První letošní challenge vyhlašovala vítězka té minulé, tedy Katie. Zadání bylo ve smyslu, co se vám vloni podařilo, nebo jaké máte předsevzetí a plány...s podtitulem, že to nemusí být zrovna loňský největší zážitek, ale prostě životní.
Už to téma mi nepřipadalo jako na stránku do alba, pokud by to tedy nebyla stránka svatební či o narození dítěte. Ani jedno nebylo mým loňským zážitkem... že jsem porodila tři děti beru samozřejmě jako životní mezníky a největší zážitky, ale tak logicky, jako že mým největším NEJ je moje rodina.
Protože jsem ve svém věku dospěla do fáze, kdy vlastně skoro každý den je zážitkem a kdy už nedělím věci na velké a malé, v podstatě jsem nevěděla, jak s tímto tématem naložit.
Roky se zabývám životním stylem, zdravím, vztahy...a tak čtu vše, co se těchto témat týká. Mám spousty knížek. Stále se učím.
Čtyři dohody jsem si přečetla na doporučení. Několikrát. Ale nikdy ve mně nezanechala kniha takovou stopu, jako když jsem si poslechla Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška na Youtube.
Letos v létě jsem plna nadšení před kamarádkou promluvila o tom, jak je poslouchám stále dokola a ta mi sdělila, že za pár týdnů bude Dušek se Čtyřmi dohodami vystupovat kousek od nás, u Nepomuku. Lístky byly vyprodány, ale jely jsme prostě zkusmo, buď to vyjde, nebo ne. Vyšlo, což jsem tušila :-). Seděly jsme v první řadě! a já hltala každé slovo, každý pohyb, každý úsměv, mimiku...a už jsem neseděla na dřevěné lavici ve stanu na louce za Nepomukem , ale vznášela se na bílém obláčku a slova a věty vnímala jako kouzelný nápoj. Říká se, že nic není jen tak, že věci nejsou jakými se zdají a vše je tak jak má být. Dostáváme co potřebujeme. A kolik uneseme. Tak tohle jsem potřebovala, v tuhle chvíli, teď, tenhle rok, měsíc a den. Bylo těsně před dvanáctou.
Čtyři dohody poslouchám stále a jsou mojí mantrou a z Duškových úst jsou jasné a pochopitelné. Můj život se mění, já se měním....a je to veliká úleva...
Tak tohle je můj zážitek, moje cesta. Takže žádná stránka do alba, ale stránka, která mi bude viset stále na očích ( ono se lehce zklouzává do starých vyjetých kolejí, člověk je tvor zapomnětlivý ) a já budu stále v obraze. Proto jsem si udělala stránku s "výcucem" svých čtyř dohod, optimistickou, šťastnou a pozitivní. To nebyla stránka do "soutěže" , ale jen a jen pro mne.

Děkuji vám, že jste tu byli a přeji jen samé krásné chvíle :-)
Líbí se mi, když se člověk nechá oslovit a nadchnout a ještě to umí vložit na stránku!