Srpen 2012

Rámeček na fotku -aneb stručné seznámení s golfem :-.)

30. srpna 2012 v 22:28 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
V sobotu ( ach jo, předpověď je deštivá :-( ) jedeme na krásné hřiště do Cihelen hrát golf. Je to takový zábavný turnaj manželských a spřízněných dvojic v příjemném herním formátu - jedním míčem ve dvojici. Takže co jeden zkazí, druhý může vylepšit... a nebo zkazit ještě víc ;-) Protože jde hlavně o zábavu než o soutěž, zábavné budou i ceny. Každá dvojice má přinást jeden dárek, takže vlastně cenu si odnese každý pár.
Ne, že by se to ode mne čekalo, drtivou většinu lidí neznám, ale než kupovat nějaké hlouposti, napadlo mě, že udělám rámeček na fotku. Golfovou, samozřejmě.
Základem je rámeček z IKEA, který byl udělaný z bílého ručního papíru, což už samo o sobě bylo docela hezké. Já jsem ale bílý rámeček polepila zeleným papírem, porazítkovala textovým razítkem a "ošmudlala" hnědým razítkovacím polštářkem. Golfistu jsem vystřihla z jídelního lístku, který jsme si ukořistili na golfu na Čeladné :-). Použila jsem i kousek scóre card ( tam se zapisují výsledky - rány na jamkách ) , kterou jsem utrhla a zmuchlala ( asi jsem hrála špatně ;-) ) a taky "opatinovala" hnědým polštářkem. Na ni jsem přilepila lepidlem White Glue ( BIC ) torzo golfového míčku. Někdy se stane, že míček praskne sám, někdy ho prostě rozsekne sekačka. Jako kdybych to věděla, že se bude hodit :-). No a posledním golfovým artiklem je dřevěné "týčko", které jsem seřízla řezákem, aby mělo plošku k přilepení. Jo a penízek coby "markovátko" , kterým se označuje poloha míčku na greenu - jamkovišti.
Rámeček jsem ještě dozdobila několika nalepenými zelenými korálky a nápisem GOLF z brads. Nožičky jsem jim kleštičkami odštípala a přilepila na rámeček.
Celé pak zabalila do průhledného celofánu, ovázala lýkovou mašlí, opatřila visačkou pro golfoholiky a těším se na sobotu, kdo si dárek vybere ;-)


Děkuji vám za návštěvu .-)

Cestovní deník

29. srpna 2012 v 14:52 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Miluji dovolenou na podzim. Už není úporné vedro a slunce je příjemné, dělá hezké světlo a příjemně hřeje. V tu dobu už je vyhledávané. Ještě pořád je dost času na přípravu, ale znáte to, pak se týden překulí, týden uteče jako voda, týden plný akcí...a najednou je pozdě bycha honit . Takže to ne, ráda jsem připravená včas :-) Cestovní deníček je hotový.
Čekala jsem už jen na nová Ketina razítka. Jelikož ale nevím dopředu, jestli ten den bude opravdu báječný, opravdu vzrušující a fakt pojedeme na výlet, některá razítka jsem si natiskla na samolepky ( samolepící papírovou fólii - k dostání v papírnictví ) a připravila k nalepení až tam, kde budu na místě potřebovat. Nemáte-li samolepky, stačí si razítka natisknout na papír ( i barevný ), podlepit oboustrankou a vystříhnout. Tak máte připraveny svoje samolepky.

Deník je velikosti 18 x 13 cm, tedy trochu větší než loňský. Uvidím, která velikost se mi osvědčí víc. Rozhodně nebudu na dovolené tisknout fotky. Hodlám dělat jen zápisy jako vždycky, ale navíc je doplním nalepenou vstupenkou, účtenkou, prospektem, nebo jen vystřiženým obrázkem z prospektu. Zbyde-li místo, malé fotečky si můžu dolepit až doma. Razítek si beru pár, mám je v obalech od CD, takže skladné. K tomu dva popisovače, lepidlo v rolátku, jednu tissue pásku, dvě tři razítkovací podušky a nůžky. Do obálky jako vždy kousky malých zbytků papírů, kousek provázku.
Mám zkušenost, že udělat denní zápis je otázka pár minut, a to i se "zdobením" :-) Čas z dovolené se nenechám vzít ani mým milovaným scrapbookem :-))












Použila jsem na deník obyčejné bílé kancelářské papíry, čtvrtky mé oblíbené značky Simple Stories, papíry z cestovního notesu z Nanu Nana, čtvrtky od 4Heurs37 a další jiné. Na cestovní vzory teď slyším :-)

Děkuji vám za návštěvu :-) a ať jste kdekoliv, cestujete nebo jste doma, mějte se co nejlépe.




Papírové slepičky s láskou darované

29. srpna 2012 v 0:25 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Na návštěvu se chodí s dárkem, malou pozorností, prostě v tomhle případě není dobré mít holé ruce. Vezla jsem na holčičí mejdan do Žatce salát Coleslaw, nějakou zeleninu, ovoce a maso na gril. A samozřejmě dárečky pro moje kamarádky :-))
Chtěla jsem , inspirovaná Pinterestem, vyrobit papírové ptáčky, které by bylo možno sem tam doma zavěsit. Na památku. Pro radost. Z ptáčků...nějak vyšly SLEPIČKY! :-D. Ale opravdu to nemá skrytý význam s naším holčičím sletem :-O
Slepičky- ptáčci jsou z papíru, takového polokartónu, který mi zbyl jako vnitřek z roličky dárkového balícícho papíru. Nakreslila jsem si šablonu, vystříhala a pak v ruce šila a přitom koukala na filmy ( dám vám typy: Jeden den, Nezapomeň na mě a Láska a jiné závislosti ) . Ptáček je mírně vycpaný vatou. Jednoho jsem zkusila orazítkovat, toho pro Ketu ;-). Šly by samozřejmě i barevní a dokonce i látkoví, ale my jsme přece "holky z papíru " :-)
Inspirace: Pinterest


Děkuji za nakouknutí a dobrou noc :-)


My holky z papíru

28. srpna 2012 v 10:09 KURZY A SETKÁNÍ
Prázdniny utekly jako voda. Dalo by se říct, jako vždycky. Všechno hezké a příjemné utíká rychle, že ;-)
My, "holky z papíru" , jsme zakončily prázdniny ve velkém stylu - sjely jsme se do Žatce a prožily báječný víkend.
Scrap jsme sice probíraly, ale záměrně nic nelepily, jen jsme makaly na BS, neb ne každá ho nevlastníme a Dáša má takové zásoby šablon…Nejvíc jela Martina, ale to i proto, že já například byla líná točit klikou, ale přece jen jsem nějaké výseky chtěla . Zase jsem hojně razítkovala. Ale na Verču jsem neměla ;-).
Bylo to zábavné, dívat se, jak si každá zabrala malé místečko v Dášině pracovně a už jela…razítka, BS, raznice... Hezké. Připomnělo mi to naše první scrap setkání v Praze, kdy jakákoliv raznice byla vzácností a tak jsme ze salónku restaurace udělaly manufakturu.
Kromě toho jsme si alespoň vyrobily trika. Nakoupila jsem levně, vzala z domova svoje barvičky na textil a na hedvábí, nakoupené s tím, že budu malovat - kravaty, šátky, šálečky... Nenamalovala jsem nic z toho, ale trik už mám několik. Šlo nám to báječně. Ve skupině totiž člověk podlehne větší vášni a odvaze a navíc může ještě okukovat styly druhých…prostě trika byla všechna krásná. Mám radost, že jsme je udělaly, že moje aktivita neskončila u toho: víš, mi si chceme jen povídat ;-)
Napovídaly jsme toho, zvlášť některé…;-)…Celé dva dny a večery jsme jen jedly, pily, hodovaly a kecaly…o všem…o jídle, scrapu... rodině, dětech, bydlení... scrapu, jídle... filmech, muzice... scrapu, jídle…
Dáša je dokonalá hostitelka. Nejen, že nám propůjčila celý svůj nádherný dům, celou svou kouzelnou zahradu, ale i báječně vařila, pekla, chystala dobrůtky…a starala se o nás. Všechny diety šly stranou a byly odložené…nejmíň na září! To se prostě nedalo…slané mufiny, zapečené toustíky, pečené zelenina, grilované maso, obložené mísy, bábovka…no to byste nevěřili: po nočním mejdanu ráno voněla na stole čerstvě upečená bábovka!
V neděli dopoledne nastalo smutné loučení. A doufání, že se brzy uvidíme. Ája odjíždí jako první, má ještě svoje pracovní povinnosti, po ní Keta s Vonver, kterou veze za rodinkou na Šumavu. Já s Martinou čekáme na naše drahé polovičky a pak jdeme ještě všichni společně, i s Haňulí a průvodkyné Dášou ( to je sen, ona prostě zvládla s přehledem i roli průvodkyně ;-) ) na exkurzi po Žatci, abychom z něj alespoň něco viděli ;-) Žatec je hezké město, ale nejvíc nás nadchl Chmelový maják a Klášterní a bylinková zahrada.
Po skvělém obědě v blízké restauraci U orloje je už opravdu konec. Poslední pusa a jedeme domů. My směrem Praha s Haňulí. Po patnácti kilometrech prudká obrátka: Já jsem tam zapomněl bundu, děl manžel. Což by nebyla katastrofa, kdyby v ní nebyla peněženka a veškeré doklady. Takže zpět, vzbudit Dášu ;-) a vzít si bundu. Pak už vše bez problémů až domů :-).
************************************************************************
Děkuji za návštěvu a přeji krásný zbytek prázdnin :-)

Až se zima zeptá...

23. srpna 2012 v 16:02 MINIALBA
Znáte to přísloví: Až se zima zeptá…?
Keta se pustila do vánočních razítek a já s paní Alenou do plánování kurzů v Berouně. Jeden bude v říjnu a druhý v listopadu. Ten bude takový už skoro předvánoční, takže nasměrovaný třeba i k výrobě dárku.

To je to, co jsem tady tvořila v těch tropických vedrech…dárek s vidinou Vánoc :-)

V jednom starém francouzském scrapařském časopisu jsem našla obrázek mini alba, které se mi zalíbilo, že není moc složité a ve finále je efektní. Zkusila jsem podle obrázku něco vyrobit...

Nejdřív jsem tedy udělala jeden prototyp a ten jsem nechala jen jemně nazdobený a bez fotek. Tak, jak si ho můžou frekventantky kurzu vyrobit.
Do druhého prototypu jsem už vlepila fotky, aby bylo na příkladu vidět, jak to na konci může vypadat.
Opravdu to není práce delší než na tři hodiny. Takže časově i materiálově nenáročná. Ketina nenahraditelná razítka vezmu na kurz s sebou , prostě se už bez nich neobejdu ;-).

Úmyslně jsem nezdobila moc, aby se nikdo neděsil, že to nezvládne ;-)
Ale ještě nejsem rozhodnutá, jestli zrovna tenhle albůmek budeme vyrábět, třeba zkusíme nějaký úplně jiný :-))
















Děkuji vám za nakouknutí :-)

Obálkové francouzské mini 4

22. srpna 2012 v 17:52 MINIALBA
Poslední stránečky :-)


Francouzský trh, to je divadlo plné vůní a barev, a nejbohatší jsou pochopitelně v létě.


Středověké městečko Perouges, které už mnohokrát sloužilo filmařům jako kulisa k filmům.



A to je konec...

Děkuji vám za opětovnou návštěvu :-) Hezký večer :-)

Obálkové francouzské mini 3

21. srpna 2012 v 17:09 MINIALBA
Chvála vedra - by mohl být titulek :-). Jsem doma v zatemněném bytě relativně v chládku. Popíjím spousty vody s ledem a citrónem a "makám". Ale o tom až jindy, teď ještě vkládám stránky z cestovního dovolenkového francouzského mini alba.





Do obálky jsem nasoukala další fotečky - je dobré jim zakulatit rohy, líp se pak s nimi manipuluje ( fotky jsem nalepené na stuze, papír by se brzy zpřehýbal a roztrhal ) .



Tak tohle štěstí jsem ještě neměla, vidět kvetoucí lány levandule, mojí oblíbené rostlinky . Když jsem viděla Terku v levandulovém poli, hned jsem si vzpomněla na písničku od Hany Hegerové Levandulová, protože ji mám ráda ( Hegerovou i Levandulovou ;-) ) a protože to byl synek ještě malý, když jsem ji co nejhlasitěji pouštěla z desky na gramofonu a vyřvávala spolu...Ty jsi má, levandulová...To si nemůže pamatovat :-)


To je velmi žhavá vzpomínka i na naši loňskou dovolenou....


Opravdu nezapomenutelné...

Děkuji vám za vaši návštěvu, za sdílení mých radostí...i za hlasy, které mi posíláte do soutěže Blog roku , moc si toho vážím :-)





Obálkové francouzské mini 2.

21. srpna 2012 v 0:40 MINIALBA

Ještě, že jsme měli hned po návratu synka z dovolené prezentaci fotek, takže jsem věděla, co se jim líbilo, co bylo pro ně zajímavé, a taky kde všude byli. Z těchto fotek měli radost, protože líčili ten stav, kdy večer přijeli do kempu a mraky se válely až po zemi...a ráno je přivítaly nádherné hory. Jako kdyby je za kempem někdo namaloval jako kulisu.


Ještě před tím byla zastávka v Annecy.


Ta hory jim závidím. A těší mě, že jsem svoje dítě pro hory nadchla :)





Je to osvěžující, v tomhle vedru, dívat se na hory :-).

Děkuji vám za návštěvu ...a přeji dobrou noc...dobré ráno ... hezký den... :-)

Obálkové francouzské mini

20. srpna 2012 v 12:57 MINIALBA
Jakékoliv výročí v rodině, ale i dále…mezi kamarádkami …pro mě znamená něco vytvořit. Myslím, že už se ani nečeká, že přijdu s bonboniérou a lahví vína ;-)
Synek měl v sobotu narozeniny, já chvíli před tím svátek, můj otec a brácha mají svátek v tomhle týdnu - prostě jedinečná příležitost na rodinnou zahradní párty. Navíc s předpovědí úžasného počasí.
A já začala lepit cestovní albůmek z obálek. Měla jsem týden času, ale i s hlídáním dětí to ve finále bylo pár večerů. Hlavní postavou párty byl syn :-)
Tentokrát jsem použila malé obálky ( A6 ) koupené v Tescu .
Samozřejmě jsem využila možnosti vkládání další stráneček dovnitř obálky. Albůmek je na šířku a celý je "zabalený" v deskách z kartónu- vlny- koupeném ve výtvarných potřebách. Do realizace se mi vloudila jediná chybička - poslední stránku jsem udělala taky na obálku a všechny obálky pak proděravěla Zutterem a svázala do spirály. Poslední obálka byla nalepená na přebalu a ten zakrýval i spirálu. Ale ouha, to byla chyba. Poslední obálka se u spirál začala trhat. Takže jsem vše "vymontovala" , udělala dírky i do přebalu a pak celé svázala. Teď je to pevné.
Říkat, že mě ta práce bavila je asi zbytečné, že? ;-) Bavilo mě dohledávat si i místa pobytu, protože jsem se nechtěla ptát, abych nenaznačila záměr. Bavil mě i výběr fotek. Nezatížena vlastními vzpomínkami jsem vybírala podle krásy fotek, podle míst, aby byla zaznamenána cesta, podle toho, kde byli oni, protože to, že jsme chodili pod Mont Blancem je sice pěkné, ale většinou každého zajímá, jak tehdy vypadal. Vidíš, to jsem měla to triko, cos mi koupil k svátku…a hele, tyhle kraťasy jsi nesnášel a jak ti sekly…hm, a jak jsem byla štíhlá…:-)
Samozřejmě jsem se trochu obávala, jestli jsem vybrala dobře, jestli by si nevybrali jiné fotky, ale dle nadšení soudím, že se výběr povedl. Skvělé je to, že takový cestovní albůmek vlastně stačí. Je akorát veliký, může se přenášet i v kabelce, vzít do práce a pochlubit se dovolenou... k babičce, mezi kámošky, na návštěvu…Jenže já se těch mých fotek a zážitků prostě nedovedu vzdát, já je nedovedu zredukovat, a tak máme album těžké a velké a když ho někam nesu, je to na kamion :-) .
Tak nevím, jak se s tím popasuju příště…;-)







Pro dnešek je to vše...
Děkuji za návštěvu a mějte krásný tropický den...nejlépe u vody, že? ;-)

Razítka nejen na scrapbook

18. srpna 2012 v 15:21 PELE-MELE
Můj vnouček Ondra je velký spáč. Tedy odpolední spáč. V tu dobu máme s Matym spoustu času na tvoření. Vymysleli jsme si , že si uděláme barevná, originální trička.

Koupila jsem levňoučká vietnamská trika a pustili jsme se do práce. Vybrala jsem razítka s větším vzorem, Maty si vybral dětské s dopravními prostředky ( z Lidlu ) . Barev na textil i na hedvábí mám spousty ještě z dob, kdy jsem měla v úmyslu na hedvábí malovat, ale nikdy na to nedošlo. Jen pár trik jsem namalovala, to jo :-)

Razítka jsme tedy potírali štětcem namočeným v barvě na textil. První otisk nás uvedl v nadšení- že to funguje a že je to pěkné. Tiskali jsme tedy jako o závod. Zeď ( od Kety ) , ale i nápisy vypadaly báječně, zeď asi vyhrála. Pak jsem vzala fixírku a barvou na hedvábí ( ta je řídká ) jsem trika postříkala, větší kapky jsem udělala tak, že jsem prostě fixírku nechal okapat na triko ;-). Potom jsme si , k Matyho velké radosti, napatlali ruce a otiskli je na triko. Vypadá to skvěle.


Maty dělal svoje triko, já taky svoje ( s tím jsem nepočítala, ale Maty potřeboval nějakou předlohu, tak jsem vyhrabala jedno starší ) a zároveň i Ondráškovo. To je nejpovedenější, protože už jsem věděla, jak na to. Ale nerovnosti, nedotisky, rádoby chyby, tady vůbec nevypadají špatně, všechno je prostě záměr.


Trika jsme nechali uschnout a pak jsem je z rubu přežehlila a zafixovala tak barvy.


V pátek dopoledne si kluci vyšli do města v nových tričkách :-) a večer v nich odjeli domů.




V sobotu ráno mi přišla od Matýska esemeska: ahoj babi, rodicum se libily tricka

Děkuji za návštěvu...a krásný letní víkend :-)

SVÁTKOVÉ...PRO MĚ :-)

16. srpna 2012 v 22:51 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Nedá mi to, abych se nepochlubila přáníčky, která dorazila ke mně. Je to moc hezký pocit, otevírat poštovní schránku, ze které se sypou obálky...a navíc všechny s mojí adresou :-). To se s e-maily a esemeskami vůbec nedá srovnávat ( i když hurá, někdy je lepší i to, než být neviditelná ;-) . Takže moc děkuji a vážím si toho, že jste mi věnovaly čas...a přízeň :-))



Já vím, že tohle není scrapbook, ale je to nádhera...a mě to úplně dostalo. Dárek od neznámého člověka, od paní, kterou znám jen z písmenek...to je tak hezký pocit...

A ten krásný pocit z nádherných přáníček, milých slov a dárečků už mě blaží dva dny...a doufám, že dlouho bude.

Děkuji i za dnešní nakouknutí :-) . Dobrou noc.

přáníčkovaná

15. srpna 2012 v 23:25 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Tenhle týden je bohatý na výročí mých lidiček ;-) Narozeniny má i můj prostřední synek. Dělám mu albůmek z francouzské dovolené...jojo, je celý po mně :-)) Albůmek je ještě tajný, dostane ho v sobotu . Ale přáníčka jsem dnes rozeslala...


Potiskla jsem najednou podkladovou béžovou čvrtku spolu se čtvrtkou bílou. Bílá čtvrtka je strukturovaná. Podlepila jsem ji černým papírem a ještě natiskla černé krůcánky. Potom jsem otiskla moje oblíbené razítko a nadpis od Kety . Druhé přání je stejné, akorát jsem použila jiné razítko , které jsem ještě , pro zvýraznění, embossovala.


Na těchto přáníčkách jsem vyzkoušela razítka pozaďová, která jsem embossovala bílým práškem. Přes ně jsem Stazonem natiskla krůcánky. Nalepila visačku a bylo hotovo. Za málo peněz hodně muziky :-). Přání vypadají efektně, ale nejsou nijak složitá.

Dobrou noc a gratulace k výročí všem, kteří je v těchto dnech slaví, ať se vám daří! :-)

Srpnový projekt č.1

14. srpna 2012 v 20:42 STRÁNKY
Téma znělo: jídlo. Co mohlo být lepšího! Fotek jídla, surovin, hospůdek, domácího vaření, oslaviček, svačinek, obědů a večeří mám spousty. Bylo to jen o výběru. Sáhla jsem pro fotky nejnovější. Jednak mě ty aktuální nejvíc baví a druhak byly hned po ruce :-). A legrační :-) Ondra je herec a ani svačinky, zvláště když fotím, se neobejdou bez šaškáren a grimas :-)
Na klučičí stránky jsem měla nachystanou novou sadu papírů 6 x 6 To The Moon od Fancy Pants . Je fakt moc krásná a dokonale klučičí:-)
Vystřižená figurka je z bryndáčku z Ikei, hned se mi zdála použitelná ;-)


Děkuji za návštěvu a mějte se krásně :-)

Předchůdce smashe

14. srpna 2012 v 9:53 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Letošní léto je ve znamení "smashů", deníčků letních, cestovních i jiných. Smash je takový uvolněný deník, bez jakýchkoliv pravidel, veselý, rozpustilý, barevný, osobní…kam se píše, kreslí, lepí vstupenky, prospekty, suché kytky, peříčka, pohlednice…a třeba i fotky. I když si myslím, že primárně to o fotkách není.


Tohle jsou pro mě krásné "české" smashe :-)




Já mám ráda smashe cestovní. Vždycky jsem psala cestovní deníčky, takto se staly pestřejšími. Deník stíhám dělat na cestách denně, nezabere mi mnoho času. Stručný zápis, nalepit obrázek z prospektu, informaci o vstupném, spotřebě benzínu, najetých kilometrech, prostě co mě napadne a co se dělo… udělám malůvku, picnu razítko, kousek barevného papíru. Moje dovolenková výbava k tvoření deníčku je propiska, černý a hnědý popisovač ( používám Stabilo ) , lepidlo v rolátku ( drogerie DM ) , nůžky, dva tři razítkovací polštářky, pár cestovních razítek, obálka s malými zbytečky papírů na sem a tam ozdobu. Mám takovou malou krabičku, kam dávám vše, co mi doma při scrapování zbyde - visačku, kterou jsem nenalepila, kytku, kterou už jsem nepoužila, knoflík, který už se nehodil…atd…tak tu si taky beru s sebou a najednou ty zbytečné a nepoužité věcičky najdou svoje místo ;-).
To je vše, je to jako malá lékárnička. Nepřeháním to ani náhodou, na dovolené dovolenkuju, nescrapuju :-) , jsem ráda, že jsem s manželem, že poznáváme zase další nová místa, že spolu vaříme, že spolu jíme, že si spolu užíváme čas, který nám v pracovním roce chybí.

Naše dovolená je jako tradičně až v době, kdy už všichni mají po ní a pěkně zařezávají v práci :-). Pak vyrážíme. Takže ještě stále je času dost, ale cestovní deník už jsem si připravila.

Jak si tak čtu o těch všech "smeších" , které se dají už koupit připravené, hotové, včetně všech možných doplňkových papírků, štítků, lepítek, záložek a já nevím čeho všeho ( krásné, o tom žádná! ) , vzpomněla jsem si na můj, de facto první, smash :-).
Dělala jsem jeden čas takovou jednoduchou rodinnou kroniku, taky jsem na ní nechtěla strávit život. Ale zaznamenané mám naše výlety s dětmi, akce, kina, divadla, výstavy…stačilo málo, jen ten zápis, pohlednice nebo prospekt…o scrapbooku jsem samozřejmě neměla ani páru a barevné papíry existovaly snad jen ty z papírnictví. (Ještě si pamatujete na lepicí barevné papíry? Byly takové lesklé a zespodu potřené lepem jako poštovní známky, pěkně se nalizovaly a pak lepily :-)…). Ale i v takové podobě je to teď, po létech, zajímavé čtení, a dojímavé ohlédnutí.
Takže…tohle je můj první předchůdce smashe ;-)





Děkuji za návštěvu a přeji vám veselé a uvolněné tvoření :-)

Srpen - měsíc svátků

12. srpna 2012 v 20:55 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Srpen je krásný, letní, prázdninový měsíc. V srpnu má svátek nejvíc mých kamarádek, ale i rodina - tatínek, snacha, synek... a druhý synek má narozeniny...( jejda, to musím do soboty honem něco vyrobit! ) a tak vybírám nasyslená přáníčka jako když je najdu :-). Ovšem, došly! Včera večer jsem honem honem musela vyrobit nová, abych je zítra předala české poště. A protože to byla rychlovka ( a přáníčka zrovna nejsou můj "obor" ;-) ) , měla jsem s malými obměnami tři za chvilku :-). Zítra jdou do pošty ...


Kamarádka dnes měla hezký golfový úspěch a navíc má zítra svátek :-)...Tohle přáníčko mě tak bavilo :-)...Použila jsem bag vytvořený ubrouskovou technikou od Martiny R. a razítko od Stampotique, které jsem vybarvila akvarelovými pastelkami a vodním štětcem. Moc se mi tahle okatá holka líbí :-).


Jsem rozběhnutá...a noc je ještě mladá...;-)...takže jdu dělat další přáníčka :-)

Děkuji za nakouknutí a přeji hezkou, dobrou, nedělní noc :-)

Srpnový projekt č.2

11. srpna 2012 v 0:00 STRÁNKY
Téma zadávala Limetka a protože většina fandí jednoduchosti víc než nazdobenosti, zadala jednoduchou stránku, málo zdobení a ručně psaný text.
Probrala jsem fotky a zjišťovala, do jakého alba bych potřebovala dodělat stránky...nakonec do žádného...nebo do toho cestovatelského, až někdy bude ;-). Vyhrála to fotka z francouzského Collioure, z nádherného městečka na hranicích se Španělskem, s krásným mořem a krásnou atmosférou. Je to letitá fotka, z roku 96, z dovolené s dětmi. Proto je pro mě důležitá...a taky jedna z prvních, neb nám kousek odtud vykradli auto a v něm i tašku s vyfocenými filmy. Naše nové focení tedy začalo v Collioure. Máme odsud i pomalovaný kámen, který tam na nábřeží prodávaly malé holčičky za 2 franky. Collioure je vzpomínka na moře, na léto, na teplo, na barvy tak jasné, až oči přecházely, na ty malé holčičky...


PS. Kdybych dělala všechny stránky takhle jednoduché, měla bych už třicetiletý skluz dávno splněn. Stránka je levná a rychlá, asi 30 minut i s focením a úpravou.
Jenže co bych pak dělala s tím vším "nasysleným " materiálem ? ;-) Baví mě stránky zdobit, používat hodně materiálu, kombinovat papíry, vzory, hrát si...to je pro mě ten pravý relax, to pravé tvoření. Ano, jsem i s touhle stránkou spokojená, ale pro mě je to málo "scrapbook" :-).

Děkuji vám za vaši návštěvu a přeji všem krásný a pohodový víkend :-)



Femme fatale

10. srpna 2012 v 12:54 STRÁNKY
Nejsem. Nikdy jsem nebyla a nikdy jsem se tak necítila. Bohužel, z domova naučená spíš to: sedávej panenko v koutě..., i když dávno vím, že to neplatí :-) Nejsem ani fotogenická. Na všech fotkách vypadám děsně ( přísloví: neškareď se na zrcadlo, když máš hubu křivou ) a tak se nerada fotím. Tahle fotka byla udělaná náhodou, vloni v Paříži. Vystáli jsme si , já, můj muž a naši přátelé ( jojo, to byla ta oslava stříbrné svatby ;-) ) několikahodinovou frontu na Eiffelku, ale nevadila nám, měli jsme zábavu a čas. Nějak jsem se najednou dostala dál od mojí skupinky, otočila jsem se na ně a lákala, ať jdou ke mně, dopředu...Nešli, jen mě můj muž vyfotil a já se zase vrátila na své místo. Tu fotku jsem trochu upravila ( ztmavila ) , někdy si tak v Zoneru zkouším co udělá tohle a co to...a už jsem ji tak nechala. Není to klasická albumovka, není asi ani klasicky portrétová, ale mně se líbí. Je v ní radost a štěstí, je v ní to, co jsem v ten okamžik cítila. Takže jsem si jen tak , bez nějakého účelu , udělala stránku, kde jsem si sama ze sebe udělala vtip...FEMME FATALE :-)
PS. Pilné hledejte ve slovníku...teď jo :-))


Děkuji za návštěvu :-)

Restík červencový druhý

9. srpna 2012 v 14:19 STRÁNKY
Červencový projekt č.2 byl záměrně odložen, dokonce jsem si myslela, že ho vynechám. Byl to lift ( to znamená, že se "kopíruje" předložená stránka - buď "doslova", nebo si ji můžeš upravit tak, aby se líbila hlavně tobě, abys s ní byla spokojená , ale aby v ní bylo kousek té předlohy, jako inspirace...) a vůbec se mi do něj nechtělo.
Moc se mi nelíbil a zdál se mi pro mě nepoužitelný. O to víc mě těší, že jsem si s tím nakonec poradila a přetvořila ho k obrazu svému a spokojenosti své :-).

Tahle fotka už mi tady taky leží hodně dlouho. Není kvalitou zas až tak moc, ale nějak ji cítím…je pro mě zhmotněním Normandie. Moře, útesy, křik ptáků… a vylodění. Byli jsme tam se synkem v roce 2002 a jít po stopách vylodění bylo lákadlo pro něj, čtrnáctiletého výrostka. Mě tyhle věci moc neberou, války, boje, bitvy…ale tady to byla síla. Na pláž u Arromanches jsem nemohla ani vkročit, prostě jsem pořád cítila ve vzduchu ty hrůzy. A film Zachraňte vojína Ryana jsem viděla jen jednou a nikdy víc. Mně to trhá srdce, tohle já nemůžu.

Ale pro moje chlapy to tady byl pochopitelně zážitek.

Proto se může zdát i stránka poněkud smutná , i když jsem se snažila ji trochu projasnit optimistickou a nadějnou žlutou. Ale ta určitá ponurost tam asi má být cítit. Bylo to takové místo a ostnatý drát to ještě zdůrazňoval. Vzpomínka na Normandii…

předloha:


moje stránka:


Děkuji za vaši návštěvu a Lence za čtverečkové ozdůbky, které mi vyrobila a které konečně, po létech , našly svoje místo :-)

Prázdninové resty

8. srpna 2012 v 19:29 STRÁNKY
Předně bych chtěla poděkovat za milé komentáře a ohlasy na blogařskou soutěž. Také za milé mejlíky, kterých přišlo hodně a k mému překvapení i od lidí, od kterých bych to nečekala a já si uvědomila, jak je to fajn, mít kamarády i za "devaterými horami a řekami", lidičky, kteří fandí a dovedou nezištně pochválit a říct: jsi dobrá :-). To je umění! Děkuji :-)

Prázdniny se překulily do druhé půlky a Matýsek by se mnou jistě souhlasil, že letí nějak moc rychle. Prázdniny jsou čas lenošení i výletů, dovolených, návštěv, ovoce, koupání...Z titulu hlídací babičky si všeho užívám na sto procent :-). Jen ta voda mě nějak nebere...nejsem plavec ani plážový povaleč ( kavárenský ano ! ;-) ) Proto nemám ani žádné vodní fotky. A tématem červencového projektu byla VODA. Vzdala jsem to. Vodní stránku jsem udělala až teď, z fotek koupelnových :-). Voda je tam zastoupena umělými půlperličkami, které vypadají jako kapky. Zbytek je dodělaný Diamondem, ale bohužel na fotce nejsou diamondové kapky moc vidět. Jestli mi bude splnění podmínky uznáno nebo ne mě moc netrápí :-), nic se nestane. Mám stránku do Matýskova alba a to je hlavní.


Děkuji vám za nakouknutí :-)

Blog roku

6. srpna 2012 v 20:54 PELE-MELE
Nejsem soutěživý typ, nerada soutěžím, nerada někoho "porážím", nerada "bojuju" o nějaké vavříny…a nezúčastnuji se soutěží. Přesto, z nějakého divného důvodu :-O, občas někde něco vyplním nebo odkliknu a pošlu. Vzápětí zapomenu, že jsem to udělala. Pak mi přijde poštou balíček kosmetiky a já nevím za co...aha, jen jsem napsala jednoduchou odpověď v soutěži v nějakém časopise…a byla vylosovaná. Kdysi jsem tak vyhrála vstupenky na koncert, to jásali synové a muž. Na internetu jsou ty soutěže snadné, občas to znamená opravdu jen ten jeden klik. Klik, klik…a najednou zírám, nám cenu. To, že jsem odklikla nějakou nominaci na soutěž Blog roku jsem úplně pustila z hlavy. Proto mě překvapila zpráva, kterou jsem našla v mejlu po návratu z víkendového golfování. ( nevyhrála jsem ;-) )

Můj scrapařský blog byl vybrán do pětice nejlepších, které soutěží o titul NEJLEPŠÍ!

Prvotní je údiv a pak hned radost. Radost z toho, že můj milovaný, jednoduchý "bloček" se dostal tak vysoko, že díky tomu jsem prostrkala můj největší koníček, moji lásku, moji vášeň a moji závislost zase o kus dále. Díky tomu se zase scrapbook dostane do většího povědomí a třeba i díky tomu se rozšíří řady nadšenkyň , tvořilek, scrapařek…a třeba i konečně bude osloven i nějaký potenciální "srapař":-)

Jsem odchovaná na pohádkách v rádiu nebo večerním čtením, na zájmových kroužcích v domě dětí, letních táborech. Když se objevil internet ( kdo ho nemá jako by nebyl ), netušila jsem, která bije. Počítač měli synové a mě vůbec nezajímal. Můj první kontakt přišel ,až když bylo nejmladšímu čtrnáct a neustále "četoval" ( to už je deset let! ) . Z výchovných důvodů, abych věděla, co mého synáčka tak naplňuje, jsem zasedla k PC a …to byste nevěřili, jak mě to bavilo :-)) ...a těch informací, obrázků... A pak…díky mejlu jsem byla stále v kontaktu se svými kamarádkami. To byla paráda!

Blog jsem objevila v roce 2006 , to vím přesně. Kamarád odjel do USA a na blog dával články a fotky a my jsme mu mohli napsat komentář…byla jsem z toho unešená. To je ono. Mám tolik zážitků, pořád někde cestujeme, pak to vyprávím tady , tam, ta chce zprávu, ty se ptají…a blog to jistil. Sto v jednom. Jeden článek, fotky a ví to všichni moji známí. Ani mě, v mé naivitě nenapadlo, že nejen ti…Napsala jsem první článek…pak byl dlouho klid, než jsem se trochu rozjela. Přidala jsem druhý blog, golfový. A posléze scrapařský.
Scrapbook, jako hobby, byl součástí mého prvního blogu, jenže pak jsem to chtěla nějak rozdělit. Scrapbook se osamostatnil ;-), zbytek zůstal. Je pravda, že na "zbytek" mám pořád míň a míň času a chvílemi zvažuju, že tenhle blog zruším, zrovna tak jako golfový, ale pak se zase rozjedu a vidina toho, že bych tolik práce měla jen tak jedním kliknutím smáznout a poslat na hřbitov písmenek….:-(…Takže jsou…zatím.

Jsem téměř technický antitalent. Blog mi ale přišel tak jednoduchý, když jsem ho zvládla i já, že všechny mé blogy jsou na blogu :-). A jsou jednoduché. Nejde mi o vnější prezentaci, ale o obsah. Vím, jsou blogy krásné, vymazlené, mají nádhernou grafiku…ale tohle já neumím. Jsem ráda, že jsem zvládla to, co šlo a bojím se udělat nějakou změnu, že už bych se případně neuměla dostat zpět. Takže tak…

Jako nejvíc žiju scrapem, žije nejvíc i můj blog scrapařský. Už dávno nejsem světlou výjimkou, scrapblogů je ve světě spousta a i u nás je jich hodně. Jak rostou naše řady, rostou i blogy jako houby po dešti. Jsem tomu ráda, všem jim fandím.
Co pro mě blog znamená? Je to seberealizace, je to kontakt s lidmi stejného zájmu, stejné vášně, stejných chutí. Je to představení mojí "práce", ale není to chlubení. Je to návod, je to inspirace, je to chuť zapalovat, chuť předávat, chuť získávat …chuť si povídat a zároveň i tak trochu dostávat kousek lidské energie a radosti. Protože hezká slova v komentáři pod článkem vždycky potěší, vždycky nabijí, a často přicházejí v pravou chvíli, kdy je potřebuju, protože ani já nejsem sluncem, které pořád svítí…
Díky blogům jsem získala několik nejen imaginárních kamarádek, lidiček, které jedou na stejné vlně. S některými si sem tam vyměníme pár slov, mejlík, dopis, a někdy i dáreček, …s některými se známe už skutečně…a písmenka nezklamala. To, že je někdo "moje krevní skupina" poznám už podle psaní.
Jsem moc ráda, že jsem měla a mám tohle štěstí. Mít dobré lidi kolem sebe je dar.
Jsem moc ráda, že chodíte na můj blog, jsem ráda, jestli jsem některé "nakazila" k opravdovému tvoření, ale ráda jsem i za ty, co chodí jen na návštěvu. Ráda bych vám stále nabízela "pastvu" pro oči , ale i duši, ráda bych se s vámi "setkávala" i nadále.
Nežádám o posílání hlasů ( ale klidně můžete ;-) ) . Vážím si vaší přízně a vašich návštěv. A to, že je scrapbookový blog v pětici nejlepších už je výhra. O nic víc nejde.

Děkuji vám i za vaši dnešní návštěvu :-).

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA