No, ještě to není úplná krize, přece jen je do Štědrého večera stále celých 12 dní a to se dá ještě spousta věcí zvládnout, dárky vyrobit, natož nakoupit a to i zabalit. Všude, v televizi, v časopisech, v rádiu nás masírují, že máme vánoční stres, honičku, nestíháme, nezvládáme...no nevím jak vy, ale tohle já tedy vůbec nezažívám. U nás se "píše Ježíškovi" celoročně, to znamená, že si nasloucháme a před Vánoci netápeme a víme, co si kdo přeje, o čem si jen tak povzdechne, po čem touži, co by rád...Někdy je to nesplnitelné i při největší snaze a tak nastoupí "finanční příspěvek", ale v drtivé většině si dáváme dárky, které si přejeme :-).
Někdy zabalení dárku je víc než obsah sám...Baví mě vtipná balení, krabičky, hezké balící papíry, vymazlené visačky...
Tohle balení je z doby, kdy jsem se scrapbookem začínala ( 2007 )...a byla hodně snaživá :-) , každý balíček byl jiný!
Pro mě nastává týden předvánoční pohodičky :-), večírek s kamarádkami, školková besídka ( ty dětičky jsou tak roztomilé, když zpívají a tančí ) , večírek s kolegyněmi, koncert v divadle, vánoční trh ve mlejně, vánoční trh někde v Německu... prostě vánoční "atmoška" jak má být. Tohle miluji z Vánoc úplně nejvíc, setkávání a těšení se, zdobení, pečení, balení, to chystání...aby až přijde ten VEČER, bylo všechno krásné, dojemné, načančané, miloučké a vůbec to nemusí být naklizené a dokonalé. Hlavně, když budeme spolu. S mužem, dětmi, rodiči, přáteli...Jsem vděčná, že toho všeho se mi dostává.
A tohle všechno si hodlám opravdově a jedinečně užít!:-)
Děkuji vám za nakouknutí a užívejte si krásnou třetí adventní neděli :-)
Veľmi sa mi páči tento príspevok, celkovo som nikdy neporozumela tomu zbytočnému stresu okolo Vianoc, prečo to niekoho vlastne stresuje. Nakoniec sú to sviatky, treba si ich užiť, to že sú všetci pokope, ak sa pripečie čosi tak sa pripečie :) Pamätám si, že jedny Vianoce nám doma vypadla na štedrý večer elektrina a kapustnicu sme prihrievali nad sviečkami. Bolo to super a doteraz sa na tom smejeme
[1]: a já si pamatuji, jak na Štědrý večer netekla teplá voda...tak jsme ji ohřívali a myli nádobí a společně utírali a bylo to bezvadné, soudružné, společenské a velmi příjemné. To jsou ty správné chvíle, kdy si člověk uvědomí, že má rodinu...ty lepší chvíle!
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.
Vítejte v mém nebi, v mém sedmém nebi, v nebi scrapbookovém. Scrapbook je pro mě tak veliký relax, že ztrácím pojem o čase a vznáším se. Je to jako meditace. Něco nadpozemského. Činnost, kterou miluji. Říká se, že kdo chce zapalovat, musí hořet. A já hořím, a chtěla bych ve vás, návštěvnících, zapálit alespoň malinkou jiskřičku zájmu a zaujetí. Když se mi to povede, budu ráda.
Veľmi sa mi páči tento príspevok, celkovo som nikdy neporozumela tomu zbytočnému stresu okolo Vianoc, prečo to niekoho vlastne stresuje. Nakoniec sú to sviatky, treba si ich užiť, to že sú všetci pokope, ak sa pripečie čosi tak sa pripečie :) Pamätám si, že jedny Vianoce nám doma vypadla na štedrý večer elektrina a kapustnicu sme prihrievali nad sviečkami. Bolo to super a doteraz sa na tom smejeme