29. března 2012 v 14:02
|
Letošní jarní scrapbookový sraz je už doslova za dveřmi. Zítra ráno vyrážím směr Praha a odtud s Andrejkou a dalšími pasažérkami do Luk u Jihlavy. Ne, sbaleno ještě nemám, ale vzhledem k tomu, že jedu jen na jeden den a noc ( v sobotu mě čeká parádní oslava šedesátin mého nejlepšího kamaráda ) , nebude to složité. A na scrapování, krom fotek, bychom vše měly mít na místě. Takže jde jen o pár svých věciček, nůžky, lepidlo, možná razítkovací barvy...nehrotím to. Albůmky na "chlubení ". Nikdy mě nebavilo tahat s sebou "třicítky", takže tyhle malé, to je jako nic.
Těším se, i když jedu na krátko. Některé ženy znám, jiné ne...a představuji si, jak to chodí na srazech školních...a co manžel, a děti...No, na scrapsarazech je všechny vidíme v albech, ale mě už s vidinou nějakého školního srazu napadla "představenka", takové malé rodinné albumko do kapsy, do kabelky...TO JSME MY. To se může hodit.
Koupila jsem si při nákupu mých oblíbených obálek i průhledná plastová pouzdra na průkazky. Ta širší, aby se do nich vešla i nazdobená kartička.
Z bílé čtvrtky jsem si nařezala kartičky. Vzala jsem všemožné zbylé fotky a vybrala z nich moje milé tak, aby se mi hodily na kartičky. A polepila a nazdobila kartičky oboustranně. Byť to vypadá jako nic, trvalo mi to celé odpoledne. Nechápu, jak může někdo udělat minialbum za půl hodiny!
Pouzdra jsem proděravěla kleštěmi , aby se dala navléknout na otvírací kroužek. Kartičky jsem zasunula dovnitř tak, aby otvor byl dole a při prohlížení se dala klidně kartička vyndat a prohlédnout. Plast je trochu zkreslující a v tomto případě slouží hlavně jako přepravní ochrana ( aby se "albůmeček" válející se jen tak v kabelce neponičil ). Kartičky v pouzdře drží, že by samovolně vypadly, to nehrozí. A je to, hurá na sraz!
Děkuji vám za návštěvu a já pádím balit :-)
Hani, to je bezva nápad.
A konečně vidím ten červený klobouček. ;)