Květen 2010

Liftujeme po páté

31. května 2010 v 14:40 STRÁNKY
"Holky, až budete zase dělat liftík, pošlete mi ho, potřebuju nějak nakopnout do práce! " poprosila Lenzie u Dianky na srazíku.
"Uděláme si liftík? ", ptám se tuhle večer Isobelky. "Jsem na řadě s výběrem :-)". "Tak jo, posílej!"
Už jsem se těšila. Tuhle stránku mám vyhlídnutou už dlouho, od mé oblíbené Fidji. Přeposlala jsem kamarádkám, termín jsme si daly od čtvrtka do neděle.
Už v pátek jsem měla první stránku! Úžasnou. Od Haňule! A další nádhernou od Kety. Pak se přidala Dianka a dokonce Vonver :-). Nakonec Lenzie a Isobelka , a byly jsme pro tentoktrát všechny. 7 statečných :-)
Byla jsem v pátek mimo a víkend byl tvrdě pracovní...ale po večerech ( spíše nocích, spíše tedy té sobotní) jsem to zvládla. Zvládly jsme to všechny a máme zase kupu hezkých stránek. Zde jsou.

ORIGINÁL OD FIDJI:
originál
MOJE STRÁNKA:
MOJE
Původně jsem si také chtěla udělat stránku cestovní, ale pak mi padly do ruky tyhle fotky, moc hezké a tak jsem vzala ty. Jen jsem musela kompozici kvůli fotkám otočit. S tou žlutou barvou jsem byla trochu rozpačitá, ale už se mi líbí, celá stránka vypadá svěže a vesele, tak dětsky a letně, mám z ní radost. Nakonec vyšla přesně tak, jak jsem chtěla i když jsem stránku z A4 převáděla na 30*.
**************
Zde jsou stránky mých kamarádek: Kety, Isobelky a Vonver, A4 stránky dělaly: Haňule, Dianka a Lenzie. Díky, holky:-)
KETA
vonver
isobelka
hanule
lenzie
dianka
***********************
Děkuji za Vaši návštěvu :-)

Podmínka a další dílek abecedy

26. května 2010 v 9:55 Matýskova abeceda
Podmínkou minulého týdne byl dopravní prostředek. Myslím, že bych dopravní prostředek využila na kdejaké stránce, ale tak vtipná jako jedna z nás bych asi být nedovedla, zamontovat lokomotivu do květin ;-). Takže jsem sáhla k obligátnímu kolo, takovou fotku má asi ve svém archivu každý a tak to bylo velice snadné. Prostě kolo...
kolo
Bílá podkladová čtvrtka je potištěná básničkou o kole, zelený papír je z dárkové taštičky a hnědá visačka z nějakého oblečení. Konečně jsem využila i razítko kola, tolik se mi líbilo a použila jsem ho zatím jen jednou :-( . Kolečka jsou otisky umělohmotné krabičky od nějaké omáčky a ta malá jsou dělaná papírovou "špulkou" z nití. Mám ráda takové levné stránky dokazující, že ani scrapbook nemusí být drahý koníček!
A co až přijde na řadu květnová challenge, kde je přímo podmínkou nepoužívání scrapbookových materiálů!  Už mám stránky dvě, obě za pár haléřů:-))
*******************************************
Děkuji za Vaši návštěvu :-)

Lukyho cestovní kniha - koupací výlety

25. května 2010 v 14:08 MINIALBA
koupací
Koupací výlety do příhraničních německých měst jsme pořádali docela často. Skupinově s přáteli a jejich dětmi, nebo sami. Naše tři děti na to stačily :-). Jezdívali jsme nejvíc do Ambergu ( je to krásné město http://www.amberg.de/index.php?id=4047), Lamu, Weidenu, Regensburgu, i do Kelheimu jsme dojeli. Dneska už se nemusí tak daleko, vodní parky a atrakce vyrostly v kdejakém českém městě i městečku. Od nás nejblíž je teď do Kdyně, jezdívá se s dětmi i do Horažďovic. Jen v Klatovech pořád nic...:-(
**********************************
Děkuji za Vaši návštěvu :-)

U Dianky

24. května 2010 v 11:18 KURZY A SETKÁNÍ
Celý týden se po obloze převalovaly šedé mraky. Pršelo. Na Moravě nejvíc. Držely jsme palce svým známým, aby je voda nepostihla, nezatopila, nesmetla…nezničila jejich práci a nezasáhla do jejich životů. Bohužel…ne všude to dobře dopadlo. Jenže víc než myšlenku a  posléze třeba peníze na konto záplavám poslat nemůžeme.
A tak mi připadalo až trochu nemístné, že zatímco někde byli lidi v starostech, v sobotu u Dianky na zahradě vládlo slunečno , veselí a pohoda.
U Dianky je pohoda vždy. Neskutečná.
Navíc je to téměř vesnická oáza zeleně a klidu v Praze :-O!

Začínali jsme se scházet už kolem jedenácté hodiny a postupně jsme se ze "stojáka" před "obchůdkem" ( garáží) přesunuli ke stolu a k jídlu. Muži ( Michal, Pepa, Ruda, Franta a posléze i Fati ) grilovali zeleninu, sýr a maso a my jsme jedly a povídaly a pily a povídaly, prohlížely pár alb a povídaly, sem tam se pošmajchlovaly s nějakým děťátkem…Zvláště, když přijela Markéta s dvouměsíčním Matýskem, šel z ruky do ruky.
Můj muž to nazval, že to tentokrát  nebylo scrapování , ale "skrafování". No semlely jsme toho…a o scrapu skoro nic ;-)
Nejkrásnější byla část, kdy naši muži, aby o nic nepřišli, vytáhli televizi ven ke grilu, takže sledovali i hokej ( hráli jsme my a Švédi) a zuřivě a hlasitě fandili. Vyhráli jsme!!!
u telky
Na závěr zahráli jsme si šipky, což byla, s odpuštěním, sranda největší, neb mnohé z nás to nikdy nehrály a tak trefovaly i zeď okolo, ale světe div se, první kolo vyhrál můj muž a druhé, jako největší neumětel, já :-O

u dianky
Složení sobotního srazíku bylo velkolepé: 12 žen, 5 mužů, 10 dětí, 1 pes a 1 kočka…

No prostě - PARÁDA !

Děkuji za vaši návštěvu :-)

Lukyho cestovní kniha - tady je to krásný jako v Colmárku

21. května 2010 v 17:12 MINIALBA
V létě roku 93 vyjíždíme opět do Francie. Už jsem to napsala někde na jiném místě ( možná v souvislosti s první cestovní knihou ), že Francii cítím jako svůj domov. Moje rodné příjmení zní francouzsky ;-)...a každý přejezd francouzských hranic je jako vzdech: Konečně doma!
Byli jsme na dovolených do dnešního dne už leckde, ale plánuju-li, je Francie na prvním místě. A můj sen? Domeček v Provence...s výhledem na moře, v kopcích, daleko od lidí, jen blízko do nějaké úžasné vesnické hospůdky...nebo v Bretani by to taky nebylo špatné ;-)...koneckonců, kdekoliv ve Francii! Je to sen, nesmějte se! :-)

Roku 93 máme opět "hlavní stan" u našich přátel ( díky za ně!) a s dětmi prochodíme zase kus Paříže. Kromě města vyjíždíme i do zábavného parku Parc Astérix a do France Miniature, což jak název napovídá, je Francii jako na dlani :-). To bylo hezoučké a klukům se tam samozřejmě moc líbilo. I nám !
Cestou domů máme ještě několikadenní zastávku v Chamonix. Máme půjčený stan a spacáky, ale nakonec se ubytujeme v malém a levném hotýlku s výhledem na Mont Blanc. Ten jsme samozřejmě nezdolali, ale chodili po kopcích a užívali si výhledů.
Na zpáteční cestě ještě jednou přespíme v nějakém rychlohotelu typu Formule 1 a prohlédneme si Colmar. Poprvé "Colmárek", a jak tak teď koukám na fotky, je to pořád skoro stejné :-), i když teď se mi  zdá mnohem barevnější a veselejší než tenkrát. "Colmárek" je Lukášova hláška...byl tam pak sám s Terkou, už jako dpospělý a moc se jim město líbilo. Tak moc, že všechno krásné začal nazývat: "Tady je to krásný jako v Colmárku! " :-)
(visačka s textem je vysunovací a na zadní straně je popis míst, která jsme navštívili )
cal 5
cal 6
cal 7
cal 8
Děkuji za Vaši návštěvu :-)

Lukyho cestovní kniha - za humna

20. května 2010 v 15:22 MINIALBA
U nás nejblíž za humna  je  do Německa. Takže vláčkem do Železné Rudy a pokračovat až do Rudy Bavorské - či - li Bayerische Eisenstein -  není žádný problém a na nedělní výlet spojený s pěší túrou na Velký Javor je to ideální. Absolvovali jsme ho několikrát a nakonec zavedli i tradici - dětský den na Javoru. V červnu tam leckdy býval ještě sníh, takže byla i koulovačka. A projížďka na lodičkách po jezeře, zmrzlina a úžasný výhled na Šumavu. Lanovka vedla na kopec jen stará sedačková, ale tou jsme pohrdali, byli jsme turisti! Jen jednou jsme se svezli...a pak ji vyměnili za krásnou kabinkovou, té jsme si při lyžování v pozdějších rocích užili dosyta:-).
Kousek dál to bylo do Degendorfu... a postupně jsme projeli všechna příhraniční města a městečka, navštívili mnohá muzea, svezli se lodí a jezdili na koupačku do tehdy nám neznámých vodních světů - Amberg, Lam, Weiden, Regensburg...V létě jsme pěstovali turistiku a poznávání, v zimě jsme jezdívali na vánoční trhy. A jezdíme dodnes:-)
cal 3
cal 4
Děkuji za Vaši návštěvu :-)

Lukyho cestovní kniha - první výlety

19. května 2010 v 12:14 MINIALBA
Jak už jsem psala jinde, výletů po hradech a zámcích, parcích, pohádkových lesech, přírodních úkazech, zoologických zahradách a dalších atrakcích jsme udělali s dětmi nespočet. A když už jsme mohli, začali jsme jezdit i do zahraničí. Nikdy před tím jsem nebyla dál než v NDR a Polsku, moře jsem viděla jen jednou a to studené. Takže když to šlo, jeli jsme dál, poznávat další země, místa a atrakce. Hlavně dokud byli kluci  malí bylo to o těch zábavách :-) a k tomu jsme jim nenásilně přidávali výstavy a památky. Soudím - li, teď po létech, z ohlasů a vzpomínek, bylo to tak správně. A to jsem moc ráda. Zážitky i poučení v nich zůstaly a dnes to vše mohou předávat dál.
Nejmladší syn už dostal svoje vzpomínkové cestovní album vloni, prostřednímu ho dělám teď. Formát stránek je 18 x 13 cm. Je to obyčejný kartón, který polepuji scrap papíry. Až budu mít vše hotové, celý albůmek "svážu" do hřebenu - jako jsem dělala knížku -  s tím rozdílem, že mám tu mašinku doma půjčenou od Danči.

Prvním zahraničním výletem byla, jak jinak v roce 1989!, cesta do NDR. Švagrová byla čerstvě vdaná a se s vým mužem jeli na svatební cestu do hor. Nám půjčili svůj jednopokojový podkrovní byteček ve starém domě v Ostrově nad Ohří. A z Ostrova to bylo jen kousek do tehdy "Východního Německa". Měli jsme půjčeného žigulíka a vyjeli na výlet jen kousek za hranice. Nicméně, byla to cizí země! Ale stejně se mi v Lokti, ve Varech a  dokonce i v tom Ostrově tehdy líbilo víc.

Fotka je z Ostrova, v červenci byla zima jako blázen a i když jsme se šli podívat k tehdy už krásným bazénům, z koupání nebylo nic. Tak jen ta vzpomínka na první společnou rodinnou dovolenou v plném počtu.
cal 1
To byl červenec...., pak přišel listopad...a první Paříž! Paříž, to byl splněný celoživotní sen. Vyjeli jsme hned o prázdninách, ale jen s nejmenším. Se všemi dětmi, stále ještě  půjčeným autem, až v roce 92. Výhodu jsme měli v tom, že jsme měli ve Francii, kousek od Paříže, zázemí. Takže kde jíst a spát.
cal 2

Děkuji za Vaši návštěvu :-)

Paris v roce 90

18. května 2010 v 10:56 ALBA
Nejen to, že mám rozdělané rodinné album a abecedu obou vnuků, ještě jsem se rozhodla, udělat malou cestovní knihu prostřednímu synovi. A nad ní mě napadlo, že udělám cestovní knihu i velkou, rodinnou. Takže mám rozděláno několik projektů a vlastně dělám to, co jsem nikdy nechtěla - mnoho práce najednou.
Líbí se mi, když se dělá pěkně jedna věc, dodělá, dokončí a je čistý stůl. A začne se s další prací. Ale asi to takhle už nedokážu, při množství fotek, které mám, množství nápadů a množství potřeb … Tak jen doufám, že se v tom neutopím a postupně ( vlastně asi naráz ;-) ) vše zdárně dokončím.

Když byly děti malé, jezdívali jsme pořád na nějaké výlety. Vlakem a autobusem, auto jsme neměli. Sem tam jsme si ho půjčili od příbuzných, ale většinou jsme se spokojili i s veřejnými dopravními prostředky. Mělo to svoje kouzlo. Kdybych chtěla do cestovní knihy zanášet i tyto výlety, asi by to byla strašně tlustá kronika, takže se omezím jen na výlety zahraniční.
Začali jsme úžasnou návštěvou příhraničního NDR, když už jsme byli na dovolené na Karlovarsku.
Rok na to se otevřely hranice nám bližší, a to i kilometrově.
Hned v prosinci jsem podnikla s dětmi cestu do Lince. (Tatínek doma hlídal nejmladšího:-) ). To byl a navždy bude nezapomenutelný a nesmazatelný zážitek, který už se nikdy nebude opakovat. Tolik milého přijetí! Tolik krásných věcí, na které jsme zírali. Usměvaví lidé. Narvané obchody zbožím… hračky, boty, ovoce…a do toho vánoční trh a Mikuláš, který rozdával dětem sladkosti :-O… a pouliční prodavači se svařeným vínem a teplými koblihami. Od toho mladého a hezkého dostala jsem koblihu gratis, když jsem ty dvě klukům koupila. (Však já jsem tehdy taky ještě byla mladá a hezká ;-) )

Tak tuhle stránku si ještě udělám a moc se na ni těším. Musí v ní být všechna tahle atmosféra.
Ovšem náš sen největší byla Paříž!
Na tu jsme se připravovali roky. Zažádali jsme si o víza, zaplatili a dostali je. Ovšem než přišlo léto, víza byla zrušena a tak v horkém červenci vyjeli jsme se škodověnkou mých rodičů směr Francie. Už cesta byla zážitek - upravené vesnice, města, dálnice, auta…jeli jsme snad 20 hodin ( já se na té dálnici bála!), ale nakonec dobře dojeli a byli jsme tam! Zatím jen u přátel v Torcy, to je do Paříže coby kamenem dohodil! První francouzské ráno…slunce, štěbetání cizí řečí, lehký vítr povíval záclonou a za zdí zněla hudba…ne, šanson ne, ač by to tak bylo stylové, ale Sting…a od té doby, když ho slyším, tak si vzpomenu. A pak nastalo 14 nabitých dní Paříží. Na to, jak málo peněz jsme tehdy měli a slovo promluvit neuměli, jsme toho viděli, zkusili, zažili, jedli a pili tolik, co už nikdy.
Už ani nevím, čím jsme to fotili, ale fotky jsou celé žluté, materiál to asi nebyl moc kvalitní :-(. Ale jsou to originály a hlavně, že jsou. Takže dnes - Poprvé v Paříži - Paris v roce 90.
paris
Děkuji za vaši návštěvu :-)

Mezi námi...

13. května 2010 v 20:00 STRÁNKY
... lifty mě baví. Ten úplně první, s Ketou, noční, na pár hodfin, to byl adrenalin :-)
Pokračujeme volněji, necháváme si čas. Je pravda, že mi skoro vždy do toho vleze ještě něco jiného, takže ve finále je to stejně otázka několika hodin, neb víc času nemám.
Tenhle lift vybírala Haňule a koukala jsem jako sůva z nudlí :-O, vybrala přesně to, co se mi moc líbí, stránku od mé oblíbené Angelique. Vrstvit papíry pátý přes devátý je podle mně snažší, než vyměřovat zdánlivě jednoduchou geometrickou stránku. Ta mě dovede pěkně potrápit. Ale plácnout sem papír, tam papír, sem ozdobu, tam kolečko, v tom se cítím jako ryba ve vodě:-), to mám ráda, to mě baví.
Zde je originál od Angelique.:
Angelique
A zde moje stránka: Liftla jsem ji téměř do puntíku, tak moc se mi líbila. Hned jsem viděla tu svoji školní fotku a barevnost mi naprosto sedla. Jen jsem fotku musela celou předělat- tedy nascanovat a v PC upravit, neb za 46 let  hodně utrpěla. Už v prvopočátku byla zřejmě fotografem retušována, a navíc jí časem přibyly i jiné šrámy, takže jsem ji tímto vylepšila.
lift
a zde jsou stránečky mých kamarádek: Kety,  Meliny a Isobelky. Haňuli se nahrnulo množství práce a tak lift nestihla do termínu, což nevadí, udělá si stránku později... a já dodám :-)
A koukala jsem, že i Francouzky liftovaly stejnou stránku, asi se jim taky tak líbila jako nám :-)
keta
Isobelka
melina
Hanule
Děkuji za vaši návštěvu:-)

Rychlodárky

12. května 2010 v 21:05 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Mám je ráda. Baví mě. Ráda je vyrábím. Dárky, dárečky...i ty, co dělám na poslední chvíli. Tyhle tady až tak na poslední chvíli nejsou, ale...výzva k večírku může přijít každkou chvíli, neb obě moje nejbližší kamarádky mají narozky v rozpětí 14 dnů, přičemž ten první už byl, druhý bude...Tak abych byla připravená :-) Nehledě na to, že se nerada pouštím do jiných věcí, když nemám jednu hotovou... a tak jsem dárečky musela udělat, abych měla klid.
Tenhle nápad jsem našla někde na internetu, zaujal mě a tak jsem ho tak jako tak chtěla zkusit. Je to jen čtvrtka papíru ( 30.5 x 30.5) přeložená na půl a složená jako harmonika. Jedna strana je vystříhaná do nějakých tvarů, ta tvoří kapsy. A do kapes patří visačky ( moje oblíbené ), na visačky fotečky, citát, pár ozdůbek a je hotovo.  Nic to není, práce na pár chvil:-)
darky
darek a
darek b
Děkuji za vaši návštěvu :-)

Challenge - duben

8. května 2010 v 21:52 SOUTĚŽE
Dubnovou challenge zadávala premiérově Melina a myslím, že se jí povedlo nás trochu potrápit :-) .
Téma bylo volné, jediným ! omezením bylo použití komplementárních barev, tedy barev, které leží na spektrálním kruhu proti sobě. A použití visačky. Což bylo to nejmenší, protože visačky se používají hodně často, od malinkých po velikánské.
Já jsem si challengové stránky udělala dvě :-) , ale soutěžně samozřejmě jen jednu. Vybrala jsem si zelenou a červenou barvu - jednak je mám ráda, jednak...všimněte si, jak krásně vypadá červená barva na zeleném trávníku! To je prostě nejkrásnější kombinace.  A jelikož pokračuji i stránkami do alba golfového, hodila se.
Tady je.
( Když jsem se před chvílí dívala do Galerie na stránky, oněměla jsem úžasem - Keta má stránku velmi podobnou :-O, skoro stejné rozvržení fotek, stejné barvy a i téma sport je stejné ;-). Ale to je opravdu jen souhra náhod, možná nějakého spirituálního propojení ;-)...ale rozhodně ne domluva ).  
golf
Děkuji za vaši návštěvu:-)

Postupný diktát od Kety

6. května 2010 v 20:40 STRÁNKY
Postupný diktát už tady dlouho nebyl.
Ano, znám tenhle formát, kdysi mi o něm vyprávěla Roberte. Vím, že některé moje kolegyňky si
soukromně mezi sebou něco podobného zkusily, další pokus jsme dělaly na srazu v Havlíčkově Brodě, kdy nám byl diktát postupně diktován .
Minulé léto, když se mi zdálo, že jsme nějak odpadly a galerie na scrapbook.cz zela prázdnotou, vyvolala jsem akci Postupný diktát. A ejhle, ujalo se, od té doby už bylo postupných diktátů několik.
Vtip tkví v tom, že diktát není nadiktován najednou, kdy si podle zadání každá nakreslí obrázek a pak pracuje, ale jak říká název - postupně. A to proto, že se dopředu neví, co bude následovat a v tom je moment překvapení a také kontrola toho, jak pochopíme slovní zadání a následně podle něj přesně pracujeme.Takže tady jde hodně o napodobení neviditelné předlohy.
I když v poslední, zdobící fázi, se dá stránka trochu "předělat" k obrazu svému.
Myslím, že některé si stejně počkají až na konec, diktát si nakreslí a pak udělají, ale je to trochu švindl ;-) a trochu se ztrácí adrenalin z toho, že nevím, co bude následovat, jestli jsem zvolila správně a jak se vůbec dokážu "poprat" se zadanými postupy.
Mě to tedy náramně baví :-), je to něco jiného než obvyklé formáty. Tady se mi na scrapbooku líbí i ta hravost.
Tento postupný diktát zadávala Keta a dopředu hlásila, že bude jednoduchý a rozdělený jen na tři díly.
Úplně prvně nám Keta sdělila, co si máme připravit, tedy část přípravná:
PODKLADOVÝ PAPÍR, FOTKU 10 X 15 NA VÝŠKU, VZOROVANÝ PAPÍR VELIKOSTI JAKO FOTKA, STUHU, TŘI OZDOBY
priprava

Následuje první fáze tvořivá:
Dnes bude úkol jednoduchý. Vezmete fotku a nalepíte na stránku. Fotka na výšku bude umístěna vertikálně uprostřed stránky. Horizontálně bude zhruba 5 cm od pravého okraje stránky.
Vlevo od fotky (asi 3mm) jsou nalepeny 2 obdélníky ze vzorovaného papíru. Představte si, že uděláte 1 obdélník ze vzorovaného papíru, který je stejně vysoký jako fotka a široký tak, že končí vlevo zhruba 5 cm před okrajem stránky. Ten obdélník má udělaný takový "průplav" pro nadpis.Ta mezera (ten průplav) mezi prvním a druhým obdélníkem je zhruba 2,5 cm. Takže obdélník zkrátíme na výšku o 2,5 cm. Ze zkráceného obdélníku odřízneme zhruba 1/6. Spodní hranu tohoto proužku nalepíme v jedné přímce se spodní hranou fotky a horní hranu většího obdélníku nalepíme v jedné přímce s horní hranou fotky.
Kompozice stránky je obdélníková. Kontrolou pro vás může být, že nic kromě ozdob není nad fotkou.
1.faze
Hotovo? Pokračujeme další den:
Vpravo podél fotky nalepíme proužek ze vzorovaného papíru. Zase asi tak 3 mm od fotky. Není to proužek rovný, ale na pravé straně má obloučky. Obloučků je na celém proužku, který je stejně vysoký jako fotka a široký asi tak 3 cm (pokud měřím v nejširší části obloučku), celkem 6.
Na tento proužek nalepíme ještě jeden proužek z jednobarevného papíru. Také bude na jedné straně s obloučky, které budou drobnější. Já je spočetla a je jich 11. to jen pro vaši orientaci o
kolik jsou obloučky drobnější. Tento připravený proužek je asi 1,2 cm široký a vysoký jako fotka. Proužek nalepíme tak, že nahoře ani dole vzorovaný proužek nevykukuje a vlevo jen tak milimetr. Obloučky obou proužků jdou stejným směrem a to k pravému okraji stránky
Pro kontrolu - vpravo od proužku by vám měl zbýt tak 1-2 cm k okraji stránky.... +,-

Vlevo od obdélníků je stužka. Opět je stejně vysoká jako fotka a je asi 2 mm od obdélníků. Na
výšku samozřejmě Stužka je tón v tónu se vzorovaným a jednobarevným papírem. V originále je dvoubarevná. Světlá půlka (v tónu se vzorovaným papírem) je vlevo tmavší půlka (identická s jednobarevným papírem) vpravo. Stužka je to taková ta prošitá. A je prošitá kontrastně. Ve světlé části tmavě, v tmavé světle...
2.faze

Ano, hotovo. Jen stuhu jsem neměla takovou jaká byla v zadání, ani podobnou. Jen tuhle barevnou, která se mi ale moc líbila a také hodila, tak je tam - s puntíky :-)

Třetí, konečná fáze, je fáze zdobící.
Tak a je tu poslední část - "parádnická"
V tunýlku mezi dvěma obdélníky je nadpis. Je psací a kličky písmene L zasahují do horního obdélníku. Konec nadpisu zasahuje do fotky.
Ozdoby jsou 3 kytky.
První velká asi tak 5 cm. je bílá. Střed má barvu jednobarevného papíru. kdybyste udělaly 2 přímky - jednu vedenou středem tunelu vodorovně a jednu tvoří levá hrana stužky, tak v průsečíku leží střed téhle kytičky. K levému okraji vám zůstane tak 1 cm.
Druhá kytička je taky bílá se středem brads v barvě jednobarevného papíru. je malá. tak 1,2 cm a leží na pravém horním rohu fotky.
Na pravém dolním rohu fotky je třetí kytička. je kovová a zhruba stejně velká jako ta malá bílá.
3.faze
A to je vše. Stránky odešleme a čekáme, až se budou vyvěšovat do galerie a tam všechny uvidíme a porovnáme, jak jsme se se zadanými úkoly vypořádaly. Hezká hra, že?
posledni
To šití jsem si tam přidala, na mě to bylo skutečně hodně málo nazdobené ;-) , ale zase jsem to nechtěla přehánět.  Nakonec jsem zjistila, že ta fotka je tak "okatá", že celkem víc zdobení by ji "zabilo". Takže jsem spokojená moc a moc a chválím Ketu za výběr bezvadné předlohy- jak jinak než od její oblíbené Ganmanou. http://leblogdegenmanou.blogspot.com/
predloha
****************************
Děkuji za vaši návštěvu :-)


Nočníček :-)

4. května 2010 v 9:35 STRÁNKY
Byl večer. Manžel stále nebyl doma. Měla jsem všechnu práci hotovou, stránky do podmínky a zároveň do ročního kalendáře, večeře stála na sporáku, nádobí umyto, prádlo vlálo na šňůře...a já pořád pocit, že je málo hodin a že ještě musím něco dělat.
Když jsem hledala fotku na postupný diktát, nacházela jsem leccos a to jsou chvíle vzpomínek a dobu tak dávnou. Třeba tahle fotka...ze Špičku, kam jsem vozila synka do lyžařské školy a než on se naučil, já jsem sjížděla sama kopce. Asi jsem měla jiné sny než byla tehdejší realita, tedy zcela určitě jsem je měla...Ta fotka není zrovna moc kvalitní, ale mám jen tu a žádnou jinou...ani nevím, kdo fotil. A než jsem se nadála, měla jsem stránku. 
Dveře cvakly, klika letí...ježíšmarjá, ono už je čtvrt na jednu? U nás je ještě večeře, relax u televize a tak stačím poklidit pracovnu a ještě si přečíst kousek Merde...Spát se jde ve 2. Ale bezva, dnes jsem měla pěkný den :-)
zimni sen
Děkuji za vaši milou návštěvu :-)

Scrap setkání

2. května 2010 v 10:19 KURZY A SETKÁNÍ
 Moje pravidelné měsíční setkání se scrapařkami se rozšířilo o další, novou skupinku. Takže ke "starým" devíti přibylo "nových" deset. A dvě holčičky. To už je docela dobrá jednotřídka. Dělám tedy zodpovědně přípravy pro tři skupiny - dětskou, pokročilou a začátečnickou. Minule jsme tvořily ještě všechny najednou -  rámečky od Kety. Byly jsme totiž v krásné učebně HV a promítaly jsme fotky z Landshutu a pak jsem dělala křest knížky :-) Lavice v učebně jsou v řadě a do kruhu, takže na práci nebylo tolik místa jako jindy a skupina se nedala dělit na dvě, natož tři. Ale rámečky se děvčatům líbily a hlavně dařily. Některé dodělaly, některé ne, tak jsem zvědavá, až ve středu pochlubí, jaké budou. Tady je na ukázku alespoň jeden, velmi povedený!
ramecek
Minulý domácí úkol byly visačky, podobné, jaké si děmáme na  scrapbook.cz. Měla jsem trochu strach, že se děvčatům tahle práce nebude líbit, ale opak byl pravdou a dokonce se domáhala i albůmků na visačky a už se domlouvají jak si je budou vyměňovat mezi sebou.
visacky
Takže teď nás čeká práce na albůmku, druhá skupina bude dělat úplně jiné jednoduché mini a holčičky budou tvořit věnec. Už jsme ho vyzkoušeli s Matýskem, takže to bude pro ně práce jednoduchá a můžou se dosyta vyblbnout s raznicemi i barevnými papíry:-)
venec
A abych nezůstala pozadu, musím i já děvčatům udělat na výměnu visačky :-). Tyhle jsou trochu menší, než děláme na scrapbook.cz, mají na výšku jen 11 cm a na šířku 6, takže malý prostor na rozmach :-). Ale já mám tyhle malé blbinky ráda.visacky
visacky 2
Děkuji za vaši návštěvu :-)
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA