Prosinec 2012

PF 2013

31. prosince 2012 v 13:04 PELE-MELE

Děkuji vám všem, těm, kteří navštěvujete můj blog pravidelně a pravidelně si se mnou "povídáte", i těm, kteří se zastavíte jen občas a nebo náhodně, za vaše návštěvy, za milé komentáře a ohlasy. I když netvořím svoje stránky a projekty pro pochvaly a potlesky, přesto je vždy povzbudivé, když se to, co vyrobím, líbí nejen mně samotné. Přece jen je to jakýsi posun a nějaké posílení toho, že co dělám má význam a odezvu.
Poslední měsíce jsem byla nadšená, že se mi povedlo blog rozhýbat, že zde bylo živo a veselo. Moc ráda tady s vámi jsem, hodně to pro mě znamená. Přeji si, abychom se setkávali i v roce příštím, a budu se snažit zase něco vymyslet, abychom si zahráli, zasoutěžili, abych ve vás, i v náhodných nahlížejících, probudíla chuť tvořit a i se podělit s výsledky svého tvoření.
Užijte si krásné oslavy posledního dne v roce a nebojte, nový rok s číslem 13 na konci nese spoustu dobré energie a my ji přece umíme využít k radosti své i těch, které máme rádi.
Přeji vám barevný rok plný veselého tvoření a setkávání :-).

Poslední projektové stránky

30. prosince 2012 v 18:50 STRÁNKY
Samozřejmě, že jsem vánoční deníček dodělala, ale v časové tísni už jen jednoduše. Nebyl čas na to sedět v pracovně u tvoření, když jsem měla kolem sebe svoje milé lidi, se kterými jsem chtěla trávit všechny chvíle...na tvoření zbyde, až zase všichni odjedou, skončí dny sváteční a nastanou zase ty všední. Přesto jsem se vybičovala a dodělala ( v podstatě včera - mladí již v Praze, a film Králova řeč už jsem viděla...a tak jsem vyspinkaná mohla do dvou lepit ) poslední letošní tři stránky. Dvě do Projektu 2012. To byla prostě prestiž, to jsem chtěla dodělat. Projekt jsem chtěla dokončit celý a dokončila. Nešlo mi o žádné body, několik stránek jsem dělala po termínu, takže za méně bodů, ale šlo mi o to prostě udělat alespoň to nejzákladnější, splnit podmínky. Takže...jsem na sebe pyšná, že Projekt 2012 jsem dokončila :-)) A třetí stránkou byla Challenge. Vybičovala jsem se jen kvůli Fidule, psala na fóru, že má jen dvě stránky, což mi přišlo fakt smutné. Takže doufám, že dnes ve 20 hodin se v Galerii na scrapbook.cz jich přece jen obejví víc než tři...




To byla zase spouta dojemných vzpomínek...To jsou prostě Vánoce :-)

Děkuji, že i ve vánočním čase si najdete chvíli na návštěvu...


PŘÁNÍČKO

23. prosince 2012 v 15:51 VÁNOCE
Vám všem, kteří chodíte na návštěvu pravidelně, i vám, kteří se zastavíte jen občas, i vám, kteří jste šli jen okolo a nakoukli...všem vám přeji Vánoce tak krásné, jaké jen si je uděláte.
Těm, kteří sní, aby se jim splnily sny, těm , kteří věří, aby Ježíšek přišel a přinesl vytoužené dárky, těm, kteří mají přání , aby se jim vyplnila, těm, kteří mají cíle, aby cílů došli...prostě abyste se měli o vánočním čase krásně a cítili štěstí
a radost v srdci :-*


Už se jen jednou vyspíme...

23. prosince 2012 v 11:28 VÁNOCE
Sobota nebyla tak romantická, takže žádnou lyriku tentokrát nečekejte. Dopoledne jsme museli udělat poslední nezbytný nákup, přece jen jsou potřeba na vaření suroviny, které musí být čerstvé a pak, na leccos jsem taky zapomněla...:-(
Byl to celkem horor. Narvané nákupní centrum lidmi, kteří v očích děs, aby všechno stihli, šlapadli druhým lidem na nohy, vráželi do nich nákupními vozíky, rvali si zpod rukou větší pomeranče a vypečenější veky....Fuj. Ještě vystát tu frontu u kasy a ven.
Navíc začíná pršet.
Odpoledne jsem sama doma a tak si ještě scrapbookuju :-), jinak bych asi měla výčitku, že všichni jsou ve shonu, spěchu a kvaltu a já si klidně něco lepím ;-)
A večer, po Vánoční koledě ( animovaný film, docela hustý , ale poučný...) jsem se naložila do vany, manžel mi donesl skleničku, krmil mě šunkou a já měla fakt relax :-))





Děkuji za vaši návštěvu, že si ještě nacházíte čas se mnou pobýt :-) a přeji pěknou poslední adventní neděli, v klidu, třeba s přáteli, u svařáčku...i když prší a je hnusně nevlídno...a nebo právě proto :-))

Hurá, konec světa se nekonal a Vánoce budou!

22. prosince 2012 v 16:22 VÁNOCE
Ve čtvrtek jsem měla ještě hlídací den. Odpoledne jsem odvedla dítě na autobus domů a šla do kavárny Jednorožec na tradiční předvánoční čtení. Tentokrát Jakub Doubrava četl z knížky Ivy Procházkové Myši patří do nebe. Vloni mě čtení ( Jak jsem se ztratil ) přímo nadchlo. Miluju čtení nahlas a přiznám se, občas si sama pro sebe nahlas čtu. Jsem totiž statečná, bezostyšná a sebevědomá jenom sama před sebou, jak by mělo dojít na obecenstvo, skutek utek. Ještě před tím, než Jakub začal číst myší příběh, přečetl nám na přání pár šumavských říkadel z nové knížky Ondřeje Fibicha Šumavské pohádky a říkadla. Už to, že jsem se přihlásila a chtěla přečíst říkadlo začínající písmenem H byl zázrak :-O, ale já jsem si v duchu říkala, že bych požádala i o to, sama to říkadlo přečíst. Nepožádala :-( .
Myší příběh byl nádherný. A tím i celý večer, ačkoliv jsem si mezi párečky a rodinami s dětmi připadala jako pěst na oku. Noc jsem si zahnala prací a šla jsem spát ve tři.


Vstávala v sedm, neb mě čekala tvořivá dílnička ve škole. Kamarádka mě poprosila o pomoc. Poslední den školy se děti už neučí, ale učitelky s nimi dělají všelijaká tvoření. Prý jsem odborník ;-) a tak jsem od rána byla ve škole a hrála si na paní učitelku ( vás jsem tady, paní učitelko, ještě neviděl! ) .
Měla jsem strach. Ještě ráno jsem zvažovala, že se omluvím a vymluvím třeba na ztrátu řeči nebo tak něco. Nakonec jsem šla, nechat kamarádku ve "štychu" zase není to, co by mě těšilo.

Děti byly fantastické. Měla jsem tři skupiny ve věku šestá až devátá třída. Od snaživých holčiček po přezíravé slečny až po kluky, kteří byli o hlavu větší než já a já si říkala: no tě pic, tihle se tak budou akorát pošklebovat nějakému věnečku z papíru…A jak to dopadlo? Co myslíte, kdo byl nejlepší? KLUCI! Ti mutující habáni byli nejšikovnější, nejbystřejší a nejrychlejší. Zatímco holčiny sotva poskládaly jednotlivé proužky, kluci už měli slepený věneček a zdobili vločkami a než holky udělaly ozdobu jednu, kluci měli dvě. A krásné. Škoda, že jsem neměla foťák. Byli iniciativní, akční a dovedli vymyslet i jiné varianty, než jsem jim předložila. Snažila jsem se samozřejmě komunikovat a i na tomhle poli kluci vedli. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, kluci mi pomáhali razítkovat samolepky, bavili jsme se o Vánocích, o televizi, o škole, o sportu.
Odcházela jsem v poledne naprosto nadšená a vím, že příští rok, i když zadarmo (dostala jsem od kamarádky kytku ) jdu do toho zase. Ten zážitek za to stojí!
Odvedla jsem vnoučka ze školy na bus a spěchala na schůzku s kamarádkou, maminkou bývalé přítelkyně mého syna. Skamarádily jsme se až když se naše děti rozešly a teď si pořád pofňukáváme, jaká je to škoda ;-)…Nojo, to je život. Setkání bylo milé a moc se mi líbilo.

Odcházela jsem domů za tmy, venku poletoval sníh, ulice byly jako pocukrované a já propadla iluzi, že letos ty Vánoce budou romanticky bílé. V mihotajícím žlutém světle luceren jsem očekávala, že najednou uvidím malou holčičku prodávající zápalky, nebo na nebi letící sáně se zlou sněhovou královnou..., jako bych slyšela hlasy Gerdy a Káje a zvuk rolniček…Usmívala jsem se jako malý blázen. A pod mými kroky hned tál sníh…Ach, vánoční čas je tak krásný…


Děkuji, že jste si ještě našli čas...:-)

První dárky naděleny

20. prosince 2012 v 22:47 VÁNOCE
Jak už jsem psala, v úterý jsem měla každoroční vánoční "besídku"s mými nejlepšími přítelkyněmi. Byla slavnostní, v naší nejlepší restauraci, s bílými ubrusy, přípitkem, večeří...Skoro jsme se bály ;-) nakonec vybalit naše tašky s dárečky a udělat nadílení. Ale jsme už velké holky , konzumujeme , platíme, tak proč bychom se měly ostýchat chechtat se nad dárky, juchat, áchat, fotit se...a tak bontón nebontón, měly jsme veselo :-)) A scrapdárky měly velký ohlas :-O.






Obrázky jsou na plátně, které už bylo nataženo v rámečku. Zapomněla jsem rámečky změřit, ale byly asi tak 20 x 20 cm. Koupila jsem je už někdy v létě v Lidlu s tím, že se někdy budou hodit. Hodily :-).
Na plátno se lepí úplně stejně jako na papír. Já jsem v tomhle případě nepožívala svoji oblíbenou oboustranku, ale lepidlo BIC White Glue, které drží jako čert. Použila jsem, co jsem měla po ruce - zbytky papírů, výseky z BS ( z akce v Žatci a od Screbly - opět děkuji ), kytičky, korálky a písmenka od Kety. Jen při razítkování jsem si plátno zespodu musela trochu vypodložit. Fotky jsou z naší letní akce "Babičky s vnoučaty" ;-). Bohužel počasí nám nepřálo, tak moc fotek nemáme a drtivá většina je jich z baráku a samozřejmě s jídlem :-). Jinak to byla parádní akce a nevím, kdo si užíval víc, jestli my nebo prcci. Rozhodně ji musíme zase v létě zopakovat, dokud ta mrňata s námi ještě chtějí trávit čas.

Děkuji vám za nahlédnutí...a přeji vám krásný a nerušený pátek 21.12. , kdy zbývají už jen tři dny do Vánoc! ;-)

Středa - pět dní do Vánoc

20. prosince 2012 v 9:17 VÁNOCE
Nebudeme si přece odpočítávat do konce světa. Ani mě nenapadá, že by něco takového mohlo přijít, jen když na mě vylézají na internetu pochmurné "reklamy" a zprávy o tom, jak a kde se jedině zachránit :-) Hm, co se má stát stane se, ale nemyslím, že to bude zítra :-D
Zatím se další den hlídáme s Matýskem. Je takový napůl nemocný, nechutná mu, je povadlý, polehává, i když už naštěstí bez teploty. Nevadí mi být doma, zabavíme se a ještě udělám kus práce.


Středeční "zápis" jsem dělala večer u TV a trval mi celý film ( Sex, lži a video - viděla jsem ho před spoustou let a včera to byla spíš nostalgie, než že by se mi tak líbil... ) a jestli si myslíte, že mě nebolela ruka, tak bolela :-D.

PS. Dášenky, všechno nejlepší k svátku!

Děkuji za návštěvu :-)

Úterý - šest dní do Vánoc

19. prosince 2012 v 11:07 VÁNOCE
Úterek byl nabitý. Ráno muž dojel pro Matýska a přivezl ho na hlídání. Ještě v pondělí měl teplotu, takže do školy nešel. Vypadal však báječně a vůbec ne nemocně :-). Na pátek potřebuje mít do školy na besídku vánoční cukroví a tak jsme ho spolu upekli. Tedy spíš Maty pekl a já dělala jen pomocníka :-). Udělala jsem těsto, on umíchal ořechovou náplň, pak vykrajoval kolečka, já dala náplň na kolečko, on přehnul a dal na plech. Všechny upečené ořechové mušličky si vzal domů , jen pár jsme nechali dědovi na ochutnání. Mňam, moc se nám povedly.
Po obědě jsme vyráběli malé dárečky pro rodiče a pro paní učitelku do školy. Tedy - Matýsek vyráběl a já dělala jen pomocnou ruku. To by ho nebavilo, kdych tvořila já a on se jen díval. Udělali jsme docela jednoduché francouzské záložky.


Záložky jsme dali do obálek.


To je opravdu "minutový dárek" .
Vytahala jsem různá razítka a ta se smajlíky a piktogramy Máťu zaujala. Než jsem se nadála, už dělal mapu :-) Tak jsme se zabrali do tvoření, že jsme skoro nestíhali autobus.


Přiběhla jsem domů, honem poklidit, udělat ze sebe dámu a odkráčet na vánoční večírek - besídku :-)- se svými nejlepšími přítelkyněmi. Tentokrát slavnostně - přípitek, večeře, víno, káva, zákusek...dárečky :-) Radost a veselí. A i když z večírku, stejně jsem byla doma první ;-).




Děkuji vám za návštěvu :-)

Pondělí - sedm dní do Vánoc!

19. prosince 2012 v 0:21 VÁNOCE
Ještě než se rozepíšu o bahatém úterku, předcházel mu docela mírný pondělek. Ten byl ve znamení balení dárků. Nějak mi nebylo dobře, tak jsem se držela doma v teple a balila...Žádné divy se tentokrát nekonaly. Žádné umění, žádné novoty, žádné scrapbookové divotvornosti. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla udělat letos retro stromeček ( už jsem si byla půjčit ozdoby od rodičů - ještě ty z mého dětství ) , zabalila jsem klasicky. Červeno - zeleně a s velkými mašlemi. A dětem bleděmodře se sněhuláky. Ani jsem netušila, jak moc hodně si u nás Ježíšek připravil dárků , tvalo mi to balení pěkně dlouho :-).


Děkuji za návštěvu :-)

Ne konec světa, ale konec roku se blíží!

18. prosince 2012 v 9:20 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Za týden, v tuhle dobu už bude po všem. Dárky vybalené, rozložené pod stromečkem na "výstavě" ( to jsme dělali jako děti ;-) ) a dojídat se bude kapr od štědrovečerní večeře a zbylý salát ( mami, hlavně ho udělej hodně ) . Opadne nervozita, v televizi pohádka, nohy na stole...prostě klid, první svátek vánoční.
Ale to až za týden.
A za 14 dní bude Nový rok. Významný den - prvního ledna. Den, kdy se začíná. Kdy vše, co se nestačilo, pokazilo, nedokončilo... se může napravit, znova začít. Začínají se plnit všechna předsevzetí. Prvního ledna ještě ano :-).
Na to, aby se mohlo začít je třeba mít diář. Nový, čistý, a do něj vložit všechna očekávání.
Diářů a notesů je ke koupi všude dost. V každém papírnictví, skoro v každém knihkupectví. Měla jsem období Moleskinů i klasických diářů, zápisníků s barevnými deskami, s magnetickou chlopní, nebo mi stačil i ten obyčejný, co mi přinesl muž z práce. Vloni poprvé jsem si diář vyrobila. A chybami se člověk učí. Koupila jsem si kalendárium ( náhradní do jiného diáře ) , ale bylo na šířku, takže nepraktické. Musela jsem předělat dírky na svázání. Vkládala jsem do diáře ještě spoustu volných listů, které jsem nevyužila. Diář byl tlustý, na velkých kroužcích, otevíral se, prostě neskladný a nepraktický na to, abych ho měla stále s sebou, stále při ruce.
Letos jsem na to šla jinak. Za výlohou jsem viděla časopis Žena a život s dárkem - diářem. Koupila jsem. Sám o sobě byl diář docela hezký, ale mně se hlavně líbila velikost a to, že kalendárium jsem tím pádem měla vyřešené.
Celý diář jsem opatrně rozebrala, vyndala nepotřebné listy - obrázky a dala svoje. Každý měsíc jsem si předělila volnou stránkou. Použila jsem takové romantické papíry, ani nevím, kde jsem k nim přišla. Jsou roztomilé. S kytičkami a skřítky.
Tyhle předělové stránky jsou z rubové, bílé strany místem na nalepení fotky, obrázku, vstupenky, textu písničky, prostě na něco, co nebudu mít v deníku. Deník, to je zase jiná kapitola :-)
Navíc jsem vložila stránku na důležitá telefonní čísla a udělala kapsičku na vizitky. Víc nic po zkušenostech s diáři nepotřebuju.
Vrchní desky jsem si polepila po svém, prostě takový vintage styl. Celý notes jsem pak zase svázala do kroužkové vazby ( Zutterem ), jen jsem použila kroužky o kousek větší. Žádné velké zdobení, žádné mašličky a cingrlátka, nic, co by vadilo při nošení notesu v tašce, co by se zachytávalo do zipu a tak podobně. Takhle si můžu načančat deník, který mám jen doma, ale netahám ho všude s sebou po taškách a batozích.
Tak - na příchod nového roku jsem připravena :-) a konce světa se ani trochu neobávám .











Diář má to podstatné - gumičku, která slouží k tomu, aby se notes neotevíral a záložku!

Děkuji vám za nahlédnutí :-)

Týden do Vánoc!

17. prosince 2012 v 14:09 VÁNOCE
Víkend, třetí adventní, utekl zase jako voda. Pátek, to už je taková malá neděle :-) a my jsme si ji udělali s chlapečkem hezkou. Po škole cukrárna, pak procházka zimním parkem, nákup dárečku pro brášku, rozsvícený stromek na náměstí...a na autobus. Loučila jsem se a děkovala vnoučkovi za čas, který mi dal a neudržela jsem se: Mám tě moc ráda, řekla jsem mu při objetí. Já tebe taky, babi, odpověděl. To je to nejkrásnější, co jsem mohla slyšet a cítit :-)


V sobotu ráno jsme se probudili do ledového království. Ale v plánu byla cesta do Regensburgu na vánoční trhy a ještě nějaký nezbytný ježíškovský nákup. Obávala jsem se, že muž to skrečuje, ale věděl, že bych byla zklamaná a tak jsme, s největší opatrností, jeli. Cestou delší, ale bezpečnější. Celou cestu lilo :-(. Naštěstí se vyčasilo a tak jsme si trhy a naši oblíbenou půmetrovou klobásu, svařák, palačinku, ovoce v čokoládě...užili se vší parádou. Nasáli jsme konečně tu správnou vánoční atmosféru a teď už mnůžou začít :-)


V neděli to byla trochu sprcha. Uvařili jsme si k obědu pravé italské rizoto ( poprvé a bylo skvělé! ) a pak jsme se vypravili na náš malý vánoční tržík. Malý...úplně prťavý...pár stánků a dva s klobásou a upatlaným hrncem se svařákem . Svařák byl a taky vošouch a pak v dešti úprk domů. A večer u televize slzy u filmu Seznamte se, Joe Black , ten můžu vidět stále a pokaždé ráda.





Děkuji za nahlédnutí :-) ...a už se dočkáme, do Vánoc už je jen týden!



Sněhuláci, ti se mají, nekašlou a nekýchají

14. prosince 2012 v 9:36 VÁNOCE
Čtvrtek třináctého má svátek Lucie a ta noci upije, ale dnu nepřidá. Do Vánoc máme ještě ( nebo už jen ? ) 11 dní. Bohužel, předpověď je taková, že budou na blátě, proto si musíme užít sněhu dokud to jde. Odpoledne jsou všechny děti na kopcích a s jásotem sjíždějí na saních, lopatách a pekáčích ( a nebo na břiše ) každou i malinkou stráňku. Matýska jsem vyzvedávala z družiny mokrého až na spodní tričko. Jiné děti z družiny stavěly sněhuláka, ale ne žádného prcka, horní kouli - hlavu - musela nasazovat ta nejvyšší paní vychovatelka a to ještě měla co dělat. Stála jsem za plotem a dívala se na tu stavební vášeň a vzpomínala, kdy jsem naposledy stavěla sněhukáka...Chtěla jsem si ho pak doma udělat alespoň z vaty ( vzpomínáte na školní výtvarku? ) , ale ouha, vata nebyla. Tak jsem musela vzít za vděk pastelkou a fixkou :-)


Na levé straně "deníčku" je pod vyklápěčkou schovaný jeden smutný příběh, protože ne každý Vánoce vnímá jako veselé a když je to dítě, je to smutné o to víc. Přemýšlím, co s tím?

Děkuji za nahlédnutí a mějte krásný a veselý den :-)

Mystická dvanáctka

13. prosince 2012 v 11:50 VÁNOCE
Tak na tohle datum jsem se těšila. Celý den jsem byla v očekávání, co bude, co se stane, co se přihodí? Nebylo a nestalo se nic jiného, než že byl normální den. Normálně hezký. V pondělí v noci nasněžilo a úterní den byl nádherný. Prostě bílá pohádka. Všechno pod hebkou sněhovou peřinou, stromy , domy...chodníky protahovaly malé traktůrky. Sekla jsem sebou cestou na poštu, ale přežila :-). Poslala jsem spouuuustu přáníček a jsem šťastná, že už dělají překvapení a radost .
( Ladovskou zimu si pouštím, ale zatím to není mokré bílé svinstvo ;-) )



Vím, že řidič ten těžký chleba má, ale děti a já máme z bílé nadílky radost :-). Stále trvá. I ve středu 12.12.12. jsem šla ráno ke kadeřnici sněhem. Padal. Mám staronový účes, přesto mi byl pochválen :-).
V USA je 12. prosinec slaven jako Den pro hvězdu - tedy vánoční hvězdu, květinu. Chtěla jsem si koupit ještě jednu, ale neb nesnáší zimu a venku byl mráz, nekoupila.
Dolepila jsem dárky pro moje nejmilejší přítelkyně, které z pochopitelných důvodů zde nemůžu teď ještě prezentovat. ( ahoj Heleno :-) ) . Slepila jsem linecké za zvuků koled. Na našem náměstí konal se pokus o rekord v počtu zpěváčků vánočních koled, tak jsem se byla, i se svým skřehotavým, nastydlým hlasem zúčastnit. Bylo to hezké a dojemné, zvláště všechny ty nadšené děti. Odtud jsem se přesunula do kavárny na besedu s horolezcem Honzou Trávníčkem ( protože Radek Jaroš je po operaci zmrzlých prstů na nohou ) o zdolání Annapurny letos v květnu. Kavárna narvaná ( cestovatelské besedy prostě táhnou ) , vyprávění vtipné, video úžasné...moc se mi to líbilo.


Domů jsem šla v osm , na náměstí zářil rozsvícený stromek, v oknech se mihotala vánoční světýlka, pod nohama křupal sníh...Je snad nějaká lepší pohoda dvanáctý den před Vánoci, 12.12. roku 2012? Takže vlastně to byl zázračný den...






Večer při lepení mě napadlo, jestli bych dala dohromady 12 věcí, radostí, zážitků, prostě něčeho, co ten den bylo pěkné...a dala.

Děkuji za nahlédnutí a přeji krásný den, ať bílý nebo jinak barevný :-) A VŠEM LUCINKÁM VŠECHNO NEJLEPŠÍ K SVÁTKU!

Třináct dní do vánoc!

11. prosince 2012 v 23:51 VÁNOCE
Čas letí jako spřežení, jak se zpívá v nějaké písničce. Já jsem přehrála už několikrát dokola všechny koledy co doma máme a dokonce mám i půlku chystaného cukroví upečeno ( no borcům typu Isobelka se nevyrovnám, ale vzhledem k tomu, že to u nás doma nikdo moc nejí, jsem se překonala! ;-) ) V podstatě i dárky už jsou na hromadě, jen je zabalit. Zbývají mi ještě dva dodělat a bude hotovo. Příští týden už to bude úplně klídek , už se budu jen ladit a těšit :-))


Páteční večer byl laděný španělsky, a bylo pěkné teplo :-). Ohnivé víno, chutné šunky, vášnivé tance...a dokonce i tradiční Silvestr proběhl, s pojídáním dvanácti rozinek pro štěstí. Byla i tombola a my vyhráli pravý španělský "turecký" med :-D


V sobotu jsme vstávali do velmi mrazivého dne a jeli do Prahy. Prošli jsme si trhem na Staromáku a pozvali pak synka na obědovečeři :-) do Haňulí mi doporučené italské restaurace Alforno a byl to ve všech směrech zážitek. Už dlouho jsem nezažila tak příjemnou obsluhu, milou, vstřícnou, usměvavou, upovídanou :-), prostě báječnou. O jídle ani nemluvě.
A večer jsem dostala první vánoční dárek, ale neb se konal před Vánoci, pod stromečkem bych z lístků asi takovou radost neměla ;-) . Muzikál byl bezvadný, Ivana Chýlková je hvězda!


Druhou adventní neděli jsem strávila v muzeu předváděním výroby přáníček a děti i dospělí si je mohli s mojí pomocí sami vyrobit. Jak to dopadlo? Hmmm, špatně. Lidi prošli kolem a řekli, jé, to jsou krásná přáníčka...a byli pryč. Vyrábět se jim nechtělo se slovy, že nemají čas...a nebo že stejně přáníčka neposílají :-(. Takže podobně vypadá i prodej :-( V muzeu bylo za celý den asi šedesát lidí, vesměs starších, kteří přišli na výstavu betlémů, jejíž součástí je i malý vánoční trh a každou neděli nějaké ukázky - teď právě ta přáníčka , ozdobné skládání ubrousků, paličkování a výroba panenek ze šustí. Přáníčko si se mnou vyrobila jedna holčička a to bylo vše. Jediné pozitivum: seznámila jsem se s novou scrapařskou dušičkou Ivonou, která byla už v Liberci, ale tam jsem zase nebyla já. Negativum - krom výše popsaných: byla tam dost zima, takže jsem nastydla a teď tu smrkám a frkám :-(
Zážitek z večera byl film Městečko Pleasantville, který mě zaujal černo-bílou barevností, ale i tématem . Po dlouhé době jsem seděla u televize :-O


V neděli jsem si zadělala těsta a v pondělí večer se pustila do pečení. Už se necítím trapně, že nemám upečeno nic, už mám alespoň něco :-) . Začíná padat sníh. Pouštím si koledy a odpadám v půl druhé s bolavými zády rovnou do postele . V úterý ráno se probouzím do bílé pohádky...

Děkuji za vaši návštěvu :-)


Vánoční FAMILY

9. prosince 2012 v 19:13 VÁNOCE
Vloni na jaře, při mé první návštěvě obchodu Nanu Nana jsem si tam koupila rám na rodinné fotky ve stylu shadow box. To bylo ještě před kurzem v Liberci. Shadow boxy obvykle bývají rámečky na prostorové ztvárnění , fotky a obrázky se zdobí plasticky, do rámečků se vkládají nějaké malé objekty, lahvičky, žárovičky, kamínky, vyrobené vrstvené ozdůbky, kytičky a tak podobně. Můj rámeček a to mi při nákupu nedošlo, je rámeček se sklem.
Ležel doma celou tu dobu, i když jsem věděla, že rodinné fotky si do něj dát chci. A to jsem taky udělala, ale až po půl roce od úmyslu. A nebude to rámeček pro mě ( mezitím jsem si pro sebe udělala dva shadow boxy ) , ale pro rodiče k Vánocům. Ačkoliv je to s rizikem, že nepověsí-li jim někdo z nás rámeček hned na Štědrý večer na zeď, skončí na skříni ( nebo za skříní či ve skříni ) , jako jiné dárky :-(. Ale o tom jsem při tvoření nepřemýšlela a dělala jsem tak nejlépe, jako bych si rámeček dělala sama pro sebe.
Sklo jsem nakonec považovala za výhodné, kvůli prachu.

Rámeček má velikost 72 x 36 centimetrů. Je celý plastový a kvalita…no nic moc. Dokonce jsem objevila i prasklinu. Ale vzhledem k tomu, že jsem celý rámeček polepila papírem, nejen, že jsem prasklinu zamaskovala, ale celý ho tak i zpevnila.


Do jednotlivých okének jsem dala fotky naší rodiny - moje a bratra, vnoučat a pravnoučat. Zdobila jsem jen na plocho a to jednoduchým způsobem, samolepkou, proužky papíru, vlaječkami, kytičkou, výřezem z BS ( děkuji, Markétko :-) ) . V pátek jsem začala a v pátek skončila. Spotřeba materiálu minimální, akorát na polep jsem rozřezala dvě čtvrtky.

Uprostřed rámu je nápis FAMILY , který by mně, fanouškovi Adams family nijak neurážel a ještě bych z toho udělala přednost ;-). Ale pro rodiče... Přemýšlela jsem o tom, že celý nápis něčím zakryju a přelepím , ale pak jsem ho nechala jak je a tvoří jen podklad, který skoro není čitelný. Na něm visí cedulka RODINA, tak jak se patří . A srdíčko na ozdobu …



Teď už jen zabalit a věřit, že dárek bude přece jen milým překvapením…

Děkuji za vaši návštěvu a přeji hezký druhý adventní večer :-)



Ježíšek existuje!

7. prosince 2012 v 11:16 VÁNOCE
Pořád klid. U nás je mírně nasněženo a prozářeno slunce, nádherný mrazivý den.

Včera mě při třídění receptů zaujal recept na Tarte Tatin, francouzský obrácený jablečný koláč, tak jsem ho zkusila Poprvé a rozhodně ne naposledy, měl obrovský úspěch. U manžela :-). Navíc jsem mu upekla i kus masa, prostě jsem byla za dokonalou, téměř "stepfordskou paničku " :-D.
Recept na koláč, jak jsem ho dělala já je tady. ( použila jsem na karamel hnědý cukr, proto je tak tmavý, z cukru bílého bude normálně světlý )


Včera jsem taky byla okouknout, co nám Marek Vašut doporučuje za vína v Lidlu a koupila čtyři , domů svezl mě synek, mohla jsem si dovolit naplnit tašku. Dětem jsem koupila svítící papírové vánoční hvězdy ( Kik ) do oken a sobě triko domácí :-) - veselé a hravé- s myšákem ;-).
A začala jsem lepit velký vánoční dárek rodičům.

Odpoledne zavonil pošťák s modrýma očima a přinesl velkou krabici...chudák, skoro ji nemohl odnést. Řeknu vám novinu: Ježíšek existuje! Krabice byla plná mašlí a stužek . Nejsou jen pro mě. Vezmu je na nedělní přáníčkové tvoření do muzea a taky se podělím s vámi.
Napiště mi adresu, pošlu stuhy! Bude to ještě v rámci malého předvánočního nadílení . Tak se nestyďte, pošleme s Ježíškem rády.
A nebojte, už jsem poděkovala, já toho Ježíška totiž tak trochu znám :-))


A samozřejmě, než jdu spát ( ve dvě, v půl třetí, ve tři ...), ještě si nakreslím, napíšu a nalepím denní záznam. Od sobotního setkání s Iriskou jsem zjistila, že čím míň spím, tím víc mám energie. Asi mě nakazila ;-).




Napsala jsem dopis Ježíškovi. Asi pozdě, vím, ale třeba za rok?...


Do Vánoc zbývá 17 dní. Ale jak říká kamarádka Tomda, žádné vysoké cíle. Vánoce budou i tak :-)).

Děkuji za vaši milou návštěvu a těším se, že přijdete zase :-)

Jak darovat peníze

6. prosince 2012 v 9:43 VÁNOCE
Můj muž má zaměstnání, které nemá pevnou pracovní dobu a tak se obvykle vracívá domů až pozdě večer, často až v noci. Jako správná manželka na něj čekám - s večeří a nevypovídaná ;-). Někdy si to čekání zkracuji "surfováním" po internetu . Podívám se na blogy kamarádek a jejich kamarádek, kouknu na inspirace na Pinterest, na mých oblíbených zahraničních webech a někdy prolustruju i youtube.

Protože Ježíšek v dnešní době musí být muž praktický, dává ( k mojí neradosti, ale chápu tu praktičnost ) krom malé pozornosti ( prostě bez dárečku to nejsou Vánoce ) to hlavní - peníze.
Vždycky jsem pracně vyráběla hezké balení, peněženky, krabičky, obálky…ale protože jsem na vlastní oči viděla, co se s takovým pracně vyráběným obalem stane ( šup s ním do koše ) , rozhodla jsem se šetřit svoje síly a čas ( a i materiál ) a vyrobit něco méně okázalého a méně náročného.
Youtube je pochopitelně bezedná studnice inspirací a našla jsem jich několik a večer hned vyrobila zkušebně pár prototypů. Třeba by se náměty mohly hodit i vám…

První je jednoduchá "obálka" složená z jednoho kusu papíru. Z videa se dá postup snadno vykoukat, trochu mě potrápil závěr, ale nakonec i to vyšlo. Nedostatky ve skládání se dají vždy zamaskovat, třeba stuhou na zavázání. A stejně si toho nikdo v euforii z finančního obnosu uvnitř nevšimne. A v koši už je to pak jedno ;-).
Lepší je čtvrtka oboustranná, aby vynikl efekt "větrníku" a radši menší gramáže, lépe se skládá.


video:



Další obálky nejsou obálkami v pravém slova smyslu, ale jakési krabičky. V tomhle případě je lepší použít jen papír, ne čtvrtku, neb dojde k několikanásobným překladům a to pak jde těžko a ani to nevypadá hezky. Celý návod je zde a je dost jednoduchý ( když zvládnu návody já, tak už každý ;-) ) .


A moje "prototypy "


Hotové za chvilku a z jednoho papíru.

Děkuji za váš čas :-)

Velká gratulace!

6. prosince 2012 v 1:25 VÁNOCE
Je hodina po půlnoci, čtvrtek 6.prosince a svátek má Mikuláš. Za okny dozněly zvonky a zvonečky libých andělů a čertovského blebleblebleble...Naštěstí si mně čerti vůbec nevšímali. Čokoládu jsem dostala preventivně už v úterý, kdyby mě prý chtěli odnést, abych si tu mlsotu užila . Neodnesli. Jsem tady a mám spoustu práce. Do Vánoc zbývá už jen 18 dní.
Abychom si ty dny udělaly ( my holky, ženy a dívky, neb kluci s námi asi nepečou :-) ) hezké a příjemné, protože Advent je o těšení a dělání si příjemností, slíbila jsem vám radost, výhru za vaši snahu a přítomnost. Za to, že jste se mi ozvaly, že jste napsaly pár slov, že jste dokonce vymýšlely nová a hezká vánoční přání a já věřím, že je mnohé z nás do svých přáníček využijí. Jsem tady a otevírám šampaňské, tleskám a gratuluji: TRAMTARADÁ!
Ze šestadvaceti z vás byly vylosovány tři, tři které mají štěstí ve hře ( a doufám, že i v lásce ), tři , které teď místo pečení zasednou ke scrapbooku, neb dostanou poštou skvělé francouzské knížky plné návodů a inspirací.
Jste napnuté?


Hned ráno zadávám poštovním holubům úkoly-

- jeden poletí směr Strakonice...k Fidule
- druhý poletí směr České Velenice k Maru
a třetí směrem na sever - k Iloncek2.

A je to:-)

Děkuji, že jste tu :-)

Tři týdny do Vánoc...

4. prosince 2012 v 12:22 VÁNOCE
Je třeba napsat vánoční nákupní seznam a začít pomalu a s klidem shánčit :-). Já si připravuju i jídelníček, co jde, udělám dopředu a návštěvy mě nazaskočí. Jen výrobu adventního věnce jsem letos nějak prošvihla , takže jsem ho udělala v klidu až v pondělí. Ale hned dva, jeden kuchyňský a druhý obývákový. Dnes pro změnu venku prší, takže vánoční atmosféru si dělám jen voňavým voskem do aromalampy od Isobelky a musím jí dát za pravdu, fakt krásně voní.




Ale maličkosti stíhám vyrábět, abych byly připravena, kdybych chtěla dát někomu jen tak něco malého pro radost. Tyhle notýsky z Tesca jsou hezké i v té zebří podobě, ale to by nebylo moc kreativní, takže jsem jim převlékla kabátek. Líbí se mi, že je u nich hned propiska, což je pro zápisky nezbytnost ;-)



Děkuji vám za návštěvu :-)

Advent nastal ...do Vánoc je 21.dní

3. prosince 2012 v 9:54 VÁNOCE
U nás už zase sněháňkuje. Za okny jen tak lehce a tiše poletují sněhové vločky, jako by chtěly naznačit, že takhle to má být. Klid a mír, jemně a tiše…Advent nastal. Za chvíli si půjdu pro vyvolané fotky a těším se na pocukrované město, na svítící stromek, nazdobené výlohy a usměvavé lidi ;-). Ne? Tak já začnu první .

Dnes dodávám zápisky z minulých dní, ty byly, pravda trochu rychlejší, ale veselé :-)

Na pečení se zatím pořád jen připravuju...

začíná sněžit...

Hlídací dny jsou vždycky veselé a rychlé... pohádky, lego, auta, vaření, písničky, procházka pro Máťu do školy, spinkání, tvoření, svačení...a dneska navíc i slavení ... a úprk na autobus :-)


To byla báječná sobota, vyšla přesně tak, jak jsem si přála. V podstatě můj první vánoční dárek :-) ( i dárky )

Klid...krásná, pohodová neděle.
Do vánoc jsou přesně tři týdny :-)

Děkuji vám za nahlédnutí a těšení se se mnou :-)
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA