Vánoce mě nestraší, Vánoce mě těší. Dnes už jsem probrala výzdobu a zítra dokoupím co potřebuju nového. Miluji svícny, svíčky, světýlka..., andílky, skřítky, sobíky...a těm všem je u nás doma dobře :-) A miluji dárečky. V tom pravém slova smyslu, maličkosti od srdce, co dělají radost a kouzlí úsměvy. Jednu radost jsme si s kamarádkou udělaly už minulý týden. Jely jsme na koncert kladenské kapely Zrní. Moc jsem netušila do čeho jdu, a byla a jsem nadšená. Celá odpoledne "Zrním" a při tom se tak krásně lepí :-))
Dolepila jsem albůmek pro kamarádku. To nevadí, jestli ho uvidí :-), ale vzhledem k jejímu pracovnímu vytížení myslím, že ne. A i kdyby...skutečnost je stejně vždycky jiná ;-)
On je vlastně taky tak trochu recy. Použila jsem kartóny na desky a stránky polepovala listy ze staré francouzské knížky. Taky jsem rozebrala starý kalendář a použila obrázky.
Albůmek má velikost 15 x 10 centimetrů. Krom polepených stránek jsem nechala i nějaké volné, na vlastní zápisky.
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.
Vítejte v mém nebi, v mém sedmém nebi, v nebi scrapbookovém. Scrapbook je pro mě tak veliký relax, že ztrácím pojem o čase a vznáším se. Je to jako meditace. Něco nadpozemského. Činnost, kterou miluji. Říká se, že kdo chce zapalovat, musí hořet. A já hořím, a chtěla bych ve vás, návštěvnících, zapálit alespoň malinkou jiskřičku zájmu a zaujetí. Když se mi to povede, budu ráda.
Krásný:)