Červenec 2015

Zdravá strava

31. července 2015 v 9:44 STRÁNKY
Vloni jsme byli s vnoučky v ZOO v Praze. Znáte to, zvířátka ano, ale k tomu ještě mnoho atrakcí. Tu se svézt vláčkem, tu na poníkovi, tu koupit plyšáka...a v neposlední řadě "my máme hlad". Ono o hlad ani tak nejde, jako o to, jíst něco jiného, co doma není. Doma se jí zdravě! Na výletě se jí hranolky, nugety, pije kola...Ne, že bych z toho byla nadšená, ale buhužel výběr jiný moc není a kluci chtějí zrovna tohle! Ještě, že nám to maminka jednou za rok dovolila :-). Tyhle fotky jsem ani neměla v úmyslu dávat někam do albumu, natož jim, aby to i rodičové viděli, jak jejich děti papají ;-), ale když jsme dělaly na scrapbook.cz tajný lift, najednou se mi hodily. A tak vznikla "zdravá strava", samozřejmě v nadsázce! ;-)


Díky za nahlédnutí :-)

Místo, které mám ráda - Skadarsko jezero

28. července 2015 v 9:13 STRÁNKY
Na scrapbook.cz právě probíhá červencová challenge na téma "místo, které mám ráda". Pochopila jsem to tak, že to může být třeba i zahradní altánek nebo místečko za skříní v ložnici, kam se chodilo v dětství tak pěkně trucovat a nebo se jen tak "ulejt"s knížkou. Ale takové fotky nemám...
Mám v hlavě stránku svých Top 10 míst. Míst, kam jsme jezdívali s dětmi a na které mám krásné a milé vzpomínky. Mezitím jsem si tedy vystřihla jednu "soutěžní" stránku a jak jsem chytila "slinu" tak i dvě jen tak. Jedna byla Paříž :-) ( a to se ode mne čekalo :-) ) a další je vzpomínka na Skadarsko jezero. Dřív jsme hodně sledovali televizní Objektiv a našli jsme tam občas nějaký cestovatelský typ. Nebo jen něco, co nás zaujalo, co se nám líbilo. Psávala jsem si i poznámky a mnohokrát je využila. Skadarsko jezero mě v pořadu o Černé Hoře okouzlilo hned. Do Černé Hory jsem za pár let, mnohem, mnohem později, jela neplánovaně s kamarádkou, byla jsem jako do počtu, ale nelituju!!! Všechno se mi líbilo! A když jsme přijeli ke Skadarkému jezeru, otevřel se přede mnou obrázek, který jsem znala a já zůstala zírat s otevřenou pusou. Bylo to opravdu tak kouzelné, jak to na mě v televizi zapůsobilo. Černá Hora mi zůstala v srdci a Skadarsko jezero obzvlášť.


Díky za podívání ;-)

Diplomy za challenge

25. července 2015 v 22:25 PŘÁNÍČKA A DÁRKY
Myslím, že diplom je můj nejčastější tvořivý scrapbookový formát ;-) ...tedy krom albumové stránky. Ani bych je už nespočítala. Kupodivu mě pořád baví, protože se na nich pořád dá vymýšlet něco nového. Velká visačka nic nového není, ale diplom jsem na ní ještě nedělala...nebo si to už nepamatuju ;-) Tak tady jsou...diplomové visačky za červnovou challenge pro Ilonku, Veverku Helu, Lucku a Mirču. Písmena na visačkách jsou jejich iniciály:-)







Děkuji za nakouknutí :-)

Albůmek pro dědečka

19. července 2015 v 11:41 MINIALBA
Můj manžel, dědeček naší první vnučky, zatoužil po fotkách holčičky, kterými by se mohl chlubit. Víš, holkám v práci a tak...Než jen tak fotky, udělala jsem mu kapesní albůmeček. Je to opravdu minimini.
Doma jsem před časem, při rekonstrukci synova pokoje, našla jakési obaly, pravděpodobně od nějakého příslušenství k mobilu. Neb se mi zdály pěkné, uschovala jsem je na "cokdybyseněkdynaněcohodily"...A teď přišel jejich čas. Ten bílý jsem použila na albůmek pro dědečka a černý bude použit na albůmek pro babičku, taky se přeci potřebuji a chci chlubit :-), i když kluky v práci tedy nemáme ( krom školníka:-) ), ale "holky" to taky ocení :-)












Myslím, že holky v práci budou dojaté, až uvidí naši nádhernou vnučku se svým pyšným děděčkem :-).

Bílý křídový obal ( rozkládací destičky ) jsem polepila. Použila jsem čtvrtečky 6 x 6 z kolekce od Prima Marketing, myslím Lifetime. Já spotřebovávám vše, takže i titulky ze sady čtvrtek a pak nevím, co jsou zač ;-) Sem tam jsem dala i jiný zbyteček, spotřeba byla opravdu minimální. Taktéž i časová náročnost. Ale radost veliká :-)

Děkuji, že jste zavítali :-)



Miluji Paříž!

14. července 2015 v 11:12 STRÁNKY
Mám prázdniny. Užívám si je. Odpočívám scrapováním a dělám věci, na které ve školním roce nemám tolik času. Hlavně v klidu. Mám přece prázdniny ;-).
Dovolená teprve bude a tak pomalu spřádám plány a to je jedna z hlavních věcí, která mě na dovolená baví. Plánovat. Hledat zajímavosti, sepisovat místa, kam bychom se mohli podívat, chystat dovolenkový deník. No, ten ještě odkládám, na ten je opravdu času dost :-). A při tom všem si vzpomínám na všechna místa, která jsem již viděla, na města, vesnice, cesty, hory, řeky, potoky, jezera, moře...ale mým místem míst, městem ze všech měst nejkrásnějším, pohádkou, prostě první láskou zůstane už navždy Paříž. I kdybych viděla hezčí, lepší, krásnější, půvabnější, čistější....ne, nic už Paříž nezastíní, nikdy, vím to! Paříž je pro mě kouzelná v každé roční době, tajemná, protože vždycky objevím něco, co jsem neznala, překvapivá, voňavá ( ne, neříkejte, že je špinavá, vím to, ale to je o lidech, ne o městě ). Miluju rána, kdy ulicí klapou jen ojedinělé kroky, metaři v zelených vestách zametají chodníky do potůčku vody, který teče pod ním, kdy mi na stolek k drobečkům croissantu odvážně usedne vrabec a já s úsměvem uskrávám první ranní pařížskou kávu. Ten jedinečný okamžik mám vrytý hlubolo v srdci, je pro mě kouzlem, je pro mě klíčkem, který mi otvírá dny, které strávím ve svém městě měst. Sluníčko, které vykoukne zpoza domu mě lehce pošimrá na tváří, hepčík, dopiju kávu, olíznu si drobek pečiva ze rtu, zaplatím, merci beaucoup, bonne journée...a můžu vyrazit za dalšími pařížskými obrázky. Miluji Paříž!


Děkuji za vaši návštěvu :-)

Můj PL

11. července 2015 v 11:37 ALBA
Pokračuji v naší rodinné kronice, ale takzvaně plíživým tempem :-). Ovšem nastaly mi prázdniny a tentokrát dlouhé, protože nastupuji zpět do školky až od října, takže doufám, že všechny resty a úkoly, které jsem si naplánovala ( a že jich mám seznam! ;-) ) zvládnu. Zatím to jde, i když tyhle první dny si říkám, že není proč spěchat, že si taky můžu dopřát nicnedělání :-). A dopřávám :-) Tedy moje nicnedělání je jen ve smyslu nescrapování, jinak třeba hledám informace o místech, kam pojedeme na dovolenou, čtu si, prohlížím staré albumy, uklízím skříně ...;-)

Nicméně PL už jsem dodělala až do dnešního dne.







Díky za nahlédnutí :-)

Loučení s Míšou

6. července 2015 v 8:30 MINIALBA
S Míšou jsem byla v školce dva roky. Udělali jsme spolu kus práce. Ve vzpomínkách mám první dny a týdny, kdy jsme se sžívali, kdy pro něj i pro mě bylo všechno nové, já se učila jak učit a chápat autistu, on se musel sžívat s novým prostředím, dospělými i dětmi. Nebylo to lehké. Často jsem chodila domů úplně vyčerpaná, a musela jsem ještě dělat pomůcky, učit se do školy a připravovat se na další náročné dny. Vybudovala jsem ve školce pro Míšu zázemí, takže už jsme se pak mohli učit v klidu a ničím nerušeni a nerozptylováni. Po malých krůčcích jsme dosahovali malých úspěchů. Ale zvládli jsme to! Jsem na sebe i na svého autíka pyšná :-)
V září nastoupí do školy, do zvláštní, ale do školy. Naučil se poslouchat pokyny, sám se najíst, chodit na záchod, umýt si ruce, naučil se základní barvy a základní geometrické tvary, naučil se přiřazovat věci k obrázkům, pochopil, co je malé a co velké, naučil se některé části těla, naučil se držet tužku a bez odporu kreslit ( čmárat na papír či tabuli :-) ) či dělat jiné výtvarné práce - lepit, malovat barvami, modelovat, naučil se navlékat korálky ...ale hlavně, naučil se přijímat děti, pohladit je, nebránit se kontaktu s nimi, pochopil, že strkat do dětí se nesmí, naučil se chodit na vycházku za ruku, naučil se hrát si! ( to je důležité! ) , zamiloval si stavebnice, mozaiky, vkládačky, naučil se dokonce sem tam i s nějakým dítětem při hře spolupracovat. Vím, že to půjde, že má ještě rezervy a jsem zvědavá na jeho další pokroky. Do školy jde připraven jak je to jen možné.

I pro Míšu ( tedy spíš pro jeho maminku ) jsem udělala vzpomínkový albůmek.



























Díky za nakouknutí :-)

Ahoj, školko!

2. července 2015 v 16:00 MINIALBA
Máme, pardon, měli jsme ve třídě sedm předškoláků. Ty, kteří opravdu odejdou do školy, ti odkladoví nám zůstanou :-). Vloni jsem dělala pro předškoláky takové malé albůmky, pro letošek jsem to odpískala, sedm, to fakt nedám. Jenže pořád fotím, ať jsme kde jsme. Ve školce, na zahradě, na vycházce, na výletě...a děti se fotí rády...a hned chtějí fotky nejen vidět, ale i mít. Slíbila jsem jim je. A jak jsem je doma tiskla, napadlo mě, že přece jen ty albůmky udělám. To i proto, že dvě předškolačky byly už na dovolené a jeden nemocný , takže děti zůstaly jen čtyři. Vzpomněla jsem si na to v neděli večer, takže jsem stačila udělat jen jeden ( jeden albůmek rovná se 3 hodiny práce ) . V pondělí byla porada...jela jsem po práci rychle domů a udělala druhý, a večer třetí. Ten čtvrtý, pro Míšu, nejobsažnější, protože za dva roky jeho pobytu ve školce, jsem už nezvládla a dodělala ho až dnes, což nevadí. Dodám ho kdykoliv o prázdninách, jsme stále v kontaktu, neb v září dostanu do školky jeho sourozence, Kubíčka.
V úterý jsem albůmky předávala za dojetí maminek. Měla jsem radost, že se albůmky dětem i maminkám líbily. To je největší odměna...a k nezaplacení :-)


Tady je vzorek:



















Zdobení je jednoduché,střídmé, aby to pro rodiče nebylo moc, vždyť víte, že se dovedu rozparádit :-))) ...a boužel času taky nebylo moc, byl to nápad na poslední chvíli.


Děkuji za vaše nahlédnutí :-). Krásné léto všem.

Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA