29. března 2011 v 17:32
|
Když jsem spolu s kamarádkou zorganizovala první a druhý sraz, domáhaly se scrapkolegyňky nějakého společného tvoření. Takže třetí sraz už byl "tvořící" a pak už všechny. Pro někoho má společné tvoření kouzlo právě v té pospolitosti, v možnosti vidět ostatní jak pracují, v možnosti vypůjčit si nářadí a náčiní, které třeba doma nemá, ale své kouzlo má i ten ruch a šumot kolem. Což možná zase nemusí vyhovovat všem..., ale předpokládám, že kdo jede na sraz, počítá s tím, že to všeobecně musí být trochu o toleranci. Také není mojí doménou pracovat v davu, moje tvoření je spíše záležitostí relaxační až meditační. Ale na společném tvoření se mi líbí to, jak se všechny nějak musí "poprat" se zadaným tématem, s jednotným materiálem a konečně i s časovým limitem. I když já sama osobně jsem si musela stránku doma ještě doladit a dovypiplat :-)
Materiál na tvoření jsme letos měly vskutku luxusní. Keta vybrala nádhernou sadu papírů od Me & My Big Ideas s cestovní tématikou a na stejné téma jsme tvořily 30* stránku a i minialbum. Keta doplnila balíčky svými chipboards ( kartónové výseky ), k volnému použití jsme měly mnoho kartónových písmenek a razítka - vše od Kety ( kdo neznáte Ketina skvělá razítka navštivte
Aktijčin obchůdek , neb Aktijka je výhradením prodejcem ).
Pro zpestření jsme měly v balíčku ještě cedulku se jménem kolegyňky, která nám nadiktovala podmínku, jediné maličké "omezení" v našem tvořivém rozletu ;-) Mně nadiktovala Haňule podmínku na tělo ;-) - razítkování.
Kupodivu se mi tentokrát pracovalo lehce a celkem snadno. Vedle sebe Astarte, naproti Haňuli a Martinu s Terezkou, kousek dál Lenku a Olu...na všechny jsem viděla a fakt jsem si to tentokrát užila. Možná se to odrazilo i v mojí stránce - mám z ní velkou radost.
Na fotce je můj nejstarší syn dvouletý na Hnačově. To byla naše "rekreace", náš volný čas. Můj muž byl jachtař a na vodě trávil mnoho času. A já se synem s ním. Tady jsme ovšem na pramici. Dokonce jsme na Hnačově ( měli jsme to za humny) i stanovali, tedy trávili tam dovolenou:-). Když jsem fotku vyndala na stůl, ptaly se kamarádky: Kde to je? To je někde u moře? Smála jsem se. Tehdy jsem si myslela, že moře je snad vymyšlené a možná ani neexistuje...:-) Naše moře byl Hnačovský rybník nebo Lipno. Přesto čas zde strávený byl nezapomenutelný...přinejmenším tak JAKO U MOŘE.
**************************************************************************************
Děkuji vám za vaši návštěvu , moc mě těší :-)
superbe page et joli souvenir ! ton fils est trop mignon.
Bisous Hanna