
Až si pro mě přijdou...
16. ledna 2016 v 13:07 | STRÁNKYByla temná doba předrevoluční ( 1985 ), o tom, že by náš život mohl vypadat jinak se nám sotva snilo a tak jsme se snažili si ho zpříjemnňovat jak to šlo. Pod hlavičkou Svazarmu tehdy fungoval i Hifi klub. Podzemní klubovna s technikou, kterou doma sotva kdo měl, kde jsme se scházeli a poslouchali muziku, koukali na filmy, ale hlavně pořádali spoustu hudebních a kulturních akcí včetně fotografických výstav a nebo tu dokonce proběhla i moje výstava loutek :-). Byli jsme skvělá parta a já tam poznala svého muže...takže HK byl a bude ( i když už v té podobě zanikl ) vždycky moje srdeční záležitost.
Že půjdeme na koncert Michala Prokopa a Framus Five jsme se domluvili hromadně a udělali akci :-). Ještě dnes mi zní v uších, jak jsme z naší druhé řady zpívali společně...až si pro mě přijdou, až si pro mě přijdou, až si pro mě přijdou funebráci....Ani nevím, kdo kapelu v čele s Michalem Prokopem přemluvil, že šli s námi do našeho podzemí. Byla taková vstřícná doba. Tam jsme ještě dál pouštěli muziku, povídali a udělali tohle společné foto. Není moc kvalitní technicky, ale je prostě s duší, má atmosféru a vyvolává vzpomínky. Další z fotek, která mi dlouho ležela na stole a čekala na svůj čas kdy přijde na stránku, aby nebyla zapomenu v šuplíku. Doufám, že až si pro mě přijdou...stránky s fotkami zůstanou a budou dál vyprávět příběhy...
PS. Až do této doby, kdy jsem na netu hledala přesný text písničky, jsem netušila, že se jmenuje Blues o spolykaných slovech ;-) To prostě byla vždycky jen Až si pro mě přijdou :-)

Díky, že jste tu byli :-)
Já na tyhle roky ráda vzpomínám, komunita v klubech, která jela na stejné vlně...písničky, filmy, knihy...přes všechno, co bylo kolem nás, jsme byli spojeni názory a myšlenkami i společným nepřítelem. Drželi jsme pospolu a cítili sounáležitost. Dneska už je to jiné a jiní jsou i lidé z té doby...život jde dál.
A stránka? Ta se mi moc líbí.