Březen 2016

Na návštěvě u Vuittonů

27. března 2016 v 21:44 ALBA
Paříž má od října 2014 novou dominantu. Překrásnou stavbu připomínající loď nebo nějakého brouka, která je nadací - Fondation Louis Vuitton. Můžete si více odborných vět přečíst zde a rozhodně to stojí za to, protože v tom článku najdete i příjemné české stopy :-).
Že se tam chci podívat jsem věděla od chvíle, kdy jsem si přečetla, že budova byla otevřena. Nedá se ani popsat, jaká je to krása.


Plánek jsem použila jako další stránku a zároveň kapsu na úschovu vstupenky.



Po odklopení stránky - plánku mi vznikla ještě další kapsa na ještě další fotky. Fotek mám spoustu, ani jsem je všechny nemohla použít. Ale to prostě nešlo nefotit, když z každé terasy byly jiné výhledy, a sama fantastická architektura nabízela nespočet stále nových a nových pohledů.


Nejkrásnější výhledy jsou na nedalekou moderní čtvrť La Défense.




V podzemních výstavních prostorách právě probíhala výstava ze sbírek moderního umění, fotit se tam samozřejmě nesmělo, snad skoro každé umělecké dílo mělo svého hlídače. Což byla pro mě pochopitelně výzva, takže MÁM několik fotek :-).




Díky, že nahlížíte :-) Hezké Velikonoce :-))

Na ostrově Ile Saint Germain

24. března 2016 v 17:58 ALBA
Před dvěma roky, když jsem si plánovala toulky po Paříži, jsem si na mapě vyhlédla vzdálenější cíl - ostrov Ile Saint Germain. O tom ani Hanka na blogu ještě nepsala. Zdál se mi zajímavý a tak jsem se tam chtěla vypravit. Jenže pařížské metro procházelo rekonstrukcí a některé linky byly částečně zavřené. Dostávala bych se na ostrov komplikovaně a neb to bylo opravdu daleko, vzdala jsem to. Ale teď, s mojí "kouzelnou" cestovní kartou jsem mohla jezdit jak chtěla a čím chtěla a navíc, od parku Citroën už to zase tak daleko nebylo...Jela jsem. Byl to můj poslední dnešní cíl a tak jsem do večera měla času dost.


Ostrov je rozdělen na dvě části, jedna je obydlená, jsou tam domy a ulice, druhá je zelená, je parkem. Park je to pěkný, takový hodně přírodní, nevyumělkovaný. Je v něm jízdárna s poníky, restaurace, zahrádka s květinami, s bylinami, zahrádka objevů...vše je tak trochu jako zapomenuté časem, a proto se mi tu moc líbilo. Skoro na špici ostrova ční na kopečku barevná věž - Tour aux Figures od Jeana Dubuffeta.
Určitě se sem ještě vrátím, když už vím, jak se tam dostat :-))



Líbil se mi od ostrova zase jiný pohled na Eiffelovku.


Tak, a mám splněný další cestovatelský bod :-))

Díky za návštěvu :-)



Letím!!!

21. března 2016 v 15:10 ALBA
Věděla jsem z domova, že z Parc André Citroën létá nad Paříž baloń. To byl můj bod číslo jedna na seznamu - letět balónem!
Když jsem jela tramvají z parku Montsouri, v hlavě jsem měla plán, že to zkusím...dojdu do parku Citroën a uvidím, jestli balón poletí a jestli se na mě vůbec dostane řada. Říkala mi Hanka, že balón za větrného počasí nelétá, a že je o létání zájem jsem předpokládala.
Sotva jsem na konečné vystoupila z tramvaje, uviděla jsem ho. Visel schlíple nad zemí a mě sevřelo zklamání. Nelétá :-(. Šla jsem pomalu k parku a najednou koukám, mezi domy na nebi se vznáší...BALÓN! Joooo, lítá! Dám se do běhu, už chci být na místě, už chci letět...
Balón ve vzduchu, u pokladny nikdo. Ptám se opatrně, jestli je možné letět...Jistě! Koupím si lístek za 12 E a těším se. Rozesílám domů nadšené esemesky, že poletím balónem...a moji synové posílají obdivné odpovědi. Oni nevědí, že balón je připoutaný k zemi! :-))) Jojo, přiznám se. Ale letěla bych ještě radši, kdyby připoutaný nebyl. Takhle je to jistota. Balón je vytažen do výšky 150 metrů, tam se chvíli houpeme ;-), fotíme ze všech stran jako zběsilí ( je nás v balónu jen 10, ale mohlo by v něm být až 20 lidí ) a kocháme se pohledem z výšky na Paříž, na Seinu skoro pod námi, na výhledy..., jsem šťastná jako blecha:-). Splnil se mi jeden sen.











Díky za nakouknutí a přeji krásné první jarní dny :-)

Koupit si dortík!

18. března 2016 v 20:38 ALBA
Než jsem odjížděla, neb to bylo narychlo, nestačila jsem si udělat smash deníček, ale jen do notýsku pár poznámek - bodový seznam toho všeho, co chci vidět a zažít! Jeden z bodů byl - koupit si dortíček. Když jsme byly v Paříži s Haňulí, byly jsme šetrné ( až tak moc jsme být nemusely ) a na ty krásné dortíčky jsme koukaly jen za výlohou a nekoupily jsme si ani jeden "na půl". Tady nejlevnější nejsou, ale což...Proč jsme to neudělaly...??? Pak jsme si to samozřejmě vyčítaly, že jsme si takovou krásnou dobrůtku nekoupily!;-)


Ono vám to bude asi připadat legrační, ale já jsem opravdu ostýchavá trémistka. Francouzsky se sice učím, ale protože za celý rok nemám šanci mluvit, tak toho moc neumím. Vrchol mého umění a snažení je, něco si koupit. Objednat si kafe nebo jídlo je jednoduché, o něco si říct je už těžší, pokud by to tedy nemělo být na té úrovni, že si ukážu na věc a pak na prstech množství. Takže to ne, pěkně jsem si řekla a pak si vítězoslavně donesla dortíček až do parku a tam ho na lavičce obřadně snědla. Se vzpomínkou na Haňuli :-))


Pořád jsem na Křepelčím vršku, tady to je Malé Alsasko, bytový komplex domečků. Jako na vesnici. Vyjdu na hlavní ulici a před sebou mám pekařství s cukrářstvím....takže... jdu si splnit úkol :-)






V parku Montsouris jsem už byla před rokem, takže jsem chvíli poseděla, chvíli se prošla, sledovala děti, které malovaly stromy, pokochala se malou růžovou zahradou, nakoukla do krásné soukromé ulice a pak se vydala na tramvaj, kterou pojedu až na konečnou. A možná si splním další bod mého seznamu úkolů, snů a přání :-)

Díky za nahlédnutí a přeji krásný první jarní víkend :-)

Street Art na Butte aux Cailles

16. března 2016 v 12:31 ALBA
Street Art v Paříži jsem objevila už před léty, ale nikdy jsem ho tolik nevnímala jako vloni a rok před tím. Najednou jsem nacházela krásné malůvky všude možně. Myslím opravdu malůvky, ne čmáranice sprejem. Mám fotek na galerii. Takže do albumu jen pár. Ulice Butte aux Cailles jsou streat artem vyhlášené.









Díky i za vaši dnešní návštěvu ;-)

La Butte aux Cailles ( Křepelčí vršek )

15. března 2016 v 9:40 ALBA
Tak tohle místo mi až do loňského května bylo utajeno. Na Pl. d' Italie jsem byla, odtud se jde do pařížské "čínské čtvrti", ale že kousek odtud jsou uličky skoro venkovské, plné malůvek na zdech, kde je artézská studně...to jsem nevěděla. Až z Hančina blogu ( Paříž pro pokorčilé )
Na Pl.d' Italie jsem přijela celkem brzy, sluníčko už se snažilo a vypadalo to prostě na hezký den. Takže první dnešní káva měla být na slunci a venku. Vybrala jsem se kavárnu, objednala....když tu si vedle ke stolku přisedl mladík a začal konverzovat. Francouzsky. Usmívala jsem se a nemohla zastavit proud řeči...když konečně udělal pauzu, sdělila jsem mu omluvně, že tak dobře francouzsky nerozumím, hihi. Okamžitě najel na svoji mateřštinu a pokračoval anglicky, což pro mě bylo téměř to samé. Nicméně pochopila jsem, že mi vyprávěl, jak byl včera na mejdanu na náplavce a dneska potřebuje kafe a cigáro, aby se probral...ukazoval mi i fotky v mobilu. No, asi jsem mu byla sympatická... a důvěryhodná ;-), jinak nechápu, proč by se mi měl tak svěřovat ;-). Byla to legrace, fakt mě bavil, takže jsem si ho i vyfotila. Schoval cigáro se slovy " aby to neviděla máma". Takže doufám, že mami to nevidí! ;-))
Tak tohle je moje "pařížská známost" :-)











Díky za návštěvu :-)


Editka by slavila narozeniny

11. března 2016 v 19:09
Editka je moje oblíbená zpěvačka. Editka rozuměj Edith Piaf. Kdyby se dožila sta let, slavila by je právě v roce 2015. A k tomuto výročí byla v Paříži výstava. Milá, příjemná, celkem komorní. Smělo se i fotit.
Znám životopis, znám knihy, znám filmy, takže nebylo nic, co by mě překvapilo, přesto jsem byla výstavou nadšena. Právě pro její příjemnou atmosféru, pro schopnost vtáhnout mě o spousty let zpátky a prožít si její život, její strasti a radosti, její úspěchy a pády, její lásky a tragédie. O to víc, že film Edith a Marcel jsem viděla se svým, tehdy ještě nastávajícím, manželem a velmi na mě zapůsobil silou lásky.... A už tenkrát jsem byla ovlivněná knihou, a Editka, malý človíček s velkou duší mi byla tak blízká...


Den začal snídaní ve Bercy Village navazující na Parc de Bercy. V tuto časnou dobu jsem tu, krom pospávajících bezdomovců a kachen na rybníčku, byla úplně sama. Obchůdky, kavárny a restaurace ve vesničce se sotva otvíraly a já si vybírala místo, kde posnídám. S medvědem ;-)
Odtud jsem jela kousek metrem č.14, úplně novým, do stanice Bibliothéque Francois Mitterrand, kde byla ona výstava.




Zazpívala jsem si karaoke :-)



Zpět jsem šla pěšky opět přes Parc de Bercy na autobus, který mě dovezl na Gare de Lyon...a potom jsem šla velkou procházkou po Promenade Plantée nebo-li Coulée verte René - Dumont ( http://www.francedigitale.com/rando.web/58 ). O tomhle místě jsem nevěděla, ale dočetla jsem se o něm na blogu Paříž pro pokročilé .






V obloucích viaduktu jsou krámečky s uměním, řemesné dílny a prodejny suvenýrů. A jak vidíte, kolem je běžný život, i Pařížanky myjí okna....bohužel, ale i tady se povalují bezdomovci, neotravují, ale jsou a to trochu kazí kouzlo místa.

Děkuji vám za nahlédnutí a přeji krásný sluníčkový víkend :-)



Miluji návraty

9. března 2016 v 22:13
Zvláště do míst, kde už jsem dlouho nebyla. Dlouho v mém případě bylo přes 20 let!
Navštívila jsem po tak dlouhé době Parc des Buttes Chaumont , po stejné, ne-li delší době, i Parc de la Villette , což není jen park jako takový, ale odpočinkové místo s koncertními sály, s prostorami pro divadla, kina, výstavy, různé tvořivé ateliéry,...vlastně, můžete si to přečíst zde.
Když byly naše děti malé, líbilo se jim veliké "zakopané" kolo a já jsem uvítala s radostí, že kole je tam stále :-)
Do parku vede kanál, takže se tam dá dojet i lodí, ale já chodila pěšky, tam i zpět při kanálu, což je příjemné. Kanál končí ( nebo začíná? ;-) ) v Bassin de la Villette, kolem nějž jsou kavárny a restaurace, schází se tu spousta lidí, je tu prostě živo. A je tu i La Rotonde. Tohle místo mám ráda, a byla jsem tu vícekrát, i před rokem ( to byla kolem bazénu a kanálu pařížská pláž ), ale "na kafe " do Rotonde jsem si nikdy nedošla. Až letos! Ale bohužel, "kafostroj" měli rozbitý, tak jsem si musela :-) dát to růžové :-)
I medvěd:-)




















Díky za nakouknutí :-)


Setkání v Paříži

7. března 2016 v 23:12 ALBA
Dlouhou dobu si čtu krásný blog o Paříži kde se dozvídám spousty zajímavostí a novinek. Miluji Paříž, považuju se celkem za znalce, ale tak hlubokého jako je blogerka Hanka bohužel ne. Vždycky před cestou intenzivněji pročítám články i zpětně a dělám si poznámky co mě zaujalo a co bych chtěla vidět. Takže i teď...a zjišťuji přitom, že paní Hana je právě v Paříži...tedy jako já! Napadlo mě vyslat "kontrolního chrousta" a iniciovat setkání. Vyšlo to! Máme na sebe jeden den a v tom jednom dni jen pár hodin - já jsem sotva přijela a Hanka se chystá k odletu.
Našly jsme se, poznaly a bylo to jako bychom si vůbec nebyly cizí:-). Fotily jsme, chodily, seděly v kavárně, povídaly...jen to selfíčko jsme si zapomněly udělat. Tak třeba příště :-)






Byly jsme spolu ve slavné kavárně...přečtěte si o ní :-)






Abych napsala taky něco technického ;-): Používám hodně papíry ze sady SWEET PARIS ( 12 x 12 ) od Dovecraft , listy ze staré francouzské knížky z antikvariátu, a kdeco, co jsem si nasyslila s francouzskými a hlavně pařížskými motivy. A samozřejmě hodně i Ketina razítka :-)

Děkuji za nahlédnutí :-) Ale den nekončí, ještě toho nachodíme spoustu :-)

Zpátky v Paříži

4. března 2016 v 23:31 ALBA
Když jsem byla v Paříži předminule, udělala jsem si album ve stylu cestovního deníku . Vloni jsem opět hodně fotila a hodně zapisovala, ale dlouho jsem váhala, jak to všechno zpracuju. Nechtěla jsem se opakovat a nechtěla jsem fotky redukovat jen na malé albumko. Takže album bude velké! Velké na A4 a do šanonu. Zatím to vypadá, že fotky "udám" skoro všechny a album bude tlusťoch :-). No a zápisky budou jako příloha, tentokrát nebudou součástí.
Začala jsem titulkou, kterou si obvykle nechávám až na konec.



Lepím už několik dní a hodně moc mě to baví. Tedy ono mě lepení baví vždy, ale tentokrát nějak ještě víc :-). Nemůžu se dočkat až přijdu z práce domů a sednu ke stolu, proberu fotky, připravímsi podkladové čtvrtky...protože já tentokrát patlám a matlám, cákám, šmudlám, razítkuju, používám svoje dvě šablony a svoje dva sprejíky ( tedy rozprašovače ) a dokonce, světe div se, používám i zlatou barvu, ač se mi normálně všechno třpytivé a blýskavé nelíbí...Najednou jsem jí přišla na chuť a vyrobila jsem si ze zlatého prášku ( Perfect Pearls od Ranger, který už mám doma asi sto let ;-) a stejně jsem nevěděla co s ním jinak... - dostala jsem ho, v životě bych si nic zlatého nekoupila! ) i barvu do rozpašovače a zakoupila :-O washi pásku se ztatým dekorem! Jojo, divím se sama sobě ;-))

Abych použila co nejvíc fotek, stříhám je na formáty jako jsou kartičky do PL, některé stříhám na čtverce ( jsem nadšená Instagramem ;-) ) , dělám hodně vyklápěčky a přilepuji další stránky.

Tady jsem jako kapsu použila obal od příboru z restaurace.
Album začíná výletem do Provins, což je středověké městečko kousek od Paříže. Byla jsem u přátel dva týdny a tak jsem stihla i dva výlety mimo metropoli.







Děkuji za návštěvu a těším se, že se mnou budete putovat po Paříži :-)

Rychlá challenge

2. března 2016 v 23:26 STRÁNKY
Na webu Papero amo proběhla 21.února rychlá narozeninová challenge. Ani nevím proč, o víkendu nemívám čas nakukovat na scrapbookové ani jiné weby ;-) a na PA nakukuji velmi málo, ale tuhle neděli jsem nakoukla. Pozdě...ale...
Narozeniny jsou skvělá věc a ač ženy v mém věku už narozeniny spíše tají, já ne :-), narozeniny mám ráda pořád. Moje, manželovy, dětí, vnoučat, rodičů, kamarádek...i narozeniny televizí, rádií, časopisů...prostě mě baví:-). Baví mě dávat dárky a baví mě je dostávat :-)
A tady najednou vidím, že PA slaví narozeniny :-O. A slaví tak, že vyhlašují rychlou černo-bílou challenge a dárky rozdávají. Jak říkám, nakoukla jsem pozdě, ale stránku jsem stihla do limitu, těsně před "zavíračkou" - za třicet minut! Ten tlak mě bavil, ta výzva mě bavila, ta zábava, hec... a radost, že jsem to dala :-)


Díky za nahlédnutí :-)
Obsah těchto stránek včetně všech obrázků podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Ctěte prosím autorská práva. K použití textů, částí textů a obrázků je třeba mít souhlas autorky těchto stránek.

Copyright © 2010 GABRETA