5. února 2016 v 0:28
|
To původní, z čeho vznikl nápad jet po 13 letech zase do Normandie, bylo zahrát si golf v Étretat. Na útesech nad mořem. Před 13 lety jsme s golfem sotva koketovali, já tedy ještě vůbec, ale hřiště se nám moc a moc líbilo právě svojí polohou. Takže to mělo být něco jako splněný sen. A byl!
Hru jsem zamluvila už z domova, abychom měli jistotu, že se dostaneme hrát v čase, který chceme. Bohužel ten mnou vybraný čas nebyl nakonec zrovna příznivý, prvních pár jamek nám propršelo. Ale co, zažít se má všechno...a jak praví přísloví: Není špatné počasí, je jen špatně oblečený golfista. A to my jsme rozhodně nebyli, krom sněhu počítáme se vším :-)...i když v nepromokavé bundě hraju nerada.
Naštěstí po pár jamkách se zase vyčasilo ( přímořské počasí ) a zbytek jsme dohráli i za sluníčka. Dostali jsme k sobě do flajtu ( herní skupina ) jednoho Španěla jménem José, takže jsem hrála se dvěma Pepíky:-). José neuměl jinak než španělsky, a my zase nejlépe česky, přesto jsme si náramně rozuměli a leccos se i dozvěděli. Bylo nám spolu tak fajn, že jsme po hře šli ještě na pivo, i s Josého manželkou, kterou přivolal z procházky. Fakt, prima zážitek :-).
A co jsme se naučili? Třeba jak se řekne španělsky racek: gaviota :-) Jestlipak si José ještě pamatuje, jak se řekne gaviota česky? ;-)
Jako podklad jsem použila stránku z prospektu, aby byly vidět útesy z výšky :-) Kochali jsme velmi, myslím, že nakonec i na úkor hry. Ale stejně to za to stálo :-)
Takže trochu z prospektu:
Městečko Étretat na Alabastrovém pobřeží proslavily křídové útesy lemující oblázkovou pláž . Malíři, zvláště impresionisté, si oblíbili levý útes Falaise d´Aval, který spisovateli Guy de Maupassantovi připomínal slona namáčejícího chobot v moři. Skála s "oknem" zakrývá pohled na samostatný štíhlý útes zvaný Jehla (L´Aiguille), který zase inspiroval spisovatele Maurice Leblanca. Umístil do něj skrýš legendárního lupiče Arsena Lupina. Maurici Leblancovi je zasvěceno malé muzeum, které naleznete blízko centra městečka na ulici Guy de Maupassanta. Na levé straně promenády lze po schodech a cestičkách vystoupat nad Falaise d´Aval a zblízka obdivovat útes l´Aiguille a nebo golfisty na hřišti ;-) a podél pobřeží pokračovat až ke vzdálenému útesu s otvorem zvanému Manneporte, dohlédnout k majáku a v dálce uvidět i přístavní molo Cap d´Antifer, kde je přístaviště ropných tankerů nedaleko přístavu Le Havre. Můžete obdivovat kolem vás kroužící a pokřikující racky a kormorány i větší buřňáky, kteří sedí na svých hnízdech nebo loudí nějaké přilepšení od turistů.
Na opačné straně promenády se zvedá útes Falaise d´Amont, schodiště za hotelem vás přivede k votivní kapli Notre Dame de la Garde, za níž je vidět bílá šikmá jehla památníku letců Charlese Nungessera a Françoise Coliho, kteří se v roce 1927 v letadle Oiseau Blanc ( Bílý pták ) pokusili přeletět z Paříže do New Yorku. Památník připomínající místo, kde bylo letadlo naposledy spatřeno, má symbolický tvar letadla doplněný zdaleka viditelnou jehlou. V blízkosti se nachází i malé muzeum, v němž je let podrobně dokumentován. Tři týdny po tomto neúspěšném pokusu přeletěl oceán s velkou slávou Charles Lindberg. ( použitý text je ze stránky http://www.geops.cz )
Díky za podívání :-)
Hani, děkuji za výlet...jako bych tam byla... jen to ještě není splněný sen, stále čeká na zrealizování.Ráda čtu tvé cestovatelské zápisky a když jsou doplněny fotkami a scrapem, je to super zábava.