11. února 2015 v 1:05
|
Je neděle a svátek. Letáček o slavnosti svatého Vincenta, patrona vinařů, jsem objevila v turistické kanceláři u nás v Bandolu. Trochu nám trvalo, než jsme malou vesničku Roquefort našli, ale slavnost byla moc pěkná. Se mší, požehnáním prvních hroznů, s ochutnávkou vinného moštu, s řemeslným trhem a provensálskými tanci. Pak následovala pod platany před kostelem hostina, ale bylo takové vedro, že jsme dali přednost koupačce v moři. Tentokrát vyhrálo moře nad jídlem :-)- Vynahradili jsme si to večerní grilovačkou :-)
V nadpisu mám chybu :-(, ale na to člověk přijde, až když vidí stránku vyfocenou.
Tu krásnou oranžovou visačku jsem dostala od kamarádky Mileny a hned jsem věděla, že se bude hodit. Padla sem jako ulitá :-) Díky, Mili :-)
Francie je multikulturní země, kněz byl Asiat a chvíli jsme z toho byli hodně překvapeni. On byl překvapený námi...nevím, jak je to možné, ale okamžitě jsme byli odhaleni jako turisti ;-) a pan starosta i kněz se přišli zeptat, odkud jsme...Opět jsme byli za exoty! ;-)
Samozřejmě jsme degustovali nejen novou šťávu z hroznů, ale i místní ( staré ) víno. A samozřejmě jsme se dávali do "řeči" a jsme zářným příkladem toho, že když se lidi chtějí domluvit, domluví se. Naše fránina je na úrovni "masa bob", ale zatím jsme se vždy domluvili a vždy pochopili a nakonec byli i za hvězdy :-). Nebo je to kouzlo osobnosti? ;-) ( Zde musím říct, že hvězdou je můj muž, to on se bez ostychu baví a se svojí schopností vycítit a pochopit ví nakonec opravdu úplně všechno. To já se svými obavami, abych mluvila správně spíš mlčím, a za hodinu poté vychrlím věty sice gramaticky dobře, ale s křížkem po funuse :-( )
A po slavnosti jsme spěchali k moři. Je konec září, ale pro nás vrcholné léto.
Ještě teď, když se zasním, slyším jak se převalují mořské vlny a cítím sluneční žár. Tak si jdu snít....dobrou :-)
Díky, že jste tu byli :-)