Když jsme jeli dopoledne po pravém břehu řeky Seiny přes městečko Villequier pršelo. Pršelo mocně. Takže jsme jen projeli a pokračovali dál.
Když jsem se po levém břehu řeky Seiny vraceli zpět k domovu, už nepršelo a já našla na mapě odbočku, po které se dostaneme až k řece, kde na Villequier uvidíme. Přes řeku.
V městečku toho není moc co k vidění, než socha Victora Huga, který upřeně hledí směrem k řece. Upřeně a smutně hledí k místu, kde se 6 měsíců po svatbě utopila jeho dcera spolu s manželem.
Dům, ve kterém utonulí manželé žili, slouží dnes jako muzeum Victora Huga, ale v průvodci píší, že je opravdu pro zasvěcené znalce Hugova díla a navíc pro dobré francouzštináře. Ani jedno nejsme, tak jsme ani nelitovali, že jsme tam nebyli.
A přes řeku, v odpoleních záblescích nesmělého slunce, byl ten pohled na Villequier stejně pěkný :-)

Tu lišku ani nevím, proč jsem na stránku dala, nějak se mi tam hodila :-). Je vystřižená z plechovky od jakéhosi nápoje a dlouho jsem se chystala ji upotřebit. Tak je tam !
Děkuji za vaši návštěvu :-)