15. listopadu 2012 v 10:08
|
Mám přítelkyni. Úhlavní . Skoro by se mi chtělo říct slovem klasika: Mám přátele! Musím si říct s údivem. A se stejným údivem: čím jsem si je zasloužil? ( J. Čapek ).
I přítelkyně má další kamarádky…a té jedné bude šedesát let! Což si žádá velkou oslavu a ručně vyrobené přáníčko.
Pro přátele bych snesla modré z nebe ;-), takže prosba o výrobu jednoho přáníčka se neodmítá, nýbrž s láskou splní . Zadání znělo: pro ženu sportovkyni, jezdící na kole, a žádná romantika.
Včera jsem přijela z Berouna a ještě celá vysmátá a nabitá energií ( mně to společné tvoření fakt svědčí, vyloženě nabíjí, zvlášť, když vidím ty nadšené tváře a šikovné ruce ) jsem večer sedla k přáníčku a za chvíli bylo hotové. Tak doufám, že ho nebudu předělávat, přece jen nejsem na přáníčka vyloženě expert ;-)
Děkuji za nakouknutí :-)
Jůůů, to je mazec. Jak Ty to děláš Hani, to je nádhera. A jak dokážeš zakomponovat ty visačky....
Paráda.