Normandie 2015 - 7

9. února 2016 v 16:07 |  ALBA
Tento víkend je ve Francii svátek památek Journées européennes du patrimoine 2015 - nebo-li Dny evropského dědictví. Do mnohých památek, které jsou i jindy nepřístupné, se otevřou dveře a často i zadarmo nebo za mírné vstupné. Toho chceme využít. Celou sobotu míníme strávit v městě Rouen. Je to hlavní město Horní Normandie a je jedním z nejstarších francouzských měst vůbec. Rozkládá se v místech, kde kdysi stávala římská osada Rotomagus, v nejníže položeném místě na dolním toku řeky Seiny, kde ještě bylo technicky možné vystavět most. Postavit ho nechal Viking Rollo krátce poté, co se roku 911 stal vévodou Normandie. Roku 1419 město obsadili Angličané a v roce 1431 se stalo dějištěm soudu a také popravy Johanky z Arku. Francii Rouen připadl opět až roku 1449.
Město stíhalo mnoho pohrom jako třeba obrovité požáry a za války pak německé bomby zničily všechny mosty a oblast mezi katedrálou a nábřežím. V posledních 50 letech byl celý střed města zdařile zrekonstruován a při toulání uličkami, malebnými náměstíčky a ve stínu středověkých hrázděných a všelijak se naklánějících domů nepoznáte, že nejsou původní. Vše působí velmi autenticky a malebně, zvláště v odpoledním a podvečerním nízkém pozdně letním slunci... tak jsme si to v sobotu užili my. Výhod vstupů grátis jsme nakonec nevyužili, všude byly dlouhatánské fronty a nám bylo milejší se jen tak toulat a mít oči otevřené, než si vystát frontu do muzea Johanky.
Rouen jsme si užili, lovili z paměti 13 let straré vzpomínky a nacházeli nová i stará známá místa. Den jsme zakončili skvělou večeří - tak dobré mušle jsem naposledy jedla předloni u moře v Cassis :-).


Katedrála ( Cathédrale de Notre Dame ) je stále nádherná a protože jsem byli ve městě celý den, několikrát jsme ji v průběhu dne viděli v různém světle a pochopili, proč ji Monet mnohokrát maloval a byl uchvácen hrou světel a stínů na její fasádě.
Na dolních fotkách je bývalý hřbitov patřící ke kostelu St. Maclou. Na hřbitově Aitre St.Maclou byly pohřbívány oběti morové epidemie. Dnes vypadá jako klidná zahrada a patří k přilehlé škole výtvarných umění. Nicméně místo na mě i ve slunečních paprscích působilo docela ponuře, domečky okolo, kde měly být krámky s umění zely prázdnotou, vítr honil spadané listí po dlažbě a mně se tu moc nelíbilo...a umrlčí symbolika na dřevěné výzdobě tomu jen nahrávala...:-(


Ale kvečeru, kdy sluníčko pozlatilo vše, co mu přišlo pod paprsky, se město optimisticky prozářilo. Protože byl ten den památek, na náměstí před katedrálou nabízely a předváděly různé spolky a organice svoji činnost. Mimo jiné i taneční spolek. Okouzleni jsme sledovali tančící dvojice od 20 do 70 let jak tančí tango, salsu, flamenco a jiné tance...a já jsem si připadala jako kdybych vstoupila do románu od Roberta Fulghuma Drž mě pevně, miluj mě zlehka. To bylo v poledne....teď, v podvečer, kdy si v ulici Rue Eau de Robec hledáme místečko kde povečeříme, před jednou kavárnou taneční produkce spontánně pokračuje...hraje jen deska nebo snad rádio a dvojičky tančí venku na chodníku a my kolemjdoucí usedáme na obrubníky a tleskáme a podupáváme do rytmu. Román pokračuje...
Ještě pohled na nočně osvětlenou katedrálu a bonne nuit.

Děkuji, že nahlížíte :-)
 


Komentáře

1 Jana V. Jana V. | 16. února 2016 v 12:59 | Reagovat

Když ty to umíš i tak hezky popsat, to chci taky umět!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA