3. listopadu 2012 v 14:01
|
V rámci listopadového projektového "úkolu" jsem sáhla po dlouho odkládané fotce na stránku do mého rodinného alba ( už se blíží ke konci ) . Iriska nám zadala sketch, ale já podle nich moc ráda nedělám. Nákres byl samé srdíčko, to evokovalo nějakou zamilovanou fotku...hm, je pravda, že tady jsem ještě zamilovaná byla. A co se stalo, stalo se, byl to kus mého života a do rodinného alba prostě patří i fotka z první svatby. Fotky jsme měli na tehdejší dobu docela hezké, ty oficiální. Ale já jsem si vybrala tuhle ( tu taky fotil fotograf z výrobního družstva Fotografia - legrace co, tohle mnozí vůbec neznáte ;-) ) skoro momentku hlavně proto , že jsou na ní ruku v ruce obě moje babičky a taky rodiče a vykukuje i děda. Nevím, proč jsme neměli takovou tu pěknou hromadnou fotku se všemi svatbčany , která by vám možná připadala jako přežitek. Jenže prarodiče, tety, strejdové...zemřou a vám nezbyde nic, než ta fotka na památku. Moc, moc lituju, že nemám víc fotek se svými prarodiči. Proto se snažím co nejvíc fotit, děti, vnuky, rodiče, příbuzné, využívám každou příležitost k focení. Už si zvykli a ani se moc nezlobí :-) ( mami , nefoť mě pořád! )
Chtěla jsem stránku pojmout víc s nadsázkou a víc vtipně, ale nějak to víc nešlo. Nechtěla jsem zase úplně degradovat tu dobu, tu událost, protože měla význam, byla to svatba s otcem mých dvou dětí a to jedno už jsem měla schované pod šaty :-) ( jen tak pro zajímavost nescrapovou - ty šaty byly z bílého mušelínu a byly se spodničkou, se krajkovými vsadkami a volánky, mašlí v pase... prostě princezna :-) - bylo mi 20 a měla jsem 50 kilo :-O - a ty šaty byly celé ručně entlované, a jejich ušití stálo celých 120 korun československých ! ) Nosila jsem je pak i na plesy, posléze je obarvila na oranžovo a tím nadobro zničila. A vyhodila. Jen ta fotka mi zbyla :-)
předloha zadaná Iriskou:
Děkuji, že jste tu byli a přijďte zase ;-). Radostný víkend .
Ta je nádherná!!