Prosinec 2013


Moje Kuchařka

15. prosince 2013 v 15:04 PELE-MELE
Ježíškovi jsem moc nepomohla, tentokrát jsem myslela jen sama na sebe. Ačkoliv jsem si nechtěla Kuchařku vůbec zdobit, přece jenom mi to nedalo...prostě scrapařská duše už se nedá potlačit ;-)


Děkuji za nakouknutí a přeji krásnou třetí adventní neděli :-)

Pro Ježíška nebo pro strýčka Příhodu

10. prosince 2013 v 18:43 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Letos poprvé, navzdory mým stížnostem na nedostatek času ;-), jsem na Vánoce připravená včas.
Za 1.- internet mi hodně pomohl s nákupem dárků , alespoň s těmi zásadními a nejdůležitějšími ( to ohromné Lego bych snad ani z obchodu nedosnesla :-O )

Za 2.- díky originální ;-) výmluvě, že se musím učit , můj muž upekl v neděli čtyři druhy cukroví!

Za 3.- vánoční přáníčka mám ještě z loňska, neb jsem jich udělala hodně a tolik se jich na trhu zase neprodalo... a letos trh zrušili úplně...takže mi zbyly a jsou hotové....a já jsem bez práce :-)

Za 4.- zbylé dárky jsem s radostí nakupovala včas, cestou domů z práce nebo ze školy - byla jsem tím pádem denně ve městě ( myslím, že listopad je včas :-) )

Za 5.- ve volných chvilkách, když jsem si oddechovala od učení ;-) nebo příprav na učení mého malého autíka, jsem nalepila kuchařku...a včera večer, když už jsem věděla, že co tam je, to tam je a víc tam toho před dnešním testem nenacpu, myslím do hlavy ;-), jsem si polepila tři samolepící bločky. Taky je milujete? Já ano. Co si nenapíšu, zapomenu, takže papírky mám všude a ty samolepící navíc na monitoru, na ledničce, na botníku....kde si prostě potřebuju nechat poznámku. Pro koho bločky budou to nevím, teď pro "strýčka Příhodu", ale já už jsem zkrátka měla potřebu si něco nalepit :-) Myslím, že mít připravenou maličkost na "co kdyby " se neztratí.



Děkuji za nakouknutí :-)


Scrapbookové Vánoce

5. prosince 2013 v 21:46
...letos nebudou. Myslím v rodině. Jediný scrapbopokový dárek, který jsem vytvořila, je kuchařka pro moji milou snachu a mého synka. Občas, nepravidelně, se scházíme a vaříme pro sebe. My, oni, tak jak to přijde, tak se střídáme, kdo má náladu, chuť a nebo důvod...uvaří a pozve :-).
Snažím se vždy vymyslet nějaké nové jídlo, něco, co není tak obvyklé, co mě někde zaujalo a co si chci vyzkoušet. Recepty si hledám na internetu, nebo v mých letitých kuchařkách...vystřihovala jsem si roky všelijaké recepty a někdy je nestačila ani vyzkoušet. Napíšu nebo vytisknu si recept na kus papíru...a ten pak hodím do šuplíku.
Už vloni jsem si říkala, že by si zasloužily zdokumentovat a uschovat.
Když mi před pár týdny dorazila Ketina kuchařská razítka , věděla jsem, že nastal čas. A tak jsem si tu po večerech vyrobila kuchařku pro "mladé" - nemůžu napsat jen pro snachu, neb kuchaříček je i syn :-). Dělala jsem ji s láskou a s nadšením, a moc mě těší už jen to, že je, že jsem to udělala...a doufám, že radost bude :-)). Bohužel, některé recepty jsem asi vyhodila... prostě nejsou..., ale některá jídla jsem zase měla vyfocená, takže jsem kuchařku mohla doplnit i fotkami. Snažila jsem se nějak oddělit "maso od buchet" a tak jsem použila tyrkysové pauzáky jako dělící stránky ( nově jsem je "čajzla" u muže v práci jako odpad! ) a ty jsem nazdobila. Střídmě. Z časových důvodů ;-). Na konci kuchařky jsou volné listy, kam se dají zapsat vlastní recepty, nebo kam se dají vlepit další recepty jídel, na kterých si společně pochutnáme :-))


















Děkuji za vaši milou návštěvu :-)



Krabičky na čaj...

3. prosince 2013 v 19:06 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Asi jsem divná ženská, ale nebaví mě nakupovat. Do obchodů mě dožene akorát hlad a nebo potřeba nějakého nezbytného kousku garderóby. Nutně potřebuju zimní boty, ale zima ještě pořád není, tak to odkládám jako návštěvu zubaře. Vidím, že mi nevěříte...jasně, scrapbookový obchod mě chladnou nenechá, ale dovedu se ovládat :-)). Když už musím do našeho "obchodního centra", nevynechám KIK. Je to pro mnohé možná takový nijaký obchod plný hadrů a blbostí ( vy dobře víte, že blbosti mám ráda ;-) ) , ale proto tam jdu. Podívat se, jestli nemají 3D čtverečky, které jinde stojí majlant, tady pár kaček, nebo provázek, knoflíky, kamínky, notýsky... a skoro pokaždé něco užitečného objevím -sice ne "lignin a acid free", ale to už dávno neřeším.
Objevila jsem onehdy fakt za pakatel krabičky na čaj, docela obyčejné a přímo volající: kup mě a ozdob! Koupila jsem, že se někdy můžou hodit. Hodily :-)) Hned jsem měla dárečky pro kámošky. K tomu do tašky ( užitečné, použitelné! ) pár korálků, otisků razítek, bloček barevných čtvrtek na cokoliv...a hned jsou dárky pro scrapařky :-) Navíc mě to zdobení krabiček fakt bavilo :-)


Nejdřív jsem krabičky natřela bílou akrylkou a pak nalakovala. Dokud "nešmudlám", nemají moje věci obrys, prostě vypadají nedodělaně a nedokončeně. Takže "šmudlám" razítkovacím polštářkem hnědým a černým, oba již mají svoje za sebou, ale to je pro "šmudlání" právě to nejlepší. A pak už jen lepím....


Zbytků mám dostatek, dokonce i kytiček, které poslední dobou málo používám. Udělala jsem prostě pro holky romantiku :-))


Jen ty čajové sáčky jsem dovnitř koupila nějaké velké, takže až je vypijou, musí si tam dát menší pytlíčky. Ale tenhle čaj je zase plný energie...

Děkuji za nahlédnutí :-)

První skoro adventní

2. prosince 2013 v 22:23 PELE-MELE
Vloni jsem třicet dní do Vánoc zaznamenávala den po dni se všemi událostmi a akcemi do scrapbookového diáře. Letos vynechám, ačkoliv jsem si dlouho myslela, že to dám. Pak jsem upustila od třiceti dnů, ale chtěla jsem udělat jen adventní deníček. Bohužel, ani to nebude. Prostě nevím co dřív a tohle jsem vyřadila jako tu poslední "zbytečnost".
Ale Advent mi začal moc hezky. Na sobotu před první adventní nedělí jsme si se scrapkamarádkami Fidulou a Ilonkou už dlouho dopředu naplánovaly setkání. Program byl bezvadný: kavárna, výstava, oběd...a pořád a pořád pokec :-))
Sešly jsme se ráno u Kotvy ( proč u Kotvy , ptal se můj muž, když se přece všichni scházívají "u koně" ), protože tam nás blízko "vyplivlo" metro ač jsme jely z různých stran. Mě tam "vyplivl" manžel, do Prahy mě dovezl úplně jen tak, jen kvůli mně a mému setkání, to je grand, co? ;-) Odtud jsme se vydaly pěšky přes Staromák ( stánky teprve otevíraly, takže tak malinko lidí jsem na vánočním trhu ještě nikdy neviděla ) se steampunkovým stromečkem! ( Opravdu! Vyfotila jsem vám ho! ) k Betlémské kapli.


Měly jsme v plánu výstavu Pohádkové Vánoce v podzemí kaple, ale nějak jsme se napoprvé netrefily a prohlédly si i kapli celou ( včetně 1+1 Mistra Jana ) . Musím se přiznat, že jsem byla v kapli poprvé, takže nelituju. Ale před tím jsme se byly ještě posilnit čokoládou v úžasné rodinné čokoládovně . Prozradím vám, že jsme posnídaly horkou čokoládu s pomerančem a whisky :-).
Výstava v podzemí Betlémské kaple byla roztomile kouzelná a úplně skvěle nás vánočně naladila. Fotila jsem si všechny ty úžasné perníkové betlémy, dřevěné figurky, paličkované ozdůbky a jiné titěrnosti a vánoční drobnosti. Všude vonělo jehličí, vosk a perník, v podzemí byl člověk opravdu jako v jiném světě, jako v pohádce.


Krátkou procházkou a se svařákem v ruce jsme pak došly na metro a popojely do andělské pizzerie, mojí oblíbené, protože ji vlastní kamarád a protože už poněkolikáté jsem vyhrála poukázky na konzumaci, takže s radostí jsem mohla kamarádky pozvat :-) A že jsme se měly :-). A povídaly a povídaly a čas nepozorovaně utíkal, venku se setmělo a z původně plánovaných čtyřech hodin, kdy jsme se chtěly rozloučit, bylo hodin pět a loučit se nám nechtělo...jenže vázané na autobusy a další akce jsme musely...Se slibem, že na jaře opět! :-))

Samozřejmě byly i dárečky, přece už se Vánoce blíží a my už se neuvidíme.


Když jsem dostala svůj dáreček, byla jsem dojatá a nadšená - můj první adventní kalendář! Nádherný, roztomilý, vypracovaný....a jen a jen pro mě! Děkuji!


Jsem disciplinovaná a nezotvírala jsem hned všechny šuplíčky :-). Pěkně jeden po druhém...prvního byla kovová sovička, druhého, tedy dnes, jako na zavolanou, čokoládka! Zrovna jsem ji moc potřebovala. Těším se na každý den a každý den vzpomínám a děkuji Fidule :-).

Děkuji i vám za nahlédnutí...a mějte hezké adventní dny. Do Vánoc už to máme za 21 dní ;-)






Když má děda narozky

1. prosince 2013 v 11:33
Dědečkovi mých dětí, mému tatínkovi, je 82 let. Je zdravý, čiperný a myslí mu to. Pije rád červené víno, ale vzhledem k tomu, že "flašku" mu nosí každý, vymýšlela jsem jiný dárek. Koupila jsem luxusní paštikovou "bonboniéru" - místo bonbónů byly v krabičce bobečky různých paštik - byly větší a bylo jich "jen" osm. Nevyfotila jsem...ale vyfotila jsem balení. Jenže...oni ti rodičové zkrátka asi neumí projevit radost...ani nad paštikami, natož nad balením :-(...
To já se raduju z každé "blbiny" :-))


Přeji všem krásnou první adventní neděli a hodně radosti ... a děkuji za návštěvu :-)

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA