27. října 2015 v 20:24
|
První rok života dítěte je fofr. Leží, spí, jí, pláče...pak se začne usmívat, chce se chovat, chce se mít dobře...papá nejen mlíčko, ale i příkrmy, zeleninu, ovoce...prostě pořád je něco nového. A každá novinka je přijímána s jásotem a je třeba ji zaznamenat :-)
Jako mámu mě to nikdy nenapadlo, ale jako babička si představuji, co se odehrává v té dětské hlavičce, jak vnímá ten pohled na svět z jiné polohy... Někdy si říkám, že scrapbook není pro mě, vracení se do minulosti, zaznamenávání vzpomínek... mě rozlítostňuje, častokrát bych si přála vrátit čas...A jako babička jsem mnohem víc vnímavější.
Díky za návštěvu :-)
Šikulka roztomilá .-)