Leden 2013

Čtyři dohody - challenge č. 1

31. ledna 2013 v 17:56 STRÁNKY
První letošní challenge vyhlašovala vítězka té minulé, tedy Katie. Zadání bylo ve smyslu, co se vám vloni podařilo, nebo jaké máte předsevzetí a plány...s podtitulem, že to nemusí být zrovna loňský největší zážitek, ale prostě životní.
Už to téma mi nepřipadalo jako na stránku do alba, pokud by to tedy nebyla stránka svatební či o narození dítěte. Ani jedno nebylo mým loňským zážitkem... že jsem porodila tři děti beru samozřejmě jako životní mezníky a největší zážitky, ale tak logicky, jako že mým největším NEJ je moje rodina.

Protože jsem ve svém věku dospěla do fáze, kdy vlastně skoro každý den je zážitkem a kdy už nedělím věci na velké a malé, v podstatě jsem nevěděla, jak s tímto tématem naložit.
Roky se zabývám životním stylem, zdravím, vztahy...a tak čtu vše, co se těchto témat týká. Mám spousty knížek. Stále se učím.
Čtyři dohody jsem si přečetla na doporučení. Několikrát. Ale nikdy ve mně nezanechala kniha takovou stopu, jako když jsem si poslechla Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška na Youtube.


Letos v létě jsem plna nadšení před kamarádkou promluvila o tom, jak je poslouchám stále dokola a ta mi sdělila, že za pár týdnů bude Dušek se Čtyřmi dohodami vystupovat kousek od nás, u Nepomuku. Lístky byly vyprodány, ale jely jsme prostě zkusmo, buď to vyjde, nebo ne. Vyšlo, což jsem tušila :-). Seděly jsme v první řadě! a já hltala každé slovo, každý pohyb, každý úsměv, mimiku...a už jsem neseděla na dřevěné lavici ve stanu na louce za Nepomukem , ale vznášela se na bílém obláčku a slova a věty vnímala jako kouzelný nápoj. Říká se, že nic není jen tak, že věci nejsou jakými se zdají a vše je tak jak má být. Dostáváme co potřebujeme. A kolik uneseme. Tak tohle jsem potřebovala, v tuhle chvíli, teď, tenhle rok, měsíc a den. Bylo těsně před dvanáctou.

Čtyři dohody poslouchám stále a jsou mojí mantrou a z Duškových úst jsou jasné a pochopitelné. Můj život se mění, já se měním....a je to veliká úleva...

Tak tohle je můj zážitek, moje cesta. Takže žádná stránka do alba, ale stránka, která mi bude viset stále na očích ( ono se lehce zklouzává do starých vyjetých kolejí, člověk je tvor zapomnětlivý ) a já budu stále v obraze. Proto jsem si udělala stránku s "výcucem" svých čtyř dohod, optimistickou, šťastnou a pozitivní. To nebyla stránka do "soutěže" , ale jen a jen pro mne.


Děkuji vám, že jste tu byli a přeji jen samé krásné chvíle :-)

Sto tisíc!

30. ledna 2013 v 0:05 PELE-MELE
Občas se podívám na počitadlo návštěv na stránce a dneska - co nevidím?

TOPlist

Návštěvy překročily sto tisíc! Není to úžasné? Je!!! A jste to vy, kteří chodíte na návštěvy, tiše a nepozorovaně , i vy, které ;-) se hlásíte, povídáte si se mnou a diskutujete. Jsem ráda za svůj svět scrapbooku a svět blogu. Už se to vše tak nějak stalo mým denním chlebem, ale naštěstí ne závislostí:-), na to jsem už velká a rozumná :-)

Ne, že by to něco znamenalo a na tom záleželo ( snad to znamená jen to, že sem chodíte rádi ( y )? V to doufám :-)
Přesto si tady sama pro sebe malinko slavím :-) a velmi ráda bych předala dárek i vám...

Takže mi napište, chcete-li, dejte o sobě vědět a já mám pro vás tři nástěnné kalendáře ...no je teprve leden ;-) , to se ještě užijou :-) Jsou krásné, od klatovského fotografa Martina Milforta , který je dvorním fotografem Šumavy. Velké jsou asi 50 x 30 cm. Mám tři a čekají na vás. Do konce týdne :-)



Mám pro vás ještě jeden kalendář, takže je možnost výběru :-)


A ke každému kalendáři ještě přidám něco :-))

Děkuji vám za váš čas, za vaše návštěvy, za vaše podívání a snad i povídání... Jsem tu s vámi ráda:-)

Sami v Ambialet

29. ledna 2013 v 11:26 STRÁNKY
Počasí nám stále přálo, bylo příjemně, teplo a slunečno. Příroda už se barvila do teplých barev podzimu a to mám ráda. Tenhle čas je i na focení lepší než ten letní s ostrým sluncem.
Jak už jsem mnohokrát řekla, hlavně oceňuji, že jsme všude skoro sami, žádné davy turistů se nekonají.



O tomhle úžasném a zvláštním místě si můžete přečíst tady .

Děkuji vám za nahlédnutí :-)

Víkendové tvoření

28. ledna 2013 v 13:37 STRÁNKY
Víkendy jsou u nás v letním období hektické, protože golfové a v zimním čase se zase snažím prosadit více kulturních akcí. Včera jsme byli v Praze v divadle a byl to úžasný kulturní zážitek. ( Divadlo Na jezerce - Manželské vraždění - Jaroslav Dušek a Nataša Burger ). Před tím jsme si naplnili bříška v restauraci Magická zahrada, i to byl zážitek :-).
Takže o víkendu nepracuju...i když...Vrátili jsme se před půlnocí a než skončil golf v televizi, měla jsem dvě stránky :-)


Městečko Varen jsme navštívili cestou z výletu a na první pokus ho přejeli. Viděli jsme ze silnice jen kostel, ale městečko bylo pod ním. U řeky byly krásné staré domy, obecní prádelna a na řece starý mlýn přeměněný v hotel.


O Milhars se všude píše jako o městě zdí. Staré město se vzpíná nahoru na kopec, kde je klasicky soukromý a nepřístupný zámek. Ulice byly prázdné, nikde ani živáčka, deštníky před hospodou zatažené...prostě posezónní klid.

Konečně jsem použila dlouhé razítko s filmovým pásem od Aladine, na které jsem měla dlouho zálusk, ale obávala se té délky ( 30 cm ). Isobelka ho měla už dávno, ale na každý můj dotaz jak tiskne odpovídala, že ho ještě nepoužila. Až Haňule mi dala doporučení a tak jsem do toho šla a na výstavě v Holešovicích si ho koupila. Otisk má skvělý a to, že jsem si ho já sama otiskla nedokonale mi nevadí, neb každá nedokonalost je známkou ruční práce :-), jak jsem teď někde slyšela.

Děkuji vám za návštěvu :-)

Najac ještě jednou

26. ledna 2013 v 1:27 STRÁNKY
Než odejdu spát :-) ( je půl druhé v noci a já čekám na svého muže... ) ještě sem lípnu dvě dvoustrany - z francouzských trhů a jednou z Najacu. Jak už jsem říkala, vrátili jsme se tam ještě jednou, když druhý týden přijel Luky s Terezkou. To prostě museli vidět. Dokonce jsme si i na náměstí vybrali dům, krásný, starý, s velkými okny a porostlý břečťanem. Dost velký, aby se tam všichni vešli až by za námi přijely děti, dost velký, aby mohly jezdit i návštěvy příbuzných i kamarádů...tak jsme si hezky snili :-)) Jen tu kešku jsme tady nenašli.

Francouzské trhy jsou kapitola sama pro sebe a v žádném albu z francouzské dovolené je nemůžu vynechat. Tady jsme navštívili trhů několik, ten ve Villefranche byl nádherný a hlavně autentický. Dokonce se tam prý mluví jen okcitánštinou, ale to jsme nezjistili. Na trzích jsme někdy nakupovali, někdy se jen kochali, čuchali a ochutnávali, a taky se bavili. Nemyslím jen tím divadlem, ale skutečně řečnili. Jak? No přece rukama nohama ;-), sem tam slovy, které jsem dolovala z křehké paměti a zapomnětlivé hlavy. Ale vždycky dobře, vždycky to byla zábava i poučení.

Hmmm, vzpomínat na jídlo hladová a po půlnoci, to není dobrý nápad. Takže …dobrou noc a už se těším na snídani :-)




Děkuji za vaši návštěvu a přeji vám hezký mrazivý a sluníčkový víkend :-)

Podmínka č.4 aneb noční směna

25. ledna 2013 v 0:15 STRÁNKY
Můj muž dokoukal nějaký horror v televizi, nařídil si budíka na šest třicet a šli jsme spát. Byla jedna hodina, takže tak akorát. Jenže...hlavou se mi pořád honí starosti, ty myšlenky nemůžu zahnat a nahradit je nějakými lepšími a pozitivnějšími...převaluju se z boku na bok a pořád nic. Zkouším počítat "ovečky". Nic. Jdu se napít. Zase počítám...nic. Vedle mne hurónské "spaní" :-) a já nemůžu a nemůžu usnout. Jsou tři hodiny ráno když to vzdávám, otočím si v pracovně kohoutkem radiátoru, aby mi v noční košili nebyla zima a dám se do práce. Na stole mám fotky na podmínkovou stránku a tak začínám vymýšlet, co s nimi. Vybírám papíry, zkouším, skládám, odebírám, lepím...Za okny tma a mráz, já v pracovně teplo a na stránce léto. Usuzuju tak z mého letního oblečení a velikosti břicha. Nejstarší syn se narodil počátkem září. Tohle jsou moje jediné těhotenské fotky, a to špatné. Špatné kvalitou i velikostí a i námětem. Co nás to popadlo, abych se fotila u cedule Zákaz skládky, to nevím, možná to mělo být vtipné? Hmmmm . No nic, tak musím pracovat s materiálem, který mám a stránku si "rozkvést". Bylo to tenkrát hezké čekání, takové bezstarostné. Bylo mi dvacet, nevěděla jsem do čeho jdu ;-), internet nebyl, knih málo, a tak jsem se dopředu ničím neděsila. O, jak to bylo sladké. Ani jsme nevěděli, jestli to bude kluk či holka. Všichni mi prorokovali kluka, já si přála Lucinku nebo Barborku. Noooo, narodil se vojáček, jak mi hlásila kolegyně porodní asistentka. A já se už tehdy zařekla, že můj chlapeček na vojnu nepůjde. Nešel. Ani jeden :-)

Zvoní budík. Je půl sedmé, můj muž jde do práce a já na chvíli do postele. Co myslíte? Nemůžu usnout :-(...


Tohle je poslední stránka do mého rodinného alba. Pak už nastal jiný příběh :-).
Aby nedošlo k omylu, album ještě hotové není, ještě chybí pár studentských stránek. Ale je pravda, že po pěti létech už se blíží ke konci .

Děkuji, že jste tu byli :-)



Kousek po kousku

24. ledna 2013 v 0:01
Včera jsem nalepila sedm stránek, to je rekord. Dřív, před pěti a více lety, když jsme přijeli z dovolené, jsem měla album hotové druhý den. Nalepila jsem fotky na bílé papíry, sem tam napsala popisek a bylo. Mohla jsem se chlubit. Teď ? Kamarádi se ptají, kdy uvidí album z dovolené, a já pořád nic. Myslím, že je to brzy přestane bavit :-) Jenže ono to už nejde nalepit fotky jen tak na bílé papíry a sem tam popisek. Nejde, opravdu. To už mi scrapařská duše nedovolí. Takže trpělivost...;-)


Pikniky ještě nemáme dovymazlené. Mám sice doma piknikový košík, ale doma...zapomněla jsem ho. Francouzi jsou piknikáři. Mějí vždy košík, často přenosnou ledničku, ubrusy, ubrousky, skleničky na víno, plastové talíře ( někdy i porcelán ), prkénka, nože, mísy a misky...a pak je vše jak se patří . A servírují se saláty, bagety, sýry, uzeniny, těstoviny, studená masa, sendviče...a víno! Samozřejmě ovoce, dezert a nakonec z termosky i káva. A to, že nemají vývrtku, se jim nemůže stát ;-)


Tohle místo je nádherné ze všech stran. A ze všech stran fotogenické. Už když jsem si doma na netu hledala zajímavosti o místech, kde budeme, okouzlil mě tenhle obrázek, protože takhle si Najac asi vyfotí každý.
( Razítkem s domečky jsem musela jen zakrýt pána s červenou čepicí, který vlezl do záběru a vůbec neladil ;-)...a odstranit nešel . Kdybych ho uřízla, uřízla bych i silnici a to nešlo, bez té už by to nebylo ono ) .


Uličky mezi kamennými domy jsou uzounké a dýchají historií. Moje děti se mi vždycky smály, že chodíme do "křivoklakých" uliček. A jdu tam zas, proběhnu je tam i zpátky, prozkoumám všechna zákoutí a průjezdy, nakouknu do dvorečků a zahrádek. Spousta domů je i v takových krásných vesnicí na prodej či k nájmu. Jen kdyby to nebylo tak z ruky...a kdybych našla poklad :-)) ( Turistka je razítko, tentokrát vybarvené jen pastelkami ) .

Děkuji vám za návštěvu :-).








Sluníčkové vzpomínky

20. ledna 2013 v 22:34 STRÁNKY
Leden už se kulí do poslední třetiny a já zase "neplním" ;-). Ale snažím se, ačkoliv víkend jsem tentokrát víceméně prolenošila. Takže dnešní vzpomínkové stránky jsou z týdne minulého.

Po deštivém dni v Carcassonne se počasí rozhodlo nás odměnit slunečným dnem. Využili jsme toho k celodennímu výletu do soutěsky řeky Tarn. Místu nesmírně krásnému a fotogenickému, takže náš fotograf se vyřádil :-)






Děkuji za návštěvu :-)

Hm,hm, hm...golf v zimě?

19. ledna 2013 v 12:52 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Golfista nikdy nespí. Ani v zimě ne. V zimě spí medvědi, ale ne golfisté. Golfisté v zimě odjíždějí hrát golf do teplých krajin, alespoň jednou, dvakrát...a ti, kteří nemají čas či peníze na zimní golfové pobyty, hrají na indooru. Tedy v baráku pálí míče do plátna. Stojí stále ve stejné, tedy ideální pozici, žádná vysoká tráva, žádné z kopce do kopce, tedy žádná námaha a žádný pohyb...odpálí do plátna, pokochá se svojí úžasnou ranou a tetelí se pochvalou svých spoluhráčů, kteří obvykle vykřikují " krásná rána"...protože ona je v drtivém případě krásná. Simulátor hodně, hodně odpustí. ( prostě velká počítačová hra :-) )
Můj muž tvrdí, že alepoň přes zimu neztratí švih. Já nesouhlasím. Golf je pro mě hlavně pobyt venku, v přírodě, v zeleni, za zpěvu ptáků, za vůně trávy, na slunci, větru a sem tam i dešti...ale prostě VENKU, ne v chalupě. Můj zimní golf je tedy teoretický, sem tam si přečtu nějaké chytré golfové rady v časopise nebo knížce. A udělám kamarádům na jejich turnaje diplomy ;-)
PS: A že bych ztratila přes zimu švih jsem tedy nepozorovala. K mé radosti nevidím žádný rozdíl mezi mnou v zimě netrénující a těmi v zimě trénujícími. Jejich volba. Já si jdu radši něco nalepit :-)




Použila jsem Ketino okrajové razítko , které se mi moc líbí, ale na vánoční přáníčka už jsem ho nestihla použít. Na diplom zimního turnaje se hodilo skvěle. Trochu jsem otisk zasypala stříbrným embossovacím práškem a nakonec i průhledným embossovacím práškem a zahřála pistolí. Tím se vytvořila plastická kresba opravdu evokující mrazivé kresby na oknech. A s radostí jsem použila i nové francouzské razítko zimní slečny.

Tak...a zatímco to tady píšu, můj muž právě odpaluje ty úžasné rány do plátna a já mu držím palce, aby byl na bedně. Prostě proto, aby se jeden diplůmek vrátil domů :-)

Děkuji za váš čas...a ten ostatní vám přeji krásný a radostný. Užijte si víkend.

Zima, zima tu je

18. ledna 2013 v 23:25 STRÁNKY
Není to krása? Všude sněhobílo...Ne, neříkejte, že je to strašné, na silnicích marast, musíte odhazovat sníh abyste vyjeli z garáže, ve městech jsou neuklizené chodníky...Vzpomínám si na svoje dětská léta, kdy spousty sněhu byly normální ( a uhelné prázdniny! :-) ) , na lyžích jsme vyjížděli rovnou od paneláku a mám dojem, že nikdo nenadával. Prostě k zimě patří sníh a mráz a basta.

A když je venku zima, je hezké se vracet do slunečných dní, dní dovolené, pohody, objevování i nicnedělání. I když ty naše dovolenkové dny byly už podzimní a ne vždy slunečné, přesto nádherné.

V Carcassonne zrovna tak, jako před patnácti lety pršelo...ale o to lépe. Alespoň tam nebylo přelidněno ;-)



Pršelo tolik, že i chrliče dokázaly svoji funkčnost.

Ovšem při cestě domů se udělalo krásně, pozdní slunce pozlatilo krajinu a platanová alej volala po vyfocení.




Děkuji za dnešní nahlédnutí...a přeji hezký, zimní, sněhokrásný víkend :-).

Podmínka č.3

18. ledna 2013 v 9:49 STRÁNKY
Podmínka č.3 byla lehoučká, abychom se prý mohly soustředit na měsíční projekt, který zadávám já. Kdyby vás zajímalo o co jde, je tady . Je to docela zajímavé, i když neříkám, že zrovna můj šálek kávy. Přesto se mi některé stránky moc líbí, je to prostě zase jiný styl scrapbooku. A kdyby se vám chtělo to vyzkoušet, tak MŮŽETE!!! , challenge na www.scrapbook.cz je otevřená VŠEM!

Takže třetí podmínkou byla kaňka nebo nějaký cákanec. To znamená, buď opravdu cáknout na stránku barvu nebo použít razítko - jako já. Protože pokračuju v práci na albu z dovolené, je kaňka i tady.


Děkuji i za dnešní návštěvu :-)

Konec Vánoc...

16. ledna 2013 v 18:05 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
U nás doma se tradovalo, že vánoční stromeček se odstrojuje na Tři krále. Nepřevzala jsem tuto tradici.
Když jsme mívali stromeček na lodžii, těšila jsem se s ním ještě i v únoru :-). Poslední roky ale máme stromeček v bytě...a schne a opadává snad už jen když se kýchne...Takže včera jsem se se stromečkem rozloučila:-(
Tím pádem jsem zrušila i všechnu vánoční výzdobu v bytě a i svoji soukromou výstavku vánočních scrapařských přáníček. Letos jich byla fakt velká úroda :-) , všechna byla nádherná a hlavně, všechna potěšila moje srdce a kdykoliv si na ně vzpomenu, usmívám se a vidím za nimi vás, moje kamarádky a je mi krásně na duši :-)


Je jich pěkná hromad, co ? ;-)


Od Haňule, Ilony, Haczka a Kamči.


Od Ivi, Veverky Hely, Tomdy a Ilonky K.


Od Vonver, Bohunky a spol. , Mileny a seveřanky Romči.


Od Martiny R., Katie, Peslika a Mirči.


Od Barty, Hany J., Screbly a Isobelky.


Od Alči Barči. Ty dobrůtky , co tam visely, už jsme spapali...;-)


Od Helge, Sáši, Olinky a Hanky


Od Fiduly, Jami, Silvinky a Iti.


Od Irisky.

Moc vám všem, moje milé, ještě jednou děkuji za přáníčka, kterými jste mě moc potěšily a doufám, že všechna naše přání dojdou naplnění.

Děkuji i všem za dnešní návštěvu... :-)

Voulez-vous ...Přejete si?

15. ledna 2013 v 1:39 PELE-MELE
V temných a dávných dobách počátku scrapbooku v Čechách se sem tam objevily, mezi námi děvčaty na scrapfóru , nějaké adresy na zahraniční internetové obchody se scrapbookovým zbožím. Občas už někdo objednával a nakupoval z Ameriky, a to byl malý zázrak.
Ani nevím, jak jsem já objevila nevelký francouzský internetový obchod a párkrát si z něj, bez problémů, objednala. Ještě stále mám první distressky odsud , stuhy i papíry. Ta radost, vzrušení a rozechvění nad balíkem, který přivezla doručovací služba až domů je nezapomenutelná. Později obchod zrušili :-(…

Ale nebyl jediný, pochopitelně, a objevila jsem jiný francouzský , větší a zaběhnutější a už z něj taky párkrát objednala. Za a) se mi líbí, že tam je zase jiné zboží než všude jinde a za b) je to pro mě určitá srdeční záležitost ;-). A zkouška ohněm, že si dovedu objednat v cizí řeči :-). Platba kartou je naprosto bez problémů a zboží je doma za pár dní. Navíc v obchodě probíhají pořád nějaké akce a slevy a docela statečně je musím ignorovat. Ovšem letos po Vánocích jsem vyměkla, když v nabídce slev byla razítka od firmy L´Encre, která se mi moc líbí. Jak jsem už psala, po holčičce v pláštěnce jsem dlouho toužila, je z kolekce z roku 2009! Takže mi Ježíšek ještě přinesl po Vánocích dárky…:-)

Tahle cestovatelka a turistka mě nenechaly chladnou :-)
Vidíte ji, jak přiletěla do Paříže a se šarmem jí vlastním jde objevovat krásy velkoměsta...;-)...A ta druhá nazula pořádné boty a už to maže vzhůru do hor...prostě celé já :-)...to nešlo odolat.

A samozřejmě takových krásných razítek je v nabídce víc, držela jsem se při zemi.


Že jsem hned musela razítka vyzkoušet je nasnadě :-))

Děkuji vám za nahlédnutí :-)

Lift po síti

13. ledna 2013 v 11:27 STRÁNKY
Včera večer, byť v sobotu, zůstala jsem zase sama doma, manžel v práci. Nevadí, alespoň si budu lepit. Na skypu Haňule a posílá mi odkazy na všelijaké krásné stránky… pošklebuju se, že má nějaký prohlížecí den ;-) Na druhé straně Isobelka a řešíme sraz. Je šest hodin večer a padne nápad: Co kdybychom si zase po dlouhé době udělaly večerní společný liftík po síti ? Haňule vybrala předlohu a začaly jsme . Holky hlásí: už mám fotku. Já nic, přemýšlím, kterou z fotek z dovolené vybrat, abych pokračovala v načatém. Už lepím, píše Isa. Já nic. Teprve vybírám papíry. Mám hotovo, zní od obou. Ještě, že neděláme na čas ;-)
Ale i já jsem dokončila svoji stránku a jsem spokojená. Hlavně protože jsem hned použila svoje nová razítka z Francie. Tohle s holčičkou v pláštěnce se mi už dlouho líbí a moc jsem po něm toužila. A když se naskytla sleva a tím pádem výhodný nákup ;-)…no nekupte to ! A moc mě teď baví razítka vybarvovat, takže jsem si splnila několik vášní najednou . Navíc to byl prima večer, lepily jsme, písmenkovaly, sem tam proložily nějakým odkazem na muziku, takže poslouchaly…moc moc moc se mi to líbilo a vůbec, ale ani trochu, mi nebylo smutno :-).

Předloha od Joanne:


Haňulina stránka:


Isobelčina stránka:


A moje stránka: Musela jsem zachovat formát A4, protože pokračuju v albu z dovolené, takže jsem měla trochu míň místa na zdobení :-).


Děkuji za návštěvu a přeji hezkou neděli :-)

Pozvánka na scrapsraz - OBSAZENO!

11. ledna 2013 v 18:16 KURZY A SETKÁNÍ
Takový zájem předčil naše očekávání!!! :-O Momentálně je plno!!!
********************************************************************

Milé známé i neznámé scrapařské duše…jste tu a drtivá většina se nás navzájem nezná a možná toužíte se poznat, vyměnit si zkušenosti, ukázat si svoje výtvory a třeba i společně tvořit, možná se něčemu přiučit. Já bych o to stála.

Na scrapbook.cz jsme s kamarádkou Isobelkou vyhlásily opět po roce další scrapařský sraz. Dlouho jsme se scházely na Vysočině, což je sice geograficky ve středu republiky, ale ne pro všechny to bylo až tak dostupné. Já například jsem to měla všude nejdál ;-). Takže jsme přemýšlely o nějakém dostupnějším místě ( i když soudím-li podle sebe, kdo chce přijet, přijede kamkoliv ) , konkrétně o Praze. Nedoufala jsem. Ale zkusila…zasedla k internetu a hledala a hledala…a našla.
Takže termín a místo je už jasné:
26.- 28. dubna 2012 - Praha - http://www.sport-areal-satalice.cz

Pokoje jsou 4 - 5 lůžkové , za cenu 410 Kč na noc. K dispozici bude salónek na společné tvoření, který pojme 30 tvořilek za nájem 1200 Kč. V místě je restaurace , takže jídlo zajištěno, nějaké příjemné ceny bych domluvila podle počtu lidí. I program je zatím v nástinu, počítáme s tím, že bychom se sešly v pátek na slavnostní společnou večeři, povídání, prohlížení albumů a jiných dílek a v sobotu společné tvoření. Navíc je zde možnost využít zdarma různé sportovní aktivity, což taky není od věci. S ničím jiným byste neměly starost.
( cena tedy na dvě noci 860 korun bez jídla - materiál na tvoření by se neplatil! )

Tak co, měly byste chuť? Nemusíte být registrované na scrapbook.cz ani na jiném scrapwebu, scrapařka jako scrapařka , ať je odkudkoliv :-)

Pokud se vám nabídka líbí a měly byste chuť a zájem se setkat a společně si užít bezva scrapařský, holčičí víkend, napište mi ( vedle vlevo je ZPRÁVA AUTOROVI ) , nebo do komentářů, ať víme, jaký je zájem a s kým můžeme počítat.

Moc se na vás těšíme, já i Isobelka.

Špatné počasí přeje scrapování

11. ledna 2013 v 11:15 STRÁNKY
Venku je šedivě nevlídno. Zima mi nevadí, sníh, mráz, to je dobré, ale tohle nijaké počasí s lezavým vlhkem, mraky nad kopci a tmou ještě ráno v osm a už zase odpoledne ve tři... to mi vlastně taky nevadí :-)). Splním si svoje babičkovské úkoly (mám to v rámci denní procházky a ještě se něco naučím...třeba včera mi chlapeček vysvětloval, jak je to dvoufázovým a čtyřfázovým motorem :-O. Práci v naší dvoučlenné domácnosti zvládám snadno, takže mám spoustu času na lepení. A večer se pak pochlubím, co jsem vytvořila a ještě dostanu pochvalu :-)

Ale ještě nejsem ani v půlce albumu...




Už se těším, až si zase načančám nějakou třicítkovou stránku. Tohle je prostě dokument, myslím, že přemíra ozdob by se k cestovnímu albu ani nehodila. I přesto, byť stránky vypadají jednoduše, to není zas tak rychlé. To je právě ten paradox - někdy ta zdánlivá jednoduchost dá víc práce než zdánlivá složitost. Ale jen někdy... ;-)

Dnes to moc na scrapování nebude, leda až večer. Probudila jsem se do pocukrovaného slunečného rána a slunce stále svítí, je nádherně. Beru batoh a foťák a pádím ven...stejně si potřebuju koupit tonery do tiskárny.

PS. Sepsala jsem zase kousek povídání z cest - TADY
Vám děkuji za návštěvu a přeji sluníčkový den všem :-)


Podmínka č.2

10. ledna 2013 v 10:33 STRÁNKY
Podmínkou č. 2 bylo použití papírové lepící pásky - tissue .

Už před časem jsem u Kety na blogu publikovala článek o domácí výrobě tissue pásek. To bylo ještě v době, kdy se objevily ke koupi jen sporadicky . Dnes jsou už dostupné v každém lepším :-) scrapbookovém obchodě, na Fleru samozřejmě, ale i v papírnictvích, v hobby prodejnách. Když se budete rozhlížet, třeba je objevíte i jinde, já například před Vánoci v obchodě Nanu Nana. Zatím jsem je valem nenakupovala, co potřebuju si vyrobím, ale té Made in France jsem ve Francii neodolala. A teď jsem hned našla pro ni uplatnění na stránce, nejen v dovolenkovém smashi.

Červenou "kachnu" neboli - Citroën 2CV jsem si vyfotila na dovolené v jednom malém městečku. Parkovali jsme vedle. V červené barvě se mi tak líbila...Tohle autíčko je pro mě spolu s Četníkem symbolem Francie. Auta mě normálně vůbec nezajímají, ale teď jsem si "vygůglila" nějaké kachní informace ...třeba tu, že autíčko bylo zplozeno na papíře už v roce 1936, ale opravdu se narodilo 7.10.1948, kdy bylo představeno na pařížském autosalonu. Označení 2 CV (francouzsky Deux Chevaux, čti de-švó) bylo odvozeno od tzv. daňových koní, vypočítaných z objemu motoru. Auto mělo splňovat mnoho kritérií - například se do něj měla vejít čtveřice venkovanů s klobouky na hlavě a pytel brambor. Vypadá to úsměvně, ale ředitel Citroënu první prototypy prý sám osobně kontroloval a to s kloboukem na hlavě!
Kachna je kultovním vozítkem, a jeden z celosvětových srazů se konal, prý v roce 2009, i v naší republice.
No, vzpomeňte na Četníka...:-.)



A tady je moje vzpomínková ( podmínková ) , tuhle stránku jsem si nemohla neudělat...a měla jsem ji za chvilku.


Děkuji za vaši návštěvu a přeji vám veselý den :-)

Podmínka č.1

9. ledna 2013 v 13:10 STRÁNKY
Snažíme se s několika kamarádkami na scrapbook.cz nějak zpestřit život na tomhle první scrapbookovém webu. Naše "vedoucí" :-) Katie se celoročně ( už několik let ) stará o soutěže a vede tabulky a počítá body a tak jsme se rozhodly jí trochu pomoci. Po loňských Projektech jsme se vrátily k předloňským týdenním podmínkám. Fidula jich předložila tolik, že nám budou stačit na dva roky :-)) V nabídce zůstává i challenge a já budu jednou měsíčně vyhlašovat Projekt - ať stránku nebo nějaký jiný formát, něco, co by bylo fajn zkusit, ale co běžně neděláme. Uvidíme, jak se to osvědčí. Samozřejmě se nevzdáváme ani diktátů a tajných liftů a jiných "zábav", pokud bude zájem a chuť. Jsem nadšená, že se mezi námi objevily nové tváře a zapojují se aktivně ( díky Ilonko ) , že Aralka se konečně odhodlala vystavovat svoje nádherné stránky ( koukněte do Galerie, je to bomba ) ...a že vůbec zatím se rozjíždíme plny elánu a odhodlání :-).

Podmínka prvního týdne byla: kruhy a kolečka


Pokračuji v dovolenkových stránkách. Bohužel, nestihla jsem album do konce roku, jak jsem si předsevzala, takže budu muset trochu zvýšit tempo ;-) Tahle je o mojí nejoblíbenější činnosti :-), každý večer jsem lepila smash. Ale to byla záležitost minutová. Pruh papíru pod fotkami je vzorník barev na malování, barevně se mi výtečně hodil. Občas si nenápadně v OBI nějaké naberu :-)


Tohle už není podmínková stránka, i když by ji taky splnila . Líbí se mi ta fotka v zapadajícím slunci. Dlouho jsme hledali to správné místo na vyfocení městečka na kopci a i na to slunce jsme dlouho čekali, obojí se povedlo. Proto SUPER FOTO. Líbí se mí dávat razítka rovnou na fotku, i když se strachy klepu, že se otisk nepovede - taky se mi trošku nepovedl, ale vždycky si říkám, že je to ruční práce tak to musí mít patinu té rukodělnosti ;-)

A tohle si teď pouštím k práci...je to nádherné.


Děkuji za návštěvu :-)

Není jenom scrapbook

8. ledna 2013 v 0:18 PELE-MELE
Občas to vypadá, že žiju jen scrapbookem, ale to jenom vypadá :-). Mám spoustu zájmů, spoustu aktivit a scrapbook je jednou z nich, velkou, to jo :-). Někdy v noci jen tak brouzdám netem, dívám se na odkazy na blozích mých kamarádek, na odkazech jsou zase odkazy a tak se proklikávám pořád dál a nestačím žasnout. Žasnu, kolik je kolem šikovných a tvořivých lidiček, kteří opečovávají svoje zahrádky, kteří vyrábí úžasné věci, pletou, šijí, háčkují, dělají úžasné bytové doplňky a jejich domy a byty vypadají jako z pohádky, vyrábí hračky, píší nádherné povídky, úžasně fotí, kreslí...nevěřila bych, kdybych to na vlastní oči neviděla. Všem těm lidem skládám poklonu, zvláště když jsou mezi nimi ještě tací, kteří dovedou těšit ostatní, nejen svojí prací, ale i prací pro druhé, pro potřebné, pomáhají dětem, starým lidem, nemocným...nemusela bych chodit daleko.
Jeden z krásných blogů, který mě vždycky potěší je Maruščin blog o domácím štěstí...a je tam, opravdu! Marušku znám už dlouho a skrze její blog se dostávám na "návštěvu" i k dalším šikulkám :-). Maruška má blog už rok a slaví výročí. A k výročí se pořádají různé akce, že...třeba soutěž :-)...Takže nahlédněte, je tam a ceny jsou kouzelné :-)

...není jenom scrapbook :-)


Děkuji za návštěvu a přeji krásnou klidnou noc :-)

Diplom pro Helu

7. ledna 2013 v 9:15 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Na scrapbook.cz jsme ukončili celoční scrapovací "soutěž" Projekt 2012. Šlo o to, že každý měsíc jsme se střídaly v zadávání dvou projektů na určité téma. Plus jsme samozřejmě i nadále dělaly challenge a diktáty ( které mě moc neberou ) a to vše se bodovalo. Vyhrála Katie a Fidula, byly nejpilnější, udělaly všechny projekty, challenge i diktáty. My osatní už jsme byly daleko za nimi :-)...Mě nejvíc bavily projekty a zbytek už jen když se mi toho hodilo do mých vlastních projektů, nerada dělám stránku jen pro stránku. Přesto jsem skončila do třináctky hodnocených :-). Katie měla v úmyslu, že všem 13ti udělá a pošle diplom, což je holý nesmysl ( spousta práce a peněz za poštovné ) , proto jsem přišla s návrhem, že bychom mohly udělat každá jeden diplom a poslat si je vzájemně. Takže první dělá diplom pro druhou, druhá pro třetí, třetí pro čtvrtou atd...Vyšla na mě Veverka Hela a dělala jsem ho ni ( jako pro každou jinou ) moc ráda. Víkend byl hnusný, prostě scrapovací počasí. Černé mraky až na zem, vítr, déšť...nejlíp doma u stolu a lepit si :-) Takže odcházím na poštu s diplomem pro Helu :-).


Děkuji vám za nahlédnutí, a přeji hezký začátek týdne :-)
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA