jsem každý jejich krok, vše nové, co se jim povedlo, výlety, návštěvy. A obyčejné album mi na takové množství fotek nestačilo. Lepila jsem tedy fotky na bílé čtvrtky a všelijak dozdobovala obrázky z časopisů a ručními malůvkami. Vlepovala jsem k fotkám na čtvrtky pohlednice, lístky z kina i usušené čtyřlístky. A vše pak dávala do šanonů. Jiné nebyly než ty černé kancelářské, ale ty jsem taky nazdobila a měla jsem, z mého pohledu, tehdy pěkná alba. A teď tady koukám na něco podobného, ale mnohem dokonalejšího, vymakanějšího, barevnějšího, nazdobenějšího. A zahořela jsem.
Syn bude za pár týdnů slavit 25.narozeniny a já se rozhodla vytvořit album. Objednala jsem si pár papírů, nakoupila v papírnictví samolepky, barevné papíry, baličáky, čtvrtky, šanon a plnou parou se pustila do díla. Nadšeně a bezhlavě. Nehledala jsem žádné inspirace, nepídila jsem se po technikách, prostě jsem vybírala ze záplavy fotek a jela jako fretka. Rozkládala jsem jednotlivé hotové stránky alba doma po koberci a jásala. To je krása! A každý kdo přišel, kamarádky, rodiče, všem se moje dílo líbilo. Jak by ne, nikdy nic podobného neviděli :-))
Byla jsem táááák pyšná.

Dnes, když se ohlédnu...bylo to legrační, nedokonalé, rychlé, nedomyšlené....Ale byla tam ta vášeň, to zaujetí, to nadšení, ten oheň. Udělala jsem album, předala jsem ho a byl chvíli klid. Měla jsem spoustu jiné práce a na scrapbook trochu pozapomněla.
Přiblížily se kulaté narozeniny mého staršího syna a mně nenapadlo nic jiného, než zopakovat akci Scrapbookové album. Sedla jsem k webovým stránkám a už byla důkladnější. Prohlížela jsem různé galerie, materiály, začala se zajímat o techniky. Koupila jsem i pravé scrapbookové album. Jen papírů ještě poskrovnu. Pořád jsem stačila s domácími zásobami. Se stejným zápalem jsem udělala další narozeninové album.

A hned vzápětí jsem se pustila do předělání alba svatebního. Sedávala jsem teď mnohem častěji u internetu a hledala o scrapbooku co se dalo. A že se dalo! Objevovala jsem denně nové stránky, nové inspirace.
Děkuji za vaši návštěvu.
Už se těším, že se konečně dozvím tvé podněty ke stránkám, postřehy, pocity...prostě tu omáčku kolem tvoření...