Únor 2013

Moje katedrála ;-)

25. února 2013 v 23:26 ALBA
Jak jsem už mnohokrát vyprávěla, moje první pokusy o scrapbook proběhly vlastně už před pětatřiceti lety, v době, kdy se narodil můj první syn. Byli jsme vlastníky fotoaparátu, dokonce dvou a asi to v té době, v roce 1977, nebyla zcela běžná věc. Takže jsme hodně fotili. Napřed sebe, pak miminko. A kam s tolika fotkami? Do běžného alba to nešlo, tam bylo jen málo místa. Takže jsem začala fotky lepit na bílé čtvrtky a ty dávat do šanonu. Do toho nejobyčejnějšího, který mi přinesla maminka z úřadu. Při prvním miminku jsem ještě zvládala lepit fotky, sem tam k nim nakreslit i obrázek, hlavně je datovat a zapisovat k nim co, kde, kde a s kým. Při druhém miminku už bylo s dětmi víc práce a už jsem nestíhala tak jako dřív. Fotili jsme stále hodně, ale já neměla čas fotky zakládat tak nějak průběžně. Pak jsem naráz vzala fotky, čtvrtky co byly, na formátu nezáleželo, hrc prc, jedna fotka přes druhou, měsíce nesouhlasily, bylo to děsné. To už nebylo na chlubení. A což když nastal velký toč v mém životě a třetí miminko…Snaha byla…
Po mnoha a mnoha letech jsem se zamilovala do scrapbooku a začala ze šanonů dětí vytrhávat jednotlivé hezké fotky, které jsem cítila, že musím scrapbookově zpracovat.Tu ta, tamta, tahle….a krom scrapbookových stránek, na které jsem pyšná , za mnou zůstávala i vytrhaná alba dětí, ty jejich šanony a na to už jsem pyšná nebyla. Pořád jsem si říkala, že bych s tím měla něco udělat. Jak jdou roky, člověka občas přepadne smutek, lítost, strach… že čas se krátí…a co po mně zbyde…
Letos jsem konečně vyndala všechny tři šanony z police a donesla je do pracovny. Vytřídila jsem fotky v šuplíku i v lokálních albech a rozhodla se, že v tom udělám pořádek. Každému synkovi upravím ( přelepím ) jeho šanon, jeho album, aby až jednou si ho odnese ( až umřu ) , bylo ke koukání, srovnané, hezké a čisté.
Po týdnu práce mám jeden šanon hotový, ale už vím, že si jedno dítě neodnese jeden šanon, ale dva. S tím, jak jsem fotky dohledala a doplnila, se šanony rozrostly. Byla jsem lajdák, spoustu věcí jsem musela pracně dohledávat abych je správně datovala. Nešlo o měsíce, ale o roky.
Je to fakt makačka. Musím fotky opatrně odlepovat ze zažloutlých čtvrtek, některé velmi opatrně, neb jsou , v rámci šetření, dělané na dokumentační papír a ten je velmi tenký a hned se trhá…Ale i ostatní fotky jsou náhlé. Mnohé musím podlepovat a ořezávat. A znovu je přelepuji na černé, jednotné podklady. Sem tam nalepím barevný proužek, hlavně píšu popisky. I tak je to práce jako na katedrále.
Makačka to je, ale moc mě těší a baví. Taky dojímá. Mám teď zrovna takové nějaké dojemné období, rozněžňuji se nad každou fotkou, utírám slzy, vzpomínám a přeju si vrátit čas. Nejde to, vím…
A napadá mě, jestli vlastně nedělám něco, o co nikdo nestojí :-( ?
Kdybych byla mladá a scrapovala dětem fotky od narození, měla bych v jejich osmnácti asi mnoho alb…a ty bych jim předala…a nebyla bych si jista, jestli jsou nadšeni z těch šesti, sedmi, osmi …naducaných třicítkových, neforemných, neskladných alb…navíc ve věku, kdy pro ně vzpomínky ještě nic neznamenají, kdy jsou tak mladí, živí a nesmrtelní….
Moje děti jsou naštěstí už dost staré a chápavé ….
A já jsem stará…a mám málo času….










Tohle je najnazdobenější stránka, protože byla zároveň podmínková, ale jinak je tahle celá moje předělávka jen předělávka, žádný scrapbook, nalepit jen fotky na stránku není přece scrapbook....Tohle je jen dokumet toho, co dělám, čím se zabývám, ale ne galerie. Tohle je jen úklid.

Děkuji za nakouknutí :-)

Project Life 2012 - listopad - prosinec

24. února 2013 v 23:12 ALBA









A to je konec roku minulého. Letošní už začínám pěkně po měsíci, po událostech, takže průběžně :-)

Děkuji vám za návštěvu :-)

Project Life 2012 - srpen - říjen

22. února 2013 v 0:57 ALBA
Čím dál tím víc jsem z tohoto projektu nadšená a vím, že se vrátím do nedaleké minulosti a co vydoluji z paměti ( pomocí deníků ) a dám dohromady z fotek, určitě ještě zpracuju stejným způsobem. Je to pro mě to pravé ořechové, jak zdokumentovat život.
Scrapbookově nazdobené stránky do velkých alb jsou takové nadstavby. Tak se prostě nedá dělat všechno. Ale moc mě baví :-) Dnes jsem si udělala "challengovku" ( vyloženě s chutí a radostí ) s fotkou, kterou jsem si dlouho šetřila, ta si zase zasloužila ten druhý způsob - načančat ;-) Ale zatím se s ní chlubit nemůžu, je ještě tajná ... ;-)










Znovu jsou zde Ketina razítka v akci. Pro tyhle deníkové účely jsou prostě bezvadná.

I dnes vám děkuji za návštěvu a za vaše milé komentáře:-)

Project Life 2012 - květen - červenec

21. února 2013 v 1:06 ALBA

Tuhle naši klaunskou fotku mám z loňského roku úplně nejraději :-))








Ketina cestovní razítka se mi do projektu hodí úplně nejvíc.


A tohle byl můj největší, nejsilnější a nejkrásnější kulturní a duševní zážitek! ( chybí mi háček na r...vím o tom ;-) )

Děkuji za nahlédnutí...dobrou noc :-)

Project Life 2012 - leden - duben

20. února 2013 v 0:42 ALBA
Project za rok 2012 jsem dodělala zpětně. Moc mě to bavilo. Moje kapsy neplním jen fotkou nebo předtištěnou kartičkou, ale jsou to vlastně takové malé stránečky :-). Tím pádem mi to nejde tak rychle, ale to mi nevadí. Letošní Project dělám průběžně, takže to je úplná "brnkačka " ;-) .














Děkuji za nakouknutí :-)

Doodling od vás

16. února 2013 v 0:05 SOUTĚŽE
Doodling je náramná věc. Velice mě baví a čmárala bych si do alelujá, jenže jsem se teď pustila do díla...no to vám budu vyprávět, ale až někdy jindy. Jsem ráda, že přece jen některé z vás doodling též zaujal a poslaly jste mi svoje dílka. Slíbila jsem, že je vystavím a vy všichni se můžete do neděle kochat a psát, která se vám líbí nejvíc. Na mně je jen ta odměna :-))

Takže: začínáme!

1. je od Elfky


2. je od Fiduly


3. je od Katuan


4. je od Barty


5. je také od Barty


Děkuji vám, že jste si našly čas, "zadůdlily " jste si a svoje dílka poslaly ukázat všem. Mám z nich radost, líbí se mi a moc je obdivuji.

A víte co, protože jste "jen" čtyři, pošlu nějakou drobnost vám všem :-)

Děkuji vám za návštěvu a těšíme se , já a "důdlerky", na vaše milé komentáře .



Ježíšek neexistuje, babi!

15. února 2013 v 8:24 STRÁNKY
Další podmínkou v naší celoroční scrapbookové akci bylo umístit na stránku citát, úryvek básničky, písničky, název filmu a nebo dětskou hlášku. Hm...to jsou samé hezké věci a často mě nad stránkou napadají, ale znáte to, jakmile chcete nebo potřebujete, tak je v hlavě pusto prázdno. A s dětskými hláškami ještě hůř. Ty od svých dětí jsem si nezapisovala a jediná legendární, která nám zůstala dodnes je: A večeřel jsem ? Když tak na to myslím, asi ji stejně budu muset nějak zpracovat, aby neupadla v zapomnění :-). To je hláška mého prostředního. Když byl ještě malý, tak kolem 6 let a večer se mu nechtělo spát, vymýšlel si tisíc důvodů. Klasické mám žízeň a chce se mi čůrat už bylo profláknuté, takže musel vymyslet něco, co by zabralo. A tak došlo na : A večeřel jsem ? To nebylo obyčejné - mám hlad - to bylo, jako že jsme mu nedali najíst!

Samozřejmě, že ji používáme dodnes , zvláště při nočním plenění ledničky :-)

Nicméně mého muže, ke ktereému chodím pro rady když nevím, napadlo, že mám přece vánoční hlášku od Matýska. Ono je sice lepší, když ji přehrávám, protože jsou k ní potřebná i ta gesta, ale dobře, zpracovala jsem ji.


Děkuji za návštěvu a nezapomněli jste "důdlit"? :-))

Láska

13. února 2013 v 22:28 STRÁNKY
Katie je nezmar a připravila pro nás na scrapbook.cz rychloakci - když je toho Valentýna, tak nějakou zaláskovanou stránku, aby tu lásku evokovala, aby na ní byla červená barva, srdíčka nebo amorci...a když ne stránku , tak přáníčko nebo něco jiného. Přiznávám se, že s přáníčky jsem minululé roky moc nepochodila a tak jsem ho rovnou vyloučila. Zaláskovaných stránek jsem udělala dost a nějak jsem teď neměla co ;-)...a jak jsem si tak přemýšlela o tom, aby stránka byla užitečná, ne jen stránka pro stránku, padly mi oči na fotky, které jsem nedala do alba z dovolené. Jak už jsem říkala, fotím všechno, i naše talíře s jídlem :-)...a do alba už na ně nějak nezbylo místo. Ale jednu stránku tam ještě nacpu, co? A jak že je to s tou láskou? No přece prochází žaludkem! A láska k jídlu, ta je panečku věčná, trvající, velká, nerezavějící, vášnivá, ale i nebezpečná...prostě láska :-)


Nevím, jak to máte s Valentýnem, ale já beru, navzdory tomu, jak moc je to svátek americký a komerční, každý důvod k oslavě jako dobrý. Ono je to takové sporné, jako s nošením květin na MDŽ ;-)...Prostě mějme se rádi každý den, to by mělo platit, ale když si jdeme jednou za rok na parádní večeři jako že Valentýnskou, když dostaneme kytku ( snad...) a darujeme čokoládu nebo jinou dobrotu , kterou má ten náš muž rád a on je potěšen , je to přece fajn.
A kdybyste přece jen chtěly něco tvořit, pak zkuste origami srdce, nevypadá to moc složitě a já se do něj zítra pustím. K té čokoládě :-)


Videí na srdíčka najdete na youtube několik, hezky vypadá i záložka do knížky
http://youtu.be/gml2j4bvT88, a nebo srdíčko, které zvládnou i děti http://youtu.be/fCzq1gYBjnk.

Takže - děkuji za vaši návštěvu a přeji vám krásný zítřejší den, ať Valentýnský nebo docela normální čtvrteční ve smylu- jaký si to uděláš, takový to máš :-)

Zazvonil zvonec aneb opravdu poslední dovolenkové stránky

12. února 2013 v 2:07 STRÁNKY

Městečko s hezkým názvem "afrik" je už před vstupem do oblasti , kde se vyrábí sýry roquefort, proto jsou tam ty ovečky na kašně.


St Martin bylo takové nenápadné hezké městečko s hradem, který už byl v říjnu zavřený :-(


V Roquefortu jsme byli na prohlídce v jeskyních kde sýry zrají a já jsem si zkusila jeden sýr zabalit.


Kam jsme přijeli, tam bylo naše první si dojít na kafíčko a něco k tomu. Náš stůl pak vypadal jako po náletu kobylek :-)


Do Cordes sur Ciel jsme se vrátili ještě jednou v krásném podvečeru. Městečko má svoji mystiku.


Můj muž moc nechtěl dělat opičky, ale nakonec jsem ho přemluvila :-))


Odpočíval si každý po svém :-)

A to už je opravdu konec.

Děkuji vám za návštěvu . PS. A "důdlíte" ;-) ?

Project Life

11. února 2013 v 22:04 ALBA
Project Life se v zahraničí dělá jako projekt týdenní. Co týden, to jedna stránka s několika, obvykle osmi, devíti nebo deseti kapsičkami ( jsou na to speciální fólie ) . Do kapsiček se dávají fotky, nazdobené cedulky s textem, nebo bez, vše se zastrká do kapes a album jde pěkně rychle.
Takže potřebujeme originální třicítkové album ( 12 x 12 ) , do něj originální třicítkové fólie s kapsami, originální papíry, cedulky, samolepky a jiné ozdoby. A nebo...
Pomůžeme si domácími zdroji. Místo albumu šanon, místo fólií 12 x 12 fólie A4 na ukládání pohlednic a naše zbytky papírů - těch má každá scrapařka tolik, že by s nimi mohla chodit na trh :-). Spousta věcí se dá také vytisknout doma na tiskárně. Jsem pro originalitu tvůrce, to znamená, nepoddat se trhu a nemít vše stejné. Vím, je to pak opravdu rychlé...takže to nezatracuju, každý má možnost volby.
Já jsem si to zvolila takto :-), je to pracnější, déle mi to trvá, ale s výsledkem jsem spokojená a i tak je to rychlé - za týden je hotové album za celý rok , a to jsem tvoření nevěnovala všechen čas.
Nedělám stránky po týdnech, ale po měsících, ale když je v měsíci více zaznamenání hodných akcí, je stránek víc. Konečně nachází uplatnění všechny vstupenky, které si schovávám, různé vizitky z restaurací a hlavně fotky. Ty docela obyčejné, které se nescrapují po jedné na velkou stránku. A to se mně moc líbí.
O Projectu se dočte více na různých webech, strýček Google nabízí mnoho materiálu, a mnoho inspirace je i na mém oblíbeném Pinterestu .
Přeji vám , jestli do do Projektu pustíte, hodně báječných nápadů a hodně síly vydržet, ale po měsíci se to dá.


Děkuji vám za návštěvu :-)

Doodling day

8. února 2013 v 10:24 SOUTĚŽE
Dnes je pátek 8.února. U nás je trochu bílo, trochu mrazivo, ale k mému velkému překvapení, sedíc u počítače, zaslechla jsem píp, píp,pipíp…To zní jako zpěv ptáka! Opravdu! Seděl na střeše protějšího domu a hlasitě si vypípával předjarní písničku.
Vloni 17.března bylo takové teplo, že jsme chodili na výletě po Praze jen v tričku. A to už bude za měsíc a maličký kousek…Takže bude, bude jaro bude , prozpěvuju si tady s ptáčkem zpěváčkem.

A my si to čekání na jaro zkrátíme malou soutěživou hrou. Na co si budeme hrát?

Myslím, že to znáte všichni. Telefonujete a vedle na papírek si kreslíte nějaké obrázky, kolečka, čárky, spirálky. Nebo sedíte ve škole, posloucháte nezáživný výklad o nesmrtelnosti chrousta a na okraj sešitu si děláte malůvky, kantora s brýlemi, chrousta s puntíkatým deštníkem, kytičky, kostičky….prostě jen si ledabyle ČMÁRÁTE!

Ano, ČMÁRÁNÍ je to, oč tu běží.

Dnes - 8.2. je totiž DEN DOODLINGU.

( což objevila Maruška Tulaška :-)) )

A doodling je v překladu, čmárání nesmyslné a bezcílné, často provozované právě při telefonování, přemýšlení si, nebo poslechu nudné prezentace.
Ovšem výzkumem bylo dokázáno, že čmáráním si při jakékoliv činnosti se ta činnost stává lépe zapamatovatelná.
Takže: Doodlingem i pro lepší mozek!

A já pro vás, v rámci oslavy dnešního doodlingového dne vyhlašuji hru - zadoodlujme si! Na jakékoliv téma, na jakýkoliv projekt, ať je to stránka, ATC kartička, vizitka, visačka, přáníčko…prostě cokoliv. Čmárejte si vesele a cíleně, a svoje krásné projekty mi pošlete do konce příštího týdne, tedy do 15.února. Všechny je tady pak pro vás vystavím a vy si vyberete, který se vám bude líbit nejvíc. Já pak jen pošlu malou odměnu ;-)

( o adresu kam posílat svoje výtvory si napište - v levém sloupci je Zpráva autorovi )

Hlavní je si pohrát, užít si zábavu a uvidíte, jak se u "důdlování " i dobře relaxuje.
PS. Ten kdo "důdluje" se jmenuje "důdler"

Spoustu doodlingových inspirací a nápadů najdete tady:

Taky už jsem si párkrát "zadůdlila " :-)




A "důdlila" jsem i na stránkách do albumu - na stránkách z Rodez.

Děkuji vám za návštěvu a přeji vám krásný víkend a veselé "důdlování". Už se moc těším na vaše hravé projekty. Oslavte si dnešní den, stejně tak jako každý jiný, protože každý den je radost :-)

Dvoustrany

5. února 2013 v 0:46
Dvoustrany moc nedělám. Spíš se snažím stránky ladit trochu k sobě, když vím, že vedle sebe budou, ale dvoustrany mě nějak svazují...


Nákupy jídla nás baví. Ať je to na trhu nebo v supermarketu. A samozřejmě potom rádi z nakoupených surovin vaříme. Takže ve Francii kupujeme a vaříme to, co doma nemáme, čerstvé ryby, sezónní místní zeleninu, místní sýry, plody moře. Tady jsme nakupovali suroviny na slaný koláč quiche a na mušle s petrželkovou omáčkou. A spoustu vína, to se ví :-))
( Platební karta na stránce je neplatná, je jen jako dekorace ;-) )


Sýr roquefort vám asi nemusím představovat, ten pravý je prostě dobrota. Navštívili jsme jednu z několika sýráren a na konci je samozřejmě ochutnávka. Mňam :-)

Děkuji vám za nahlédnutí a přeji dobrou noc, i když jsem zase skončila u jídla :-)





Nebudu vám lhát...

1. února 2013 v 20:05 STRÁNKY
Vypůjčila jsem si název Klusovy písničky :-), protože ani já vám nebudu lhát. Album je hotové.

Dnes jsem poslepovala jednotlivé stránky k sobě, proděravěla a vše uložila do hodně, hodně silného šanonu. Ačkoliv jsem se velmi soustředila abych všechny stránky měla tak jak se patří a neudělala dírky třeba na druhé straně, přesto se to neobešlo bez karambolu - jednu stránku jsem přilepila a následně proděravěla vzhůru nohama. Tak honem rychle odlepit ( hm, trochu se to trhlo :-( ) a předělat. Ale dírky na špatné straně už zůstaly, ty nijak nezamaskuju.
Tak a je to. Uklidila jsem stůl, pracovnu, byt, uvařila teplou večeři a dneska už nebudu za scrapařku :-). A zítra...zítra jedeme do Prahy do divadla :-).

Stránky jsem dělala rychleji, než jsem stačila věšet na blog, takže ještě chvíli ve Francii zůstaneme.


Pod otevírací fotkou ( veprostřed ) jsou ještě další dvě fotky krásných cihlových ulic, domů a podloubí )


V Saint - Sulpice byl zajímavý visutý most, hrad s podzemím a holubník ( už jsem se o holubnících zmiňovala ). Tento byl opravený a bylo v něm muzeum .


Tuhle stránku mám ráda. Už je v ní podzim ve vší kráse, slunce a barvy a navíc krásná místa, kde jsme se nerušeně kochali starým hradem a přehradou pod ním , nedalekým ocelovým železničním mostem ( je pod pravou fotkou, která je na pauzáku ) a krásnou krajinou.


Do Rodez jsme jeli mimo plán a byli nadšeni. Je to moc pěkné "červené" město se spoustou památek. Prošly jsme všechna význačná místa podle mapy a v ní vyznačené trasy, kterou jsme dostaly v informačním centru, takže nám nic neuniklo :-)
To vše je zdokumentováno na dvoustraně bez jakýchkoliv ozdob, jen fotky. Takže to je pro mě "málo scrapbook " a ukazovat nebudu...
Malůvky pod fotkou ( doodling ) jsou taková "znouzecnost", protože jsem neměla žádný vhodný papír, který by odpovídal mé představě. Čmárala jsem si hnědým popisovačem Stabilo ( mám je ráda ) a vybarvovala fixkami Artiste od Docrafts ( Davona ) , mám jen vintage sadu, zatím mi stačí. V Ikea jsem minule podlehla a koupila si za pár korun gelovky, oranžová je úplně nádherná :-), takže jsem pak ještě obtahovala gelovkou. K tomu jsem si poslouchala na netu Ano šéfe a měla hlad jako vlk. V noci to není dobrý nápad, rozrušovat se jídlem ...;-)


Tohle je úžasná vychytávka, kterou jsem ještě nikdy nikde neviděla, takže si pochopitelnmě zaslouží zdokumentovat. Na té tabuli ( kterých bylo po městě několik, hlavně na frekventovaných místech ) jsou různí smajlíci a ty si vybereš jakého chceš a lípneš na něj vyžvýkanou žvýkačku místo abys ji hodil na zem ! Báječná věc!
Zopakavala jsem si i tady svoje "důdlení" a tou senzační oranžovou gelovkou jsem vybarvila i kartónová písmenka TAM.

To je pro dnešek vše.

Děkuji vám za návštěvu a přeji skvělý víkend :-)





Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA