Listopad 2014

Project Life - alias Rodinná kronika

30. listopadu 2014 v 11:15 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Už jsem to určitě říkala a rozhodně to předvádím, že můj Project Life není ten PL jak je obecně rozšířen a jak ho dělají mnohé scrapařky. Ten můj je smash nebo journal nebo já nevím co ;-), ale proč to nazývat nějak jinak, když je to prostě kronika. Vždycky jsem jí dělala, protože když byly děti doma, byla spousta zážitků a akcí a já jsem rodilá kronikářka ;-) ( těch třídních nástěnek a kronik co je za mnou ...) . Dělala jsem kroniky vždy a všude, ve škole, na táborech, na golfu, doma...Píšu deníky, zápisky a výpisky a až umřu, bude to velká hromada sběru :-)))
Nějak se mi nedaří dokumentovat akce hned po , většinou vše zaznamenám s nějakým časovým odstupem. Teď tu máme září, říjen a listopad.


Trochu jsem si zapatlala :-) Kolečka jsou nová razítka z Francie od Aladin.






Je jasné, že tohle jsem já :-) !


Teď vidím, jak jsme se "nechtěně" všichni hezky vyladili :-)




Děkuji za návštěvu a přeji krásnou první adventní neděli :-).

Adventní kalendář

27. listopadu 2014 v 15:58 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Dělala jsem s dětmi ve školce adventní kalendář z roliček od toaletního papíru. Nevyfotila! Ale to ještě napravím.

Doma, pro svoje vnoučky, jsem udělala kalendář z domečků. Každý domeček je krabička, do které se vejde čokoládka, čokoládové peníze, malý pytlíček s gumovými medvídky, malá figurka, nastříhané samolepky. Blbinky pro radost a krácení času čekání. A o tom by to mělo být, že ? ;-)
Domečky jsem vystřihovala podle šablony a slepovala oboustrankou. Každý jsem "ošmudlala" starším razítkovacím polštářkem. Domečky získaly patinu :-) a konturu. Barevné střechy jsem nalepila ze zbytků papírů. Okna a dveře nakreslila. Vím, že si kluci domečky schovávat nebudou, roztrhnou je, vyseparují obsah a zbytek poletí do kamen :-) Takže jsem se s tím zas až tak moc nepárala.
Pak jsem vzala dvě dřevěné desky ( víka od dřevěných bedýnek od vína - bedýnky upotřebím na všelijaké ukládání, ale víka nepotřebuju ) a slepila je k sobě. Na ně jsem nalepila hnědý kartón, tzv. "vlnu". A pak lepila domečky. Udělala jsem z nich malou vesničku :-). Sem tam jsem přilepila k domku stromek nebo sněhuláka, na střechu třeba sovu, na jednu jsem udělala jako zvoničku. Pak jsem celou vesničku "zasněžila" vatou a posypala papírovými sněhovými vločkami. Na každou střechu domku jsem nakonec nalepila jedno číslo - použila jsem samolepky, které jsem měla už dlouho doma. Občas něco koupím, že to použiju a pak to tu leží a leží a čeká na svůj čas.
No a je to. Kalendář je jeden, v domečcích jsou věci dvojmo stejné, tak snad zvítězí bratrská láska a žádné rozbroje nebudou :-). Já vím, že nebudou, mám úžasné vnoučky :-)
( fotila jsem záměrně večer při umělém osvětlení, aby měla vesnička atmosféru ;-) )










Děkuji za nakouknutí :-)

Minialbum - Paris 2013 - potřetí

26. listopadu 2014 v 21:40 MINIALBA
Ještě pořád nic neví :-)), ale v pátek jedu do Prahy na setkání a budu nadělovat :-)






Já ani netušila, že tohle samofocení se nazývá "selfíčko" a tak vesele dělám selfíčka už drahně let :-))))


Pohledy z výšky jsou opravdu fascinující a já je miluju....takže lezu na všechny kopce, věže a rozhledny...i mrakodrapy :-)






Děkuji za nahlédnutí :-)

Minialbum - Paris 2013 - podruhé

25. listopadu 2014 v 18:48 MINIALBA
Mini albůmky mě baví. Jsou rychle hotové a jejich rozměr už je předurčuje k oblibě, neboť co je malé, to je milé :-)




Ketiných razítek mám tolik, že leckdy na některé zapomenu. Takže jsem si zároveň s prací na albůmku udělala i revizi razítek a nově je utřídila podle témat.


Chtěla jsem, aby v albůmku byly nejenom památky, ale hlavně Hanka, protože po létech je fajn si vzpomenout, že si pro tuhle příležitost koupila novou kabelu, nebo jaký nosila účes :-)




Občas jsem sepsala i nějaké obecné informace :-)


Děkuji za vaši přízeň :-) ... Krásný večer.

Minialbum - Paris 2013

25. listopadu 2014 v 0:39 MINIALBA
Vánoce mě nestraší, Vánoce mě těší. Dnes už jsem probrala výzdobu a zítra dokoupím co potřebuju nového. Miluji svícny, svíčky, světýlka..., andílky, skřítky, sobíky...a těm všem je u nás doma dobře :-) A miluji dárečky. V tom pravém slova smyslu, maličkosti od srdce, co dělají radost a kouzlí úsměvy. Jednu radost jsme si s kamarádkou udělaly už minulý týden. Jely jsme na koncert kladenské kapely Zrní. Moc jsem netušila do čeho jdu, a byla a jsem nadšená. Celá odpoledne "Zrním" a při tom se tak krásně lepí :-))



Dolepila jsem albůmek pro kamarádku. To nevadí, jestli ho uvidí :-), ale vzhledem k jejímu pracovnímu vytížení myslím, že ne. A i kdyby...skutečnost je stejně vždycky jiná ;-)



On je vlastně taky tak trochu recy. Použila jsem kartóny na desky a stránky polepovala listy ze staré francouzské knížky. Taky jsem rozebrala starý kalendář a použila obrázky.

Albůmek má velikost 15 x 10 centimetrů. Krom polepených stránek jsem nechala i nějaké volné, na vlastní zápisky.









Tak zítra budeme pokračovat.

Děkuji za nahlédnutí a krásnou dobrou noc :-)

Dárkování

23. listopadu 2014 v 22:06 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Na přáníčka ještě nedošlo, ale na dárečky už myslím a neb se na počátek Adventu chystám na první kamarádská setkání s dárečky, tak se připravuju :-)...Už za týden!

Napadly mě malé kapesní ( kabelkové ) kalendáříky...







Kalendárium jsem si vytiskla na julda.cz a pak už si jen nařezala čtvrtky a lepila. Omylem jsem podklady udělala větší než jsem chtěla a tak mi zbylo místečko i na malé dozdobení. A proč ne? ;-)

Díky za nahlédnutí :-)

Převlékání kabátků

21. listopadu 2014 v 22:48 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Jak píše na blogu Kety Ája, na zimu to ještě moc nevypadá a to, že "straší" obchoďáky s vánoční výzdobou ( dneska jsem na jednom náměstí viděla svítit nefalšovaný, krásný vánoční stromeček...ale 21. listopadu, není to moc brzy? ), ještě neznamená, že Vánoce buší na dveře. Všechno má svůj čas a co nemám ráda je dělat si stres a starost z nejkrásnějšího období v roce, které nebetyčně miluju.
Rozhodně se nestresuju a dělám to, co mě zrovna napadne, třeba "převlékám" úplně nejlevnější diářky ( za 12 korun kus ) do nových kabátků...a hned mám dárečky pro kolegyně do práce :-)


Díky za nahlédnutí a krásný víkend :-)

Recy věci počtvrté

19. listopadu 2014 v 9:22 PELE-MELE
Dělám to ráda a s nadšením.










Děkuji za vaši návštěvu :-)

Recy věci potřetí

17. listopadu 2014 v 22:52 PELE-MELE
Od Haňule jsem kdysi dostala krabičky k polepení. Došlo na ně až teď. Některé jsem polepila, některé jsem udělala podle "mustru" nové . Nové ze starého. Jsou z čelních čtvrtek od sad papírů. Ty obaly většinou bývají hezké, je na nich souhrn všech papírů, které obsahují a tak jsou hezky barevné. Nikdy je nevyhazuju a vždycky je nějak upotřebím.



Krabičky na dárečky :-)


Na albůmek z roliček od toaletního papíru jsem se chystala už strašně dlouho.
Teď jsem tedy měla dobrý důvod to zkusit.


Děkuji, že jste tu byli :-)

Recy věci podruhé

14. listopadu 2014 v 14:45 PELE-MELE
Pokračuji v tvoření do Galerie Recy - věci a docela dost mě to baví. Už vím, že spoustu věci, které jsem chtěla udělat do Vánoc, nestihnu, ale přiznejme si, když něco nestihneme, tak se stane co? NIC! Takže žádné trápení :-). Tvoříme přece s radostí a pro radost :-) ( ...a okna počkají ;-) )

Mojí největší radostí je teď malinká holčička Melinka, která se narodila před dvěma dny. Je to moje první vnučka :-)))


Srdcata už tady byla , není to žádná novinka, ale pořád je mám ráda, je to fajn pozornost, prima dárek, rychlý a moc nestojí :-)


Ano, vidíte správně :-)...Co s plonkovou náušnicí, než jí zabudovat do scrapbooku? ( a že už jsem těch náušnic poztrácela :-( )




Děkuji za nahlédnutí :-) a mějte skvělý prodloužený víkend !

Recy věci

10. listopadu 2014 v 23:17 PELE-MELE
Galerie Recy - věci je prodejní výstava, jak už název napovídá, věcí nových udělaných ze starých a nepotřebných. Není to šunt, jsou to výrobky, rukodělné a originální, z recyklovaných materiálů. Roky jsem dostávala od paní pořadatelky nabídku ke spolupráci a roky jsem se vymlouvala na čas...ale spíš jsem nevěděla, jak do toho. Recykluju leccos, do stánek zamontuju kdeco, ale záměrně udělat něco...nevěděla jsem jak a nevěděla jsem co a tak jsem odmítala. Letos jsem kývla. Asi to tak mělo být :-) A tak už tu pár týdnů zpracovávám recyklovaný papír, kartóny, staré mapy, staré notové papíry, krabičky, roličky od toaletního papíru...Baví mě to, mám plnou hlavů věcí, které bych ještě chtěla udělat, odsunuju svoje vlastní projekty, ale bohužel, den má pořád jen 24 hodin. Příští rok začnu dřív :-)

Vernisáž Galerie Recy - věci bude v Klatovech v čajovně U naší milé paní v neděli 30.11. v 18 hodin. Přijďte, budete-li mít cestu kolem, i na výborný čaj :-).








Tyhle visačky jsou z luxusní dárkové tašky. Byla moc pěkná, zvenku tmavě modrá, uvnitř proužkovaná. Už jsem kdysi použila kus na stránku, ze zbytku jsem teď udělala sadu visaček.
( Vidíte, že Ketina razítka jsou prostě nepostradatelná )


Tak to je první várka...a pokračuju :-)

Děkuji za nakouknutí :-)

Cestovní deník 6

7. listopadu 2014 v 1:21 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Než se podívám zpět do Marseille, bude to nejmíň za rok...jestli...Ale nevadí, zatím se můžu kochat stávajícími zážitky a ty byly pěkné :-)

Nastal pomalu čas chystání se k odjezdu. Poslední den výletujeme jen po pobřeží, žádná dálka, aby se řidiči před dlouhou cestou zpět neunavili :-). Takže jdeme na trh ( konečně koupím nákupní košík pro kamarádku ) a do nově otevřeného obchoďáku Auchan na velký nákup. Tím se myslí víno, sýry, paštiky a jiné dobroty domů. Pro sebe a jako dárky pro zbytek rodiny.
Protože byl obchoďák otevřený teprve tři dny, bylo tam nejen hodně lidí, ale i mnoho slevových akcí...no nekupte to ! I medvěd se zapojil :-).


Večer nás čeká poslední večeře na rozloučenou v krásné restauraci nad pláží. Kocháme se západem slunce a poté vynikajícím jídlem. Každý si dáváme něco jiného a talíře kolují jak v čínské restauraci :-)... ochutnáváme, chválíme si výběr a pomlaskáváme. Mňam!

V sobotu ráno ještě mazaně vyběhnu nakoupit na poslední snídani a rozloučit se s moříčkem. Než se vrátím, je byteček uklizený a vše nachystáno k odjezdu. Snídáme a já se ptám: Co bylo nejhezčí?...


Nejkrásnější bylo...slunce, moře, bazén, večerní sedánky, snídaně na terase, výhledy z kopců, pikniky, legrace při hledání golfových hřišť, trhy, přístavy, vůně, barvy, večery, rána, společná jídla...prostě být spolu...


Do obálky jsem nastrkala různé vizitky a účtenky, zbytek i do plastové kapsičky na vnitřní straně desek. Na zadní straně desek je reklamní kartička ( z "íčka" ) a maskuje tady silnou kloboukovou gumičku, která nakonec celý ten tlustý deníček drží při sobě. Ketino razítko " VZPOMÍNKY Z NÁS DĚLAJÍ TOHO, KÝM JSME" mluví za vše.

Děkuji za návštěvu :-)



Cestovní deník 5

3. listopadu 2014 v 0:52 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
Párkrát se nám stalo, že jsme dojeli někam, kam jsme původně nechtěli ani náhodou. Tohle většinou způsobila navigační "Marcelka". Prostě si umanula, že tohle je nejkratší cesta a hrnula nás jinudy, než jak jsem si já představovala podle mapy. Když jsem se včas nezbouřila, byli jsme někde úplně jinde. Ale někdy to nebylo na škodu - třeba v St. Zacharie. Normálně bychom tam vůbec nejeli, městečko jako po vymření, nic světoborného. Ale v turistické kanceláři seděla výborná paní, která nás odlapila ( zřejmě byla ráda, že konečně někdo přišel ;-) ) a sáhodlouze nám vyprávěla o zajímavostech městečka i okolí, ukazovala nám obrázky v šanonu k tomu vyrobeném, dala nám mapu, nakreslila trasu a šup, jděte na vycházku! Šli jsme...podél řeky, přes mostek, mezi stromy, cesta se zužovala až byla zarostlá tak, že skoro nepřístupná, ale inzerovanou sochu dívenky Marie jsme dosud nenašli. My dva jsme to vzdali, přebrodili říčku a sedli na lavičku, synek s přítelkyní se prodírali dál...a našli ji!


Na vrcholu kopce nad městečkem Roquevaire ( kde bývá každoročně mezinárodní varhanní festival ) jsou pozůstatky kostelíka Saint Jean de Puy. Naplánovala jsem cestu, schůdnou, sjízdnou, ale "Marcelka" si usmyslela, že tudy ne, že jinudy...a drkocali jsme se po krkolomné kamenité lesní cestě, která chvílemi vypadala, že už nás dál nepustí a nebo to naše, sice zdatné, ale přece jen normální auto neprojede. Projelo! A místo stálo za to, včetně nádherného výhledu a následného pikniku na vrcholu:-).


Ale cílem a vyvrcholením dnešní cesty bylo městečko Saint - Maximin - de-la Sainte - Baume s největší a nejkrásnější gotickou bazilikou v Provence. Všechno tam bylo krásné :-), včetně letního počasí a to už je 1.října!



A další den nás čeká Marseille. O Marseille si přečtete všude na internetu. Můj dojem je, po všech těch příbězích o vykradených autech, oloupených turistech, špíně a ještě o kdovíjakých ošklivostech...pěkný. Zvláště, když se přijíždí mimo dálnici z kopců a bílé město s modrým mořským obzorem se prostírá dole pod vámi, je to úchvatný pohled. Navštvili jsme Corbusiérův slavný dům Cité Radieuse a pak zaparkovali ve Starém přístavu. Rozchod a každý po svém. Synek hraje jakousi hru Ingres , takže mladí šli po památkách tímto způsobem, my podle vyčtených informací. Samozřejmě je na poznání města jeden den málo, ale nijak jsme to nehrotili. Bylo nádherně, moře bylo neskutečně modré, vše kolem tak příjemné a vlídné...
MUCEM - Musée des civilisations de l´Europe et de la Méditerranée se mi líbilo moc, včetně architektonického ztvárnění budov, propojení staré vojenské pevnosti Saint - Jean s novými stavbami. A kostel Notre - Dame de la Garde je prostě ta největší a nejkrásnější marseilleská klasika. Vystoupali jsme tam pěšky, žádný vláček, ačkoliv nalezenou vstupenku jsem do deníky nalepila, ale právě s tou douškou, že my tedy vláčkem ne, pěkně po svých :-)
Slunce se klonilo k západu a zlatilo fasády domů pod námi a všechno vypadlo tak neskutečně klidně, laskavě, mírně...a Marseille mě okouzlila a určitě se chci ještě vrátit a poznávat víc. Je co!






Medvěd - cestovatel byl samozřejmě s námi :-). A golfové hřiště uprostřed města a uprostřed dostihového závodiště jsme taky museli vidět :-)


Děkuji za nakouknutí.

Cestovní deník 4

1. listopadu 2014 v 20:30 NOTESY, ZÁPISNÍKY, DIÁŘE...
I můj PL je vlastně dělaný stejně. Mám již předpřipravený svázaný deník a jen doplňuji akce. Dneska jsem měli krásný den a tak už se těším, až ho zaznamenám :-). Protože přijel synek s přítelkyní a jeli jsme ne výlet, připadala jsem si jako na dovolené. A den se opravdu "vybarvil". Krásný první listopad.


Ovšem tady jsme na oslavě sklizně prvních hroznů. To byla přesně ta akce, o které jsme se dozvěděli až na základě letáčku z "íčka". Skoro jsme osadu, kde se slavnost konala, ani nemohli najít. Byli jsme tam jediní "přespolní" a byli jsme okamžitě odhaleni. Pan farář ( šikmooký! ) přišel za mým mužem a ptal se, odkud jsme a jak se nám u nich líbí. Dostali jsme první vylisovaný ( na náměstíčku před kostelem stál opravdový, prastarý a funkční lis na víno ) vinný mošt a pak sledovali místní tance, které alegoricky oslavovaly víno. Byla tam i výstavka výtvarných prací dětí z MŠ, to zase zajímalo mě :-). Tak jako české děti kreslí sběr brambor, maximálně jabloně s jablíčky, tady byly na obrázcích vinné keříky s barevnými listy ( víte, jak je krásně barevná vinice na podzim ? ;-) ) a plastickými hrozny vína - za papíru! Moc se mi tam líbilo a zůstala bych i na jídlo ( venku pod platany ), ale "děti" chtěly k moři :-). Bylo vedro.


Další den jedeme zase od moře dál - do "hor" . Protože jsme u moře, všechny kopce jsou vysoké, protože se zvedají opravdu od moře. Miluji serpentiny, silnice a silničky, které se kroutí až se jednomu skoro kroutí krk, ale jsou z nich překrásné výhledy. Motorkáři si je taky užívají :-)




Tam nahoře v kopcích a ve skalách je jeskyně, kde žila "v důchodu" Máří Magdaléna. Krásné místo.

Při našich cestách jsme sem tam museli uspokojit i mého muže, neb 14 dní bez golfu byl opravdový "absťák" ( já to tak neprožívám ;-) ) a navštívit i nějaké golfové hřiště na trase ( jen se podívat ) ...a koupit golfový míček s logem hřiště.
Ovšem na jednom se zamilovala maximálně i já - do golfového bagu s barevnými proužky značky Little Marcel ( pamatujete, mám takovou barevnou, veselou kabelku - z Francie, pochopitelně - do ponurých zimních dnů jako dělanou ;-) ) Ale ten bag...



Pršelo nám jen jednou. Nevadilo to. Podruhé jsme se do deště probudili a díky internetové předpovědi počasí jsme tedy vyjeli tam, kde mělo pršet méně. Nakonec nepršelo vůbec! Pršelo zase až večer u nás "doma" a to byl taky jediný den, kdy jsme snídali a večeřeli v bytě a ne na terase venku.


Děkuji za nahlédnutí :-) a přeji krásnou neděli.
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA