6. června 2013 v 0:05
|
Je to fofr, být na stará kolena zaměstnaná :-). V práci se mi i třetí týden líbí. Děti si zvykly na mě, já na ně. Prošla jsem všechny čtyři třídy ve školce a pamatuju si téměř všech asi 100 dětí. Zlobiče, kliďasy, správňáky i miloučké holčičky. A víte jak to je... oni ti zlobiči jsou nakonec moc fajn. Zlobí, protože se jim něčeho nedostává, a jde jen o to, přijít na to co. A pak se z nich stávají vděční, šikovní, pomáhající... Mám je ráda. Dětské osudy jsou někdy hodně těžké na tak ještě krátký život a malou dušičku. Myslím na ty svoje děťulíny i o víkendu a fakt se na pondělí těším. Nejkouzelnější je Terezka. Je malá, tříletá, ale po obědě nespinká. Na lehátku je hodná, odpočívá, nezlobí, ale očička nezavře. Když děti budím, první sedí na lehátku a volá: Spinkala! Je roztomilá :-)
A jak tak žiju svou novou prací ( doma si hledám básničky, tisknu obrázky...) , nestíhám ani scrapovat. Včera jsem udělala tajný lift, abych nezdržovala řadu , ale už jsem zapomněla na podmínku. Je středa, už je vyhlášená nová a je nemám ani minulou. Tak snad zítra...
Sem se vracím ještě s podmínkou předpředminulou :-)
Je to stránka do naší golfové kroniky. Loňský rok jsem dodělala před pár týdny. Všechny stránky jsou minimálně zdobené, aby mi netrvaly dlouho, jen tuhle jsem kvůli podmínce nazdobila víc ;-). Podmínkou bylo použití textového razítka a všechny vystihují dokonale daný okamžik. Setkat se s příjemným a milým golfistou a hercem Markem Ebenem byl opravdu zážitek.
Děkuji za nahlédnutí :-)
Stránku už jsem obdivovala. Moc povedená. Věřím, že setkání s Markem Ebenem muselo být nezapomenutelné.
Je bezva, že se ti práce líbí. Jsi asi ve svém živlu. Děti musí být rády, že tě mají.