Ta chvíle, kdy se děťátko školkové změní ve školáka je téměř nepostřehnutelná. Dřív mě to rozhodně tak významně nenapadlo jako teď...když ty dětičky, které mám ve školce a ještě včera byly dětičkami, které se mazlily, hrály si s plyšáky a visely očima na každém slově čtené pohádky se najednou tváří dospěle a přezíravě, poučují svoje malé kamarády a jsou ty velké a nad věcí. Zvláštní, jak funguje slovo. Bude se nám stýskat po našich "předškolácích" a budou nám ve třídě chybět, ale budou zase noví předškoláci...a tak to půjde rok co rok. Se svými vlastními dětmi jsem si to tolik neuvědomovala..., ale teď vidím, jak ta hranice je průhledná a sotva znatelná, jak z malého prcka se najednou stává velké dítě, které má svoje povinnosti a zodpovědnosti. Je to úsměvné a zároveň i poučné...

školkáček

školáček
Děkuji za váši návštěvu u mně :-)