Leden 2011

Svatební podruhé ( a naposledy )

27. ledna 2011 v 10:02 MINIALBA
Můj nejstarší se ženil skoro před sedmi lety :-O a já udělala to album ze svatby teprve dnes! To je tedy rest jako hrom.
To jejich jim tehdy ( to jsem ještě o scrapbooku nic nevěděla ) udělal pan fotograf ještě ten den. Nacpal fotky do velkého svatebního alba a bylo hotovo. Ale všichni jsme hned na hostině omdlévali, jak je to krásné :-). Fotky jsou tedy vydařené, a protože jsem měla samé velké formáty, nedělala jsem s nimi nic ( než některé upravila, aby se mi vešly) a moc nezdobila. Tohle album je jen o fotkách. Nazdobená je jen titulní strana a vnitřky jen tak sem tam, narazítkované krůcánky, nalepené korálky. Abych mohla razítkovat přes fotku a nemaje bílý Stazon, použila jsem svoji oblíbenou akrylovou barvu. Prostě jsem s ní razítko potřela a tiskla. To, že otisk není zcela kontrastní mi nevadí, dělá to ten použitý, zastaralý efekt :-) Akrylkou jsem i "ošmudlala" okraje fotek, lehce tvrdým štětcem, ono je to pak takové rozmazané. Akrylku je však třeba hned ze štětce a razítka umýt, rychle zasychá a později to jde špatně.
Album je dlouhé 25 cm ( to je ta nejdeší strana ) a široké 14 cm. Titulka má tedy 14 x 13 cm. Použila jsem nařezané bílé kartóny, jsou samy o sobě už krásné, takže jsem je ničím nezatírala ani nepolepovala. Jen někde natiskla puntíčky, někde nalepila kousky papíru s oranžovými kytičkami a všechny stránky "začistila" a sjednotila oranžovým oinkoustováním ( ty zašmudlané okraje stránek ). V podstatě to byla práce na jeden večer...a tak dlouho mi trvala ;-)
Takže další rest splněn a kolonka z předsevzetí odškrtnuta :-)
svatba 1
svatba 2
svatba 3
svatba 4
svatba 5
svatba 6
Děkuji vám za vaši návštěvu :-)

Svatební

25. ledna 2011 v 13:10 MINIALBA
Můj pracovní seznam je pěkně dlouhý. V neděli jsem si doma povzdechla, že nevím, co dřív. Že když budu dělat jedno, budu si vyčítat, že jsem to upřednostnila před druhým...Tak popadni co tě první napadne a nic si nevyčítej, děl můj muž. Popadla jsem...kartonové album od Kety a pustila se do svatebního albůmku. Mini zase až tam moc není, rozměr největší stránky je 14 x 25. Měla jsem doma kousek šifónové látky, myslím, že jsem ji vloni koupila v Kauflandu "vše za 30" a chvíli byla jako vánoční ubrus na stolečku. Letos už ne a já ji jen přendavala z místa na místo, až mě napadlo, že bych jí mohla potáhnout ty kartóny na album. Hodily se jen dvě věci- zámky na Loiře a nebo svatba. Se zámky mám jiný záměr, takže svatba.
materiál
Kartóny jsem nejdřív z jedné strany polepila vínovou čtvrtkou ( Conqueror 220 g ), aby látka měla podklad a lépe vynikla. Z "rubu" jsem látku začistila také vínovou čtvrtkou. Takže "lícové" strany kartónu jsou látkové a "rubové" strany jsou jen vínové, papírové. Pak jsem si vybrala fotky. Mám jich uděláno hodně, ne všechny jsem dala do velkého alba a do alba babičce, takže zbylo i pro mě ;-). Všem fotkám jsem zakulatila rohy a všechny hrany obrousila skleněným pilníkem. Fotky ( a vše ostatní ) jsem lepila oboustrannou lepicí páskou, jen korálky Diamondem. Nadpisy jsem nepoužívala, vyjma prvního a posledního. Dělala jsem je mojí oblíbenou technikou . Pak neřeším žádná písmenka, ale mám fonty i barvy jaké se mi hodí.
album
svatba 1
svatba 2
svatba 3
svatba 4
svatba 5
svatba 6
svatba 7
Použila jsem samé levné věci- zbytky stužek, papírů, staré noty, galanterní kytičky, ptáčky z výseků od Kety a když mi došel, tak jsem si ho obkreslila a vystříhla z papíru...papíry jsem razítkovala ( polštářek Windflower za 37 Kč z papírnictví a nemůžu si ho vynachválit ) a inkoustovala jim okraje, přes některé fotky jsem použila text - razítkem - ale to je nutno jen Stazonem, nic jiného na fotce nedrží, některé ornamenty vyšila. Vyhrála jsem si, ale o to mi šlo. Pohrát si, relaxovat, užít. A jedna položka z pracovního seznamu je splněna :-))
detail 2
detail
Děkuji vám za vaši návštěvu a přeji krásné tvořivé dny :-)

Podmínka č. 3 - srovnání

20. ledna 2011 v 19:49 STRÁNKY
Ano, tuhle podmínku jsem navrhla já. Tak to by asi bylo špatné, kdybych se do ní hned nepustila :-) I když on to ani tak nebyl záměr, udělat ji hned, jako momentální nápad a pak jsem se zakousla a nesmírně mě to bavilo a zažívala jsem opět ten levitující okamžik, kdy nevím o světě, vznáším se někde mezi nebem a zemí a spadnu na zem a otevřu oči do bílého dne ( v tomhle případě do tmavé noci ) až když je hotovo.
V našem městě byl pro veřejnost otevřen krásný renesanční dvoreček. Je to kouzelné, čisté místo, kde si můžete posedět, meditovat, přemýšlet, kochat se za zvuků zurčící fontánky vprostřed zdí dýchajících minulostí. Mám to místo ráda. Ale stránka není o místě, je o soše, která tam stojí. A tady je příběh...

Ilioneus
( socha klečícícho jinocha - představuje nejmladšího syna Niobé zvedající paže proti letícímu Apollónovu šípu )
Klatovská socha Ilionea je litinovou kopií původní mramorové sochy. Originál pochází z konce 4.století př.n.l. První zmínka o torzu je z roku 1562, kdy se socha objevuje ve sbírce kardinála da Capri. Antické torzo z perského mramoru koupil v Římě v roce 1603 Hans von Aachen pro sbírku císaře Rudolfa II. Tak se socha dostala na naše území.
Po smrti Rudolfa II. čekal jeho mimořádnou sbírku neblahý osud. V roce 1783 nařídil císař Josef II. vyklizení sklepů a zbytky kdysi velkolepé sbírky skončily v dražbě. Prodáno bylo také toto antické torzo, označené jako "nárožní kámen" a to za pouhých 31 krejcarů. Novým majitelem se stal malostranský kamenosochař Josef Malinský.
Od něho se torzo dostalo do Vídně a stalo se majetkem profesora anatomie Josefa Bartha. Pro tohoto učence pracovali dva sochaři - J.M. Fischer a F.A. Zauner, kteří pro něj modelovali anatomické pomůcky. Podle Barthova anatomického konceptu vymodeloval Johann Martin Fischer chybějící hlavu a ruce. Někdy před rokem 1815 navštívil profesora Bartha majitel blanenských železáren hrabě Hugo Franz Salm. Po spatření Ilionea pojal nápad odlévat antické sochy jako dekoraci pro zámecké parky. Zakoupil od profesora Barha sádrový model a následně ještě modely dalších antických soch a odvezl si je do Blanska.
Salmova huť v Blansku byla jedinou v celé monarchii schopná uspokojit jakýkoliv umělecký projekt na vynikající úrovni. V roce 1831 získaly blanenské železárny na pražské průmyslové výstavě zlatou medaili za litinové odlitky Ilionea a Baccha. Následovalo ocenění na všeobecné výstavě řemeslných výrobků ve Vídni v roce 1835. Sochou Ilionea obdaroval hrabě Salm básníka Johanna Wolfganga Goetha, když ho navštívil ve Výmaru. Nejvíc na sebe socha upozornila, když zaujala významné v parku romantického zámku Heldenberg v dolnorakouském Wetzdorfu, založeném v roce 1849 na počest
maršála Radeckého. Na tomto Vrchu hrdinů ji můžeme spatřit dodnes.
Na našem území není známá žádná dochovaná socha Ilionea.
"Objevení" klatovské sochy můžeme chápat jako důležitý přínos historii umělecké litiny v Čechách a na Moravě a jako doklad vysoké kvality slévárenství v českých zemích od počátku 19.století.
Klatovský Ilioneus se do našeho města dostal, podle neověřené zprávy, po druhé světové válce ze zámecké zahrady v Mlázovech. Byl umístěn ve skleníku v Mercandinových sadech a koncem
šedesátých let osazen na torzo dnes už neexistující kašny v parku. V roce 2008 byla socha restaurována ( V. Fialou ) a v listopadu roku 2009 osazena do renesančního dvorku domu čp. 66 v Klatovech.
ilioneus
Použité papíry jsou všechny ze sady Tilda Papercraft , někde už jsem je v internetových obchůdcích viděla, ale já sadu koupila v Německu už před dvěma lety.  Teď na ni teprve došlo :-) Fialové cákance ( ve skutečnosti nejsou tak ostré ) jsou dělané smoochem spritz - barvou ve spreji, která měla být původně vínová , neb barva označená v obchodě jako "ledové víno" mi evokuje tedy barvu bordó spíš než fialovou. Šedý papír je nějaký domácí zbytek. Moc ráda si teď všechna písmenka vystřihuji a mám pokaždé font, jaký chci. Asi mi to trvá menší dobu, než vyndavat, zapojovat a nastavovat nějakou mašinku.  Bílá linka, která je vidět na stránce, je vidět jen při vyfocení, ve skutečnosti je sotva znatelná. Vznikla od toho, jak jsem nalepila stejný pruh papíru na podklad. To proto, že jsem příběh musela vytisknout na papír velikost A4, aby se mi dostal do tiskárny. Jindy se takováto věc dá zamaskovat fotkami, jinými papíry  atp. , zde zamaskovat nešla. Socha je udělaná plasticky. Jedna fotka je nalepená, z druhé je vystřižená jen socha a na 3D čtverečcích nalepená přes sochu na fotce.  No a na horní fotce je můj syn se sochou, když ještě stávala v parku. Tu fotku jsem dlouho hledala a na stránku se chystala asi od jara :-)

Děkuji za vaši návštěvu a přeji vám krásné scrapbookové chvíle :-)

Podmínka č. 2 - závorky

20. ledna 2011 v 10:02 STRÁNKY
Tahle podmínka nebyla tedy moje srdeční záležitost, ale měla jsem chuť si udělat stránečku nazdobenou. Prostě trochu si "orazit" od golfové kroniky, výsledků a statistik. A taky se mi trochu zastesklo po mých přítelkyních. Čas nás válcuje, práce, povinnosti...a tak se smluvíme na kafíčko jen občas. Tak jsem se s nimi setkla alepoň takhle v duchu a potěšila se. Myslím, že je ta láska ve stránce vidět, moc mě bavila.
přítelkyně
Děkuji za vaši návštěvu :-)

Kronika je tlusťoch

18. ledna 2011 v 23:48
kronikaa to ještě není zdaleka u konce. V tuhle chvíli již vím, že bude na díly, díl první je hotov. Je strašně velká a tím, že jsou stránky nalepené na kartónech i těžká. Je to takové veliké leporelo, mnoho stránek se ještě všelijak rozevírá a rozkládá. Mezi "holými" stránkami jsou ještě stránky v euroobalech, to jsou jen listy s výsledky z turnajů, k těm nebylo co dávat za ozdoby. Měla-li sem fotku, lípla jsem ji tam. Někdy jsou výsledky na stránce, ale to jen u významných věcí, pro nás významných, kde si zaslouží být vidět hned na první pohled a zaslouží si tu výzdobu :-) , byť střídmou. Ale jak někdo řekl, scrapbooking je vlastně už jakákoliv tvorba s fotkou a papírem, kdy se fotka jen nenalepí na papír, ale nějak dozdobí. I když málo.  A nezáleží na tom, jde-li o album v pravém slova smyslu, či cestovní deník, nebo golfovou (nebo jinou) kroniku. Když si tak vzpomínám na všechny svoje kroniky, které jsem kdy dělala, byly scrapbookové:-)
Teď jsem tedy skončila rokem 2007, byl asi nejobsažnější, nabitý golfovými událostmi a turnaji. Jak si teď připravuju materiály na další stránky, už jich asi nebude tolik. Nebo bude ? ;-))
1
2
Stránka se rozkládá v prostředku a jakýmsi úchytem je kalendář -razítko od Kety- v tuhle chvíli jedno z mých oblíbených.
3
dragon
4
4a


Děkuji vám za vaši návštěvu :-) a též za hezké komentáře. Já si dám chvíli pohov...a třeba si udělám nějakou stránku úplně "mimo mísu". :-)

Jarní úklid

16. ledna 2011 v 23:52 PELE-MELE
Do jara je ještě daleko, ačkoliv vzduch dneska zavoněl silně jarem a sluníčko se tvářilo velmi přívětivě. Na domovském scrapbookovém webu se řeší jarní úklid:-), tak jsem si vzpomněla, jak jsem už dávno chtěla vložit ty dvě srovnávací fotky...moji pracovničku, když jsem ji měla novou, krásnou, uklizenou (a taky v ní bylo pár věcí ) a  moji pracovničku teď...zahlcenou a zakrámovanou. Můžu tomu říkat tvůrčí bordel a snažit se to po sobě vždycky rovnat a poklízet ( já opravdu binec nemám ráda ) , jenže ono to v prostoru 4 x 2 metry moc nejde. Když jsem měla jen koutek v obývací ložnici, vše jsem shrnula do jedné krabice a šupla pod postel....ale věci přibývají...a navíc schovávám opravdu všechno...krabičkami počínaje a visačkami z oblečení konče...a to pak opravdu pomalu není kam co dát. A taky zapomínám, kde co mám, a že to vůbec mám...Takže možná bych měla udělat v pracovně vítr , jenže se obávám , že to, co bych vyhodila, bych hned v zápětí potřebovala :-) Takže zatím to nehrozí....a mám tvůrčí bordel :-)
nová a uklizená
Pracovna v roce 2008
tvůrčí bordel
Pracovna v roce 2010


Děkuji za vaši návštěvu, dnes si toho opravdu cením ;-)

Další listy do kroniky

15. ledna 2011 v 1:38 ALBA
Je to piplačka. Nejvíc práce mi dá všechno dohledat, leccos už jsem zapomněla, nezaložila do paměti a neuložila do PC. Tak prohlížím staré zápisky, složky s papíry... ještě, že toho tolik ukládám takto fyzicky, ale nesystematicky. Je to pracné hledání, ale někdy docela zábavné, když objevuji překvapivé věci :-) Bohužel, ta opravdová kronika, kterou jsem dělala na Liščí je tam...Možná ...
Další termín na tuhle svou jsem si stanovila do konec ledna...;-)
bled
Na Bledu jsme byli na mezinárodním turnaji. neskončili jsme nijak slavně, v celkovém počtu, ale šlo o to si zahrát. Obě hřiště na Bledu jsou krásná.
Stránky v kronice nejsou moc zdobené, je to kronika, ne album. Někdy mi přije, že to není moc scrapbook...poslední odpal roku 2006
I když tuhle stránku jsem vyzdobila alespoň sněhulákem ala Ekulka :-).
Horní fotka, byť to nevypadá, je z vánočního turnaje. Abychom předešli nehratelnému počasí, turnaj byl již v říjnu :-). Za fotkou jsou výsledky ze silvestrovského turnaje na indooru. A na silvestra jsme skutečně odpálili poslední míčky v roce 2006 venku, na sněhu.
rok 2007
Nastal rok 2007...Založili jsme PGL- Pošumavskou golfovou ligu a odešli z Liščí. Vpravo dole pod větvičkou je zápis ze schůze "neschůze", je to legrační si to teď číst, ale tehdy to moc směšné nebylo.
Teď už mi práce půjde líp, všechno už je archivováno v PC a nebude problém coliv dohledat. Stránky jsou jednoduché, pár papírů, různé drobnosti, hlavně texty a výsledky. A rozhodnutí, co je zachováníhodné :-)

Děkuji za vaši návštěvu a přeji všem krásný víkend:-)

Letošní podmínkování

12. ledna 2011 v 19:04 STRÁNKY
Skončil starý rok plný soutěží, podmínek a bodů.
Jak už jsem psala jinde, docela jsem se těšila, až bude konec. V diskusi jak to bude pokračovat dál jsem nebyla pro, aby se dál soutěžilo za body. Ani týmově, ale v jednotlivcích. Byť jsem měla radost ze svých bodů a plnila jsem podmínky bez jedné na čas, byť jsem měla radost ze svého vítězství a vítězství našeho týmu, po té roční zkušenosti si myslím, že o tom by scrapbook být neměl. Není to sportovní odvětví. Je to v jistém slova smyslu umění, kreativní činnost a to se dost těžko hodnotí, posuzuje a boduje.
Nakonec to dopadlo dobře - podmínky budou, ale nesoutěžně a nebodovaně.

Ta první lednová zněla: udělat stránku podle inspirace nějakým obalem knihy, CD, DVD a tak podobně. To se mi líbilo. Takové výzvy mám ráda a hlavně se mi podmínka líbila, neb se mi hodila do mého pracovního plánu :-) To ale neznamená, že jedu v nějaké soutěži. Podmínky mě budou inspirovat a pomáhat mi a když se mi nebudou hodit, prostě je nebudu dělat, bez výčitek, bez pocitu viny.

I když se mi podmínka hodila, přesto mi dala zabrat. První stránku - titulku k dovolenkovému albu jsem dělala půl dne. Rozhodně jsem věděla, že ty malé fotečky nechci tisknout a řezat a pak skládat zpět na papír. Chtěla jsem to udělat rovnou v Zoneru a vytisknout jako jednu velkou fotku.  To jde. Našla jsem si šablonu a upravila ji do čtverečků. Vybrala jsem si z 500 fotek ty, které jsem chtěla dát do šablony. Když jsem tam ale dala fotky, obdélníky, zůstávala mi kolem bílá místa. To jsem nechtěla. Takže zpět.
Všechny vybrané fotky jsem si v PC v Zoneru ořezala na čtverečky. Vsadila. Šlo to. Dám do tiskárny papír ( používám fotopapíry z Lidlu - teď zrovna jsou v nabídce  a jsou naprosto vyhovující ) a chci spustit tisk…nic. Aha. Pochopila jsem, že  data jsou tak velká, že to prostě moje tiskárna "nesežere". Takže zpět.
Všechny ořezané fotky jsem pozmenšovala, znova vsadila a znova zadala tisk. Hurá, teď to prošlo a jedna velká A4 fotka s malými fotečkami leze z tiskárny. Ale…omylem jsem dala dva stejné obrázky vedle sebe…tak ještě jednou předělat. Pak už jen dolepit barevné proužky a nadpis, to už šlo rychle.
podmínka 1
Druhou stránečku, velikosti 14 x 17cm jsem měla v plánu už dlouho.  Bude to mini album Zámky na Loiře, v rámci alba z dovolené. Protože fotek ze zámků mám strašně, bude minialbum ještě zvlášť. Tuhle knížku jsem dostala k Vánocům a jak jsem ji viděla, hned mě ta titulka napadla, přímo k tomu vyzývá. Navíc máme hodně podobné fotky, i když ne takové v zapadajícím slunci :-)
Já tyhle geometrické stránky nemám moc ráda, něco přesně měřit a skládat...taky se mi poslední čtvereček podařilo nalepit křivě, pak jsem odlepovala, napravovala…a já to tam stále vidím, tu nedokonalost :-(
podmínka 2
Ale beru to jako učení a doufám, že za pár let budu měřit, řezat a skládat s brilantní přesností ;-)

Děkuji vám za vaši návštěvu :-)

Konec Vánoc

11. ledna 2011 v 11:54 PELE-MELE
Tak jsem dnes uklidila Vánoce. Tedy jen částečně, stromeček ve vrhlíku zůstane nazdobený na lodžii tak dlouho, dokud nebude venku tak pěkně, aby mohl být přesazen na zahradu. Ale domácí výzdobu už jsem uklidila. Také jsem z poličky sundala všechny vánoční pohlednice a všechny si je znovu přečetla. Ty si neschovávám, to bychom byly za chvíli zavaleni. Sundala jsem z poličky ( ta v předsíni simuluje krbovou římsu...to by se mi taaak líbilo... ) i všechna scrapbooková přáníčka a taktéž si je všechna přečetla, pokochala se a uložila je do krabičky. Ta si schovávám, jsou to umělecká dílka, vytvořená rukama a srdcem. Ještě před schováním jsem si je všechna vyfotila ( i když teď koukám, že se mi některá kamsi zatoulala...)  a děkuji ještě jednou všem...jsou krásná a udělaly mi radost.
přání
Děkuji vám za návštěvu :-)

Golfová kronika

11. ledna 2011 v 0:57 ALBA
je větší sousto než jsem čekala. Ještě stále jsem v roce 2006 a jak jsem si myslela, že stránky budou jen rychlé a informativní, nějak jsem zase zabředla ;-) do "scrapbooku". Už mi to moc nejde, jen nalepit fotky a nepohrát si se stránkou. Jen ty, kde jsou jen výsledky zjednodušuji, ale stránky z akcí s fotkami jsou prostě jako do albumu.
Když jsem kroniku chystala pod stromeček, chtěla jsem aby už měla titulní stránku. Na kroniku jsem koupila v papírnictví šanon ( katalogový vazač  D 70 ). Je dostatečně veliký, takže A 4 stránky lepím na nařezané kartóny, které jsou o kousek širší a na tom přiznaném kartónu dělám dírky. Kronika bude tedy hodně pevná a doufám, že i odolná prohlížení, až ji budeme tahat s sebou mezi kamarády golfisty.
Titulní stránka na velký šanon má tedy velikost 29 x 31, což je skoro klasický scrapbookový rozměr.
titul
Podkladový papír je podkladový i z nějaké sady, kde byly i fólie a ten papír je jen podkládal. Je přírodně hnědý, to se mi líbilo. Okraje jsou orazítkované. Velká černá kolečka z puntíků - to jsou výseky z děrovačky, malá kolečka jsou otisky kelímku a špulky od nití. Bílá písmena jsou překližková a koupila jsem je v OBI ?  a narazítkovala, nápis "náš" je samolepka, bílí ptáčci jsou embossovaní. Fólie přes fotku už je takto koupená a zavírátko od coly jste poznaly :-)
vázání
v Rakousku
turnaj
10
11
Všechno mě to náramně baví, vracet se do minulosti, rekapitulovat a uvědomovat si, kolik krásného už jsem prožila, s mým mužem, na golfu, se svými přáteli. Než začne jaro a vypukne golfování, musím být s kronikou hotova. Ještě 4 roky! ( tedy ne práce, ale jen zakronikovat ;-) )

Děkuji vám za vaši návštěvu :-)

Scrapbook je droga!

7. ledna 2011 v 23:11 STRÁNKY
Konec roku byl tak hektický, že jsem se těšila, jak v lednu odložím všechno scrapovací nářadí a dám si nohy na stůl, do uší sluchátka, do přehrávače nějakou pěknou muzičku a bude relax. Budu chodit na procházky, na kafíčka s kamarádkami, brzy spát a v posteli si číst tu horu knížek co přinesl Ježíšek...Opak je pravdou :-) Já prostě nemám čas na zahálení a nicnedělání, ono mě to ani nebaví :-) Nebo baví, ale jen chvilinku a začnu být nervózní. Vánoce jsou pro mnohé lidi televizní pohádky, mísy s cukrovím, hory jídla a klid. Ani jedno není moje parketa. Vyjma jídla :-). Já už se začínala po pár dnech nudit ;-), lepení mi chybělo. (Pak že není scrapbook droga)! Ale jen co odešel muž do práce, jako že jeden den musel, už jsem byla v pracovně a lepila a medila si :-) A tak jsem si konečně udělala taky dárek pro sebe, albůmek z prvních Vánoc s vnoučkem, a to už je pět let! A jak jsem byla v ráži, nalepila jsem ještě Matýskovi minialbůmek z Legolandu. Ten byl původně zamýšlen jako dárek vánoční, takže byl až  po Vánocích, ale radost byla veliká. Alespoň se v té záplavě dárků neztratil :-)
vánoce
( Album je kartónové od Kety. Podklad jsem natřela bílou akrylkou a razítkovala zlatě, aby každé písmeno bylo jiné. Zdobila jsem střídmě, aby album nebylo moc "tlusté". Svázané je kloboukovou gumičkou, to mám ráda. Pěkně pruží, hezky se tedy otvírá a není uvolněné. Gumičku jsem si ale ozdobila stužkami ).

Na scrapbooku nám skončila celoroční týmová soutěž. Taky už jsem se těšila na konec. Dlouho jsem netušila, že kromě týmů se jede i na osobní body. Hrála jsem za tým. Pak mě kamarádka upozornila, že v jednotlivcích si držím první příčku, nekontrolovala jsem to, ale asi stále. Je pravda, že jsem nulu měla jen jeden týden, když jsem byla na dovolené. Jinak jsem pořád makala :-)  A jak dopadla soutěž? Vyhrály jsme jako tým.  My, Bludičky, jsme měly nejvíc bodů a vyhrála jsem i jako jedna :-) Není to na žádné ovace, prostě je to tak, nemusím scrapstránky dělat kvůli ničemu,  ale CHCI je dělat kvůli sobě.

Na konci prosince jsem ještě dodělala albůmek Náš rok, kam jsem dávala jen hezké věci. Takže je to takové Best Of jaké jsem dělávala dřív. Ale průběžně v roce to jde lépe.
prosinec
Fotky jsou vánoční. Vánoce byly veselé a scrapbookové . Dodělala jsem všechny slíbené kalendáře a Kroniku Ježíšek donesl rozdělanou. I tak byla překvapením, což mě potěšilo.
No a jedeme dále...Už mám napsaný plán, co chci stihmout v tomto roce :-)

Děkuji vám za vaši návštěvu a přízeň a těším se s vámi na písmenkou viděnou i v roce novém :-)
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA