9. května 2014 v 17:29
|
Krom na pár drobností ( ATC ) jsem nějak neměla slinu, chuť, správnou náladu, rozpoložení, vůli, čas...a já nevím jakou výmluvu ;-) ještě napsat, vrátit se k dětskému albumu, které je zpoloviny hotové, ale další půlka mě ještě čeká. Fotky rozložené na stole, papíry nachystané a já chodila okolo a nevěděla za jaký konec to popadnout a kde začít, abych došla do zdárného konce...Asi to, jako spousta jiných ( nejen scrapbookových ) věcí potřebovalo dozrát ( už dávno vím, že dělat něco přes závit je zbytečné a většinou kontraproduktivní ). Dozrálo a ta správná chvíle přišla....a já s radostí opět lepím na černé podklady tu spoustu fotek z ranného věku našeho nejmladšího synka. Některé stránky nazdobím ( některé fotky mi přijdou tak skvělé, že si to zaslouží ) , jiné nalepím jen tak, fotky bez ozdob.
Velké fotky mám ráda a chválím nás zpětně za to, že jsme je dělali.
Tahle fotečka technicky nepatří k nejdokonalejším, naopak, řekla bych, že normálně by byla asi na výhoz ( jenže já schovávám všechno, jsou to pro mě dokumenty ) , lidi mají uříznuté hlavy a na fotce je kaz...ale pro mě je nádherná výrazem, atmosférou a vzpomínkou. Chlapeček byl vždycky tak šťastný, když tatínek přišel z práce domů a tatínek, ještě v bundě mu věnoval stejnou radost...bylo to oboustranné a já jsem ty chvíle milovala. Nejkrásnější je, že to mají, ti moji mužští dodnes, rádi se vidí a sdílí svoji radost ze setkání a já jsem stejně pyšná ( na ně ) a stejně šťastná, že je mám.
Děkuji za nahlédnutí a přeji krásný májový víkend :-)
Miluju tyhle barevní kombinace! A nádherný je i komentář pod fotkami stránek. Krásné vzpomínky i současnost. Je to Dar.