Letošní léto je ve znamení "smashů", deníčků letních, cestovních i jiných. Smash je takový uvolněný deník, bez jakýchkoliv pravidel, veselý, rozpustilý, barevný, osobní…kam se píše, kreslí, lepí vstupenky, prospekty, suché kytky, peříčka, pohlednice…a třeba i fotky. I když si myslím, že primárně to o fotkách není.
Tohle jsou pro mě krásné "české" smashe :-)
Já mám ráda smashe cestovní. Vždycky jsem psala cestovní deníčky, takto se staly pestřejšími. Deník stíhám dělat na cestách denně, nezabere mi mnoho času. Stručný zápis, nalepit obrázek z prospektu, informaci o vstupném, spotřebě benzínu, najetých kilometrech, prostě co mě napadne a co se dělo… udělám malůvku, picnu razítko, kousek barevného papíru. Moje dovolenková výbava k tvoření deníčku je propiska, černý a hnědý popisovač ( používám Stabilo ) , lepidlo v rolátku ( drogerie DM ) , nůžky, dva tři razítkovací polštářky, pár cestovních razítek, obálka s malými zbytečky papírů na sem a tam ozdobu. Mám takovou malou krabičku, kam dávám vše, co mi doma při scrapování zbyde - visačku, kterou jsem nenalepila, kytku, kterou už jsem nepoužila, knoflík, který už se nehodil…atd…tak tu si taky beru s sebou a najednou ty zbytečné a nepoužité věcičky najdou svoje místo ;-).
To je vše, je to jako malá lékárnička. Nepřeháním to ani náhodou, na dovolené dovolenkuju, nescrapuju :-) , jsem ráda, že jsem s manželem, že poznáváme zase další nová místa, že spolu vaříme, že spolu jíme, že si spolu užíváme čas, který nám v pracovním roce chybí.
Naše dovolená je jako tradičně až v době, kdy už všichni mají po ní a pěkně zařezávají v práci :-). Pak vyrážíme. Takže ještě stále je času dost, ale cestovní deník už jsem si připravila.
Jak si tak čtu o těch všech "smeších" , které se dají už koupit připravené, hotové, včetně všech možných doplňkových papírků, štítků, lepítek, záložek a já nevím čeho všeho ( krásné, o tom žádná! ) , vzpomněla jsem si na můj, de facto první, smash :-).
Dělala jsem jeden čas takovou jednoduchou rodinnou kroniku, taky jsem na ní nechtěla strávit život. Ale zaznamenané mám naše výlety s dětmi, akce, kina, divadla, výstavy…stačilo málo, jen ten zápis, pohlednice nebo prospekt…o scrapbooku jsem samozřejmě neměla ani páru a barevné papíry existovaly snad jen ty z papírnictví. (Ještě si pamatujete na lepicí barevné papíry? Byly takové lesklé a zespodu potřené lepem jako poštovní známky, pěkně se nalizovaly a pak lepily :-)…). Ale i v takové podobě je to teď, po létech, zajímavé čtení, a dojímavé ohlédnutí.
Takže…tohle je můj první předchůdce smashe ;-)
Děkuji za návštěvu a přeji vám veselé a uvolněné tvoření :-)
To je super..mám to stejné..taky taková rodinná kronika..teď v ní dál pokračuji, ale už jí dělám zdobenější. Vždy mě potěší, když načapám děti, že si je prohlížejí a slyším..jé, na to už jsme zapoměly..,že jsme byly tam a tam..
Jsou to moc milé vzpomínky a ráda se k nim vracím...
Jsi obdivuhodně vytrvalá. Já jsem nikdy nebyla sto dostát velkým projektům, ale po zkušenosti s deníkem vím, že to má smysl a hodnotu. At už je forma jakákoliv.
5povidkycz | Web | 23. září 2012 v 10:10 | Reagovat
Ahoj
Moc se mi líbí tvůj blog a tvé články. Nezná někdo nějaký blog který se zaměřuje na smash?Dělám taky něco podobného ale místo fotek si tam přidávám malůvky nebo výstřižky z časopisů
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.
Vítejte v mém nebi, v mém sedmém nebi, v nebi scrapbookovém. Scrapbook je pro mě tak veliký relax, že ztrácím pojem o čase a vznáším se. Je to jako meditace. Něco nadpozemského. Činnost, kterou miluji. Říká se, že kdo chce zapalovat, musí hořet. A já hořím, a chtěla bych ve vás, návštěvnících, zapálit alespoň malinkou jiskřičku zájmu a zaujetí. Když se mi to povede, budu ráda.
To je super..mám to stejné..taky taková rodinná kronika..teď v ní dál pokračuji, ale už jí dělám zdobenější. Vždy mě potěší, když načapám děti, že si je prohlížejí a slyším..jé, na to už jsme zapoměly..,že jsme byly tam a tam..
Jsou to moc milé vzpomínky a ráda se k nim vracím...