21. března 2016 v 15:10
|
Věděla jsem z domova, že z Parc André Citroën létá nad Paříž baloń. To byl můj bod číslo jedna na seznamu - letět balónem!
Když jsem jela tramvají z parku Montsouri, v hlavě jsem měla plán, že to zkusím...dojdu do parku Citroën a uvidím, jestli balón poletí a jestli se na mě vůbec dostane řada. Říkala mi Hanka, že balón za větrného počasí nelétá, a že je o létání zájem jsem předpokládala.
Sotva jsem na konečné vystoupila z tramvaje, uviděla jsem ho. Visel schlíple nad zemí a mě sevřelo zklamání. Nelétá :-(. Šla jsem pomalu k parku a najednou koukám, mezi domy na nebi se vznáší...BALÓN! Joooo, lítá! Dám se do běhu, už chci být na místě, už chci letět...
Balón ve vzduchu, u pokladny nikdo. Ptám se opatrně, jestli je možné letět...Jistě! Koupím si lístek za 12 E a těším se. Rozesílám domů nadšené esemesky, že poletím balónem...a moji synové posílají obdivné odpovědi. Oni nevědí, že balón je připoutaný k zemi! :-))) Jojo, přiznám se. Ale letěla bych ještě radši, kdyby připoutaný nebyl. Takhle je to jistota. Balón je vytažen do výšky 150 metrů, tam se chvíli houpeme ;-), fotíme ze všech stran jako zběsilí ( je nás v balónu jen 10, ale mohlo by v něm být až 20 lidí ) a kocháme se pohledem z výšky na Paříž, na Seinu skoro pod námi, na výhledy..., jsem šťastná jako blecha:-). Splnil se mi jeden sen.
Díky za nakouknutí a přeji krásné první jarní dny :-)
To tě tedy obdivuji. Já mám panickou hrůzu z výšek. I to naše druhé patro mi vadí. A jinak - opět jsi si krásné vyhrála s papírem.