Listopad 2012

Vánoce , vánoce přicházejí...

6. listopadu 2012 v 13:38 VÁNOCE
Vánoce už dolehly i na mě :-), ale to neříkám vůbec smutně. Vánoce miluju se vším co k nim patří, se vším tím snažením, chystáním, pečením, vyráběním i nakupováním dárků…ráda vymýšlím co svátečního uvařím , baví mě originálně balit dárky, zdobit byt i stromeček, rozsvěcovat svíčičky, pálit purpuru, přehrávat koledy a po desáté Povídala ryba rybě…prostě dělat si vánoční atmosféru.

Ale všechno chce svůj čas. S Vánocemi na mě nechoďte v září, ještě ani v říjnu ne, to je přece podzim, pro někoho ještě čas dovolené ;-), venku voní listí a vzduchem létá babí léto. Nene, pro mě začíná vánoční chystání a těšení až na Karla. Tradičně. Karel slaví svátek 4.listopadu a to je do Vánoc přesně 50 dní. Pečlivě si je všechny označím v kalendáři a připravím si vše potřebné…vánoční písničky, svíčky a materiál na přáníčka. Teď teprve jdu do toho. Bez stresu…co nezvládnu nezvládnu. No a co?

Letos jsem navíc dostala nabídku spolupráce na vánočních trzích a tak chystám přáníčka, drobné dekorace, krabičky, visačky a taky náměty na tvoření s dětmi na dílničce. Další tvoření budu mít s dětmi ve škole. Je to pro mě nové, ale je to výzva :-) .
Samozřejmě nemám hlavu jako pátrací balón a nemám v ní neomezeně nápadů. Od toho je internet, spousta blogů, webů, pinterst, obrázky, popisy. Vynašla jsem si na internetu jednoduchou papírovou ozdobu, dekoraci, symbolizující věnec. Je to velmi jednoduché a myslím, že tohle dokážou i školní děti .
Věneček může být jednobarevný, pestrý a dokonce ještě i dál zdobený. Tolik tvořivého prostoru…Udělala jsem ukázky . I s postupem. ( Myslím, že takto by se dal zrecyklovat i kdejaký už "odpadní" papír, baličák, notový papír, obrázky z časopisů...)

Na malý věneček je třeba 8 proužků papíru, moje mají rozměr 6 x 12 cm, z toho plyne, že šířka musí být vždy polovinou délky.


Nejlepší je papír tužší, ale musí se dát dobře ohýbat. V dalším kroku si všechny proužky ohnu po délce na půl a pěkně nehtem ;-), odbornice hladítkem ( stačí i špejle od nanuka ) přejedu, aby byl ohyb hladký a pevný. Naohýbané proužky překládám z obou stran rohem k přehnutému ohybu. V tuto chvíli je přehnutý, hladný ohyb delší stranou tvaru. Celý tento tvar přehnu na půl a zase hladítkem uhladím ohyb. Delší strana je pevný ohyb a kraší strana je otevřená, nachystaná na to, abych do otvorů zastrčila další takový tvar. Tak si naskládám všech osm proužků ( klidně i deset, dvanáct...a ozdoba - věneček- pak bude větší ) .


A nastává ta zábavná část , jeden po druhém tyto dílky zastrkuju jako hada do sebe až po ten poslední. Když zjistíte, jako já napoprvé, že jste si to poskládali špatně, tak stačí to je udělat opačně. Víc možností není :-) Ale z obrázku je to jasné.










Doufám, že se dětem věnečky podaří , o vás ani nepochybuju ! Navíc vím, že přijdete ještě na další možnosti , pochlubte se :-)

Děkuji za nahlédnutí...a vězte, že do Vánoc už to máme za 48 ;-)


Francouzské sny

5. listopadu 2012 v 20:32 STRÁNKY
Tyhle stránky mám hotové už z minulého týdne. Dovolenkové album prokládám stránkami do alba rodinného ( v rámci Projektu 2012 ...hmmm, tak mě napadá, co asi Katie, nebo někdo jiný? vymyslí na příští rok... ) a teď ho začnu už prokládat i vánočními přáníčky a dárečky.
Přáníček mám v úmyslu udělat asi 40 až 50, tolik lidiček bych ráda vánočně pozdravila. Doufám, že díky Ketiným razítkům mi půjdou rychle a zvládnu vše, co mám v mém sáhodlouhém seznamu :-)

V myšlenkách se ale pořád vracím do Francie a kdyby to šlo, hned po Vánocích bych tam odjela alespoň na dva měsíce . To si tak sním, večer před usnutím, ale nahlas to ani neříkám, abych nebyla za blázna, fantastu a snílka. Mně by ta Francie nevadila ani v nevlídné zimě :-)




To je vzácná fotka, oni se ti moji chlapi nechtějí moc fotit, zvláště synek ;-)


Jestli se vám písmenka na nadpisu zdají rozházená, tak nezdají, je to úmysl. Ani jedna zeď v městečku není rovná, linky nejsou přímé a rohy pravoúhlé. Takže je to jakýsi symbol. A s medvědem už se znáte, že ? ;-)


Tohle městečko nebylo na kopci, ale v údolí u řeky a z kopce byl zase krásný výhled na něj :-). Saint Antonin byl samozřejmě poutník, podle nějž se obec jmenuje. Mě zaujalo, že byl ANTONIN, žádný Antoin. Prostě Tonda:-)



Cestovní deníček, pokud vás zajímá, je zde .

Děkuji vám za vaši milou návštěvu a odezvy v komentářích , mám z nich pochopitelně radost :-)

Porvé...ale ne naposled

3. listopadu 2012 v 14:01 STRÁNKY
V rámci listopadového projektového "úkolu" jsem sáhla po dlouho odkládané fotce na stránku do mého rodinného alba ( už se blíží ke konci ) . Iriska nám zadala sketch, ale já podle nich moc ráda nedělám. Nákres byl samé srdíčko, to evokovalo nějakou zamilovanou fotku...hm, je pravda, že tady jsem ještě zamilovaná byla. A co se stalo, stalo se, byl to kus mého života a do rodinného alba prostě patří i fotka z první svatby. Fotky jsme měli na tehdejší dobu docela hezké, ty oficiální. Ale já jsem si vybrala tuhle ( tu taky fotil fotograf z výrobního družstva Fotografia - legrace co, tohle mnozí vůbec neznáte ;-) ) skoro momentku hlavně proto , že jsou na ní ruku v ruce obě moje babičky a taky rodiče a vykukuje i děda. Nevím, proč jsme neměli takovou tu pěknou hromadnou fotku se všemi svatbčany , která by vám možná připadala jako přežitek. Jenže prarodiče, tety, strejdové...zemřou a vám nezbyde nic, než ta fotka na památku. Moc, moc lituju, že nemám víc fotek se svými prarodiči. Proto se snažím co nejvíc fotit, děti, vnuky, rodiče, příbuzné, využívám každou příležitost k focení. Už si zvykli a ani se moc nezlobí :-) ( mami , nefoť mě pořád! )

Chtěla jsem stránku pojmout víc s nadsázkou a víc vtipně, ale nějak to víc nešlo. Nechtěla jsem zase úplně degradovat tu dobu, tu událost, protože měla význam, byla to svatba s otcem mých dvou dětí a to jedno už jsem měla schované pod šaty :-) ( jen tak pro zajímavost nescrapovou - ty šaty byly z bílého mušelínu a byly se spodničkou, se krajkovými vsadkami a volánky, mašlí v pase... prostě princezna :-) - bylo mi 20 a měla jsem 50 kilo :-O - a ty šaty byly celé ručně entlované, a jejich ušití stálo celých 120 korun československých ! ) Nosila jsem je pak i na plesy, posléze je obarvila na oranžovo a tím nadobro zničila. A vyhodila. Jen ta fotka mi zbyla :-)

předloha zadaná Iriskou:




Děkuji, že jste tu byli a přijďte zase ;-). Radostný víkend .

Není všechno malé milé

1. listopadu 2012 v 23:48 ALBA
Přiznám se, že když se tady teď probírám vyvolanými fotografiemi, už nemám pocit, že jsou tak dobré, jako když jsem se na ně dívala na monitoru počítače. Několik fotek jsem si nechala udělat velkých ( formát 15 x 20 ) a velká fotka hned lépe vynikne než malá. Takže uvažuji nad tím, jestli by nebylo od věci, nechat si do alba udělat fotky opravdu jen ty nejlepší, po jedné z navštíveného místa a hlavně - velké!
Fotek vždycky, po důkladné probírce, nechám vyvolávat dost, ale ne všechny upotřebím do alba a zbytek stejně ukládám do krabice jako archiv. Moc nevěřím jen těm uloženým fotkám v PC nebo na disku. Papír je prostě papír a tak je to tím pádem i třetí záloha.
Scrapovat jednu fotku je relativně snažší, ale nevěřili byste, co mi dalo práce vymyslet jen docela nenápadné zdobení, protože víc nepotřebuje. Mám ráda k fotkám i text, k téhle nešlo žádné jiné povídání ( ani jsem ji nefotila já, ale můj syn ) než nějaká náladovka, báseň, písnička...Tak je tam :-)
Zároveň je to projektová říjnová stránka na téma světlo ( tentokrát jsem úkoly zvládla bez ztráty kytičly ;-) )



Děkuji za návštěvu a přeji vám snovou dobrou noc :-)



Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA